Stavba Vlčího domu s obytnou plochou 1 400 metrů čtverečních trvala čtyři roky a Jacka Londona stála 80 tisíc dolarů. Unikátní sídlo vyrostlo na nádherném pozemku o rozloze 490 hektarů v Glen Ellen v údolí Sonoma v Kalifornii. Parcela na rozlehlém ranči byla obklopena vinicemi, ovocnými stromy, sady a háji.
Během stavby žil se svou ženou Charmian v domě Winery Cottage, který je nyní přístupný a je v něm muzeum věnované spisovateli.
London si již v mládí vysnil ideální dům. Toužil po nejkrásnějším a nejoriginálnějším domě, moderních koupelnách, praktické snadné údržbě, elektřině, dobrém větrání a velkém počtu krbů.
Architekt Albert Farr navrhl pro Jacka Londona rustikální a individualistickou stavbu s obrovskou knihovnou o rozměrech 5,5 × 17,7 metru, kam se vešlo čtyři tisíce knih.
Na přání slavného spisovatele měl dům tekoucí vodu, ohřívače vody, elektrické osvětlení, chlazení potravin, větrání, centrální vysavač, prádelnu včetně rotační parní sušičky, vinný sklep a devět krbů. Celá stavba byla konstrukčně řešena tak, aby přečkala zemětřesení. Jack London věřil, že jeho vysněné sídlo vydrží věky a že se jím zapíše do dějin. V té době se mu neobyčejně dařilo. Dával práci lidem. Jen na ranči jich pracovalo přes padesát. Třicet dalších dělníků stavělo Vlčí dům.
„Byli lidé, kteří Jacka Londona varovali: Jenom tím domem budeš provokovat. Varovali ho také indiáni. Prý tou stavbou dráždí jejich bohy. London na to nedbal. Šel vytrvale a umanutě za svým snem,“ řekl reportér Stanislav Motl v pořadu Volání Jacka Londona na stanici Dvojka Českého rozhlasu.
Dům s 26 pokoji se stavěl z pěti základních materiálů: obrovských stoletých sekvojí, které rostly v okolí (při stavbě se používaly klády s neporušenou kůrou), balvanů, kusů vytěžené vulkanické horniny, modré břidlice a betonu.
Na zahradě vyrostl dlouhý venkovní bazén s okouny. Přízemí domu bylo určené pro společenské události, horní patra pro soukromý život a ubytování desítek hostů. V „mezonetové“ hlavní místnosti byl mohutný krb, v jídelně mohlo stolovat padesát hostů a nechyběl ani pánský salon. Veškerý nábytek v domě byl vyrobený na míru. Okapy a vodovodní potrubí bylo z mědi.
Během stavby svého vysněného sídla žil se svou ženou v domě, který je nyní přístupný a je v něm muzeum věnované spisovateli.
Opulentní obydlí, které se prý podobalo paláci římských císařů, bylo 22. srpna 1913 kompletně připravené na stěhování manželů Londonových. Ve dvě hodiny v noci vypukl požár. Z úžasného sídla zůstaly jen masivní kamenné stěny. Střecha se zřítila.
Požár měl ničivé účinky na všechny, kteří se na stavbě podíleli. Tragédie nejvíc dolehla na Jacka Londona. Jeho žena Charmian později napsala, že zničení domu zabilo něco v Jackovi, který se ze ztráty již nikdy nevzpamatoval. Neštěstí považoval za znamení osudu. Proč požár vznikl, nikdo oficiálně nezjistil. Šlo ale nejspíš o samovznícení.
Uvažoval sice o rekonstrukci celé stavby, ale nikdy s ní nezačal. Jeho zdraví se zhoršovalo a za tři roky od požáru, 22. listopadu 1916, London ve čtyřiceti letech umírá. Jen několik metrů od trosek paláce stojí velký pískovcový náhrobní kámen s jeho jménem, zde je uložen jeho popel.
Kamenné ruiny Vlčího domu stále stojí a jsou součástí státního historického parku Jacka Londona, který byl v roce 1963 vyhlášen národní kulturní památkou.
Jack London, který se narodil 12. 1. 1876 jako John Griffith Chaney v San Francisku v Kalifornii, byl slavný americký spisovatel, novinář, dobrodruh, zlatokop a socialista. Mezi jeho nejslavnější knihy patří Volání divočiny, Bílý tesák, Martin Eden a Tulák po hvězdách.
Na sklonku života trpěl kurdějemi, tropickými infekcemi, potýkal se s alkoholismem, závislostí na morfiu, úplavicí a urémií. Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dvě dcery. Jack London napsal tolik knih o vlcích a psech, že mu jeho přítel George Sterling dal přezdívku Vlk.
