Užitná plocha domu je 90 metrů čtverečních. Markéta s Jakubem by neměnili.

Užitná plocha domu je 90 metrů čtverečních. Markéta s Jakubem by neměnili. | foto: Petr Polák Photo

Dům za Prahou si vysnili na parcele plné bříz. Bydlí kvalitně a šťastně

  • 133
Bydlet kvalitně, ale jednoduše, nepřekročit své finanční možnosti, ale dopřát si velkorysost. To byl rámec, který udal tón návrhu, realizaci i konečnému výsledku dřevostavby Markéty a Jakuba. Jejich pouť za novým domovem začala v pražské bytovce a končí poetickou oázou obklopenou vzrostlými břízami.

Stejně jako mnoho stavebníků před nimi i Markéta s Jakubem stáli na počátku své cesty za novým domovem před stejnou otázkou: chceme zakotvit v pražské bytovce nebo vlastním rodinném domě za městem?

Poměr cena výkon nových bytových projektů, včetně těch loftových, pro které mají slabost, je nepřesvědčil. „Během společného bydlení v bytě v rezidenční čtvrti jsme zároveň naplno poznali úskalí této varianty. Všude spousta lidí, hodně hluku, nedostatek parkování a pocit, že stále někoho rušíte nebo ruší on vás.“ Začali se tedy rozhlížet mimo město.

Okna rozmístěná různě do všech světových stran rozehrávají
uvnitř světelnou hru a po celý den zprostředkovávají kontakt se sluncem.

Zda to bude rekonstrukce či stavba úplně od nuly, nebylo zcela jasné. Rozhodl až vhodný pozemek. Láska na první návštěvu to však nebyla. V pochmurném zimním počasí zarostlá parcela nepůsobila jako snové místo pro život. 

Své kvality prokázala až po druhém podrobnějším přezkoumání, kdy se ukázalo, že splňuje většinu z požadavků Markéty s Jakubem. Krásným a jedinečným specifikem bylo množství bříz rostoucích na pozemku. Takový soukromý březový háj. Stihl zde vyrůst za dobu 15 let, kdy majitel o místo příliš nepečoval.

„Dřevostavby nám připadaly velmi zajímavé. Líbila se nám rychlost a udržitelnost materiálů, i když v té době se tento pojem ještě příliš neskloňoval.“ 

První úvahy směřovaly k typovému projektu a jeden si Markéta s Jakubem i vybrali. Než však stačili učinit finální dohodu s dodavatelskou firmou vybraného domu, vstoupil jim do cesty přes spokojené známé architekt Vojtěch.

„Prozkoumali jsme možnosti a došli k závěru, že s naším rozpočtem bychom si mohli dovolit vlastní projekt domu a nesvazovat se typovým.“ A tak bylo rozhodnuto. „S Vojtou jsme si navíc lidsky i stylově sedli. Je v tvorbě velmi poctivý a zodpovědný a vkládá do práce spoustu energie a péče, aby vzniklo krásné bydlení v domě s velkým D.“

Vysoká kvalita v důležitých místech

„Neplánujeme velkou rodinu – shodli jsme se, že jedno dítě bude akorát, takže nám stačí pro každého jedna samostatná ložnice. Na úložný prostor jsme neměli extra velké požadavky. Říkali jsme si, že když opravdu vznikne potřeba mít více místa, dá se vyřešit přístavbou nebo venkovním prostorem. K dřevostavbě se primárně dá dobře přistavovat a napojovat na stávající konstrukce. Čas od času o tom přemýšlíme a zatím jsme pokaždé došli k závěru, že to není potřeba.“

Dalším důležitým požadavkem majitelů byla vysoká kvalita některých materiálů a základních prvků. V době plánování měli mimo jiné dva psy a chtěli, aby byl dům uživatelsky příjemný i pro ně. Aby negeneroval zbytečné nároky na úklid a podlaha byla měkká a nebylo slyšet, když běhají psi. Nad marmoleem nakonec zvítězil vinyl jako odolnější varianta. V podlaze pod ním je anhydridová vrstva s teplovodním podlahovým topením.

Lehká a čistá bílá je uzemněná tmavě šedivou vinylovou podlahou, která je kromě...

„Zvolili jsme také trojskla, dřevěné okenní rámy opláštěné hliníkem a titanzinkovou střechu. Na těchto položkách se v dané době nedalo moc šetřit, protože byli spíš z kategorie novinek. Finance jsme šetřili tendrováním jednotlivých subdodávek. Z hlediska nákladů se tento přístup vyplatil, ale vyžadoval tolik energie, že bychom do něj znovu nešli,“ sdílejí Markéta s Jakubem.

„Chtěli jsme dům nízkoenergetický, až k hranici pasivního standardu. Projekt jsme konzultovali v Centru pasivního domu s Michalem Čejkou. Řešili jsme, zda sem dát plynové topení nebo elektřinu. Obě možnosti vycházely rovnocenně, ale technicky se zdálo výhodnější použít plyn. Během realizace jsme kvalitu stavby dvakrát prověřovali blower door testem. Po prvním jsme objevili pár nedostatků, které jsme opravili. Druhý test už hodnotami splňoval naše požadavky.“

Výměna vzduchu – velká pomoc

Objekt je vybaven také rekuperací, se kterou jsou majitelé velmi spokojeni. „Máme jednu jednotku, která běží po celý rok. Střídáme pouze jarní a letní provoz. Nehlučí a kromě výměny filtrů jednou ročně je bezúdržbová. Jen se těšíme na moment, kdy přestane fungovat a my ji vyměníme za menší. Budeme pak mít více místa v šatně.“

Kdyby stavěli znovu, určitě by rekuperace byla jednou z věcí, bez které by se neobešli. „Je skvělým pomocníkem, zvláště když máte doma zvířata. Přes léto jsou samozřejmě otevřená okna, chodíme na zahradu a dům je průchozí. V zimě však otevíráme okna minimálně a čerstvý vzduch je tu díky vzduchotechnice. V tomto období vyměňuje vzduch v četnějších intervalech. V létě pak používáme funkci mírného chlazení, která stáhne teplotu ještě o jeden dva stupně níže.

I kdybychom stavěli dnes, zvolili bychom nejspíš podobnou stavbu. Není tu moc věcí, které bychom chtěli jinak. Například širší zádveří by bylo praktičtější. Pak jsou to samozřejmě takové ideje, jako mít místnost navíc, ale ty nejsou založené na opravdu nutné potřebě.

Technické parametry:

  • Typ domu: nízkoenergetický
  • Zastavěná plocha: 76 m²
  • Užitná plocha: 90 m²
  • Konstrukční systém: Steico systém
  • Teplo a větrání: vytápění plynovým kondenzačním kotlem, větrání přirozeně okny a centrální rekuperací
  • Součinitel prostupu tepla: 0,14 W/m²K
  • Projekt: 2012 Vojtěch Hybler, David Dvořák
  • Realizace: 2014, PowerBeam
  • Celková tloušťka stěny: 410,5 mm
  • Skladba stěny: dřevěný obklad vertikální tl. 20 mm, diagonální lať tl. 40 mm (40×50 mm), dřevovláknitá deska hydofobizovaná tl. 80 mm, minerální vlna Knauf Insulation tl. 200 mm, deska OSB tl. 18 mm, dřevovláknitá deska tl. 40 mm a  SDK deska Knaut Diamant tl. 12,5 mm

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Jaroslav Novák