Užitná plocha rodinného domu je 290 metrů čtverečních.

Užitná plocha rodinného domu je 290 metrů čtverečních. | foto: Martin Zeman, www.datelier.cz

Dům pro rodinu si navrhla sama. Bylo to nejlepší životní rozhodnutí

  • 49
Květa od začátku nechtěla jen postavit dům, toužila vytvořit domov. „Nikdy jsem si nemyslela, že bych stavěla dřevostavbu,“ přiznává. Mýty o tom, že shoří, že v ní bude zima nebo horko, že ji sežere brouk či houba nebo se rozpadne po první bouřce, hrály velkou roli. Nakonec ale předsudky vyprchaly.

Květa během té doby stihla s manželem Martinem pobýt dva roky v Americe, dva roky ve Španělsku, čtyři v Japonsku a osm v Singapuru, porodit dvě děti i napsat dvě knížky.

Když uzrál čas na stavbu vlastního domu, myslela si, že bude potřebovat architekta. S manželem oslovili tři studia. Každé přišlo s něčím úplně jiným, každý jim vysvětloval proč tak a ne jinak. Někteří byli zakletí v mantře orientovat dům na jih a zkrátka bylo těžké se rozhodnout, koho z nich vybrat.

„Ze začátku nás to sice bavilo, bylo to velmi obohacující, od každého studia jsme se toho hodně naučili a hodně dozvěděli. Ale po nějaké době, to začalo být ubíjející. Možná hlavně komunikace na dálku, tou dobou jsme ještě žili v zahraničí, přes maily a nedostatek času… Tak jsem si nakonec dům navrhla sama v programu Live Interior 3D standard,“ vysvětluje Květa. 

„Trvalo mi to skoro pět let. Projekt jsme si nechali udělat externě, ale byl to další extrém. Spoustu mých nápadů nebyli schopni, přijmout, ale snažili se, práce s trpělivou paní projektantkou byla příjemná, avšak jejich prezentace našich potřeb byla moc podle šablony. Takže i tam jsme zakázku nakonec zrušili, zaplatili jen za projekt, i když nebyl úplně ideální, a začali jsme hledat jinou firmu.“

A k ní je přivedla okna, přesněji žlutá okna. Manželé totiž chtěli dřevěnou fasádu, ale připadlo jim divné, aby byla i okna pohledově dřevěná nebo kovová. Vymysleli si proto žlutou barvu. Do vyhledávače Květa zadala dům se žlutými okny, aby se přesvědčila, že to nebude vypadat strašně, a po několika obrázcích na ně vykoukl domek od 3AE. Takže docela kuriózní začátek, ale ve výsledku výborná volba. 

„Zpočátku jsme měli strach jen tak důvěřovat, lidé varovali strašnými zkazkami, jak je těžké stavět. Byla jsem na stavbě skoro každý den a určitě lezla všem na nervy. Nicméně postupem času jsme se nějak všichni naučili koexistovat a nakonec i nějaké nečekané problémy vyřešila firma velice pečlivě, s obrovským obětavým osobním nasazením, čímž si nás naprosto získala a my máme jen slova chvály i uznání. Nebylo to pro ně vůbec jednoduché. Ale zvládli to skvěle, jen s několika posunutými termíny,“ přiznává Květa. 

Polovina domu je otevřená do krovu. Vešla se do něj i prádelna. Navíc se podařilo přesvědčit instalatéry, aby pověsili bojler pod šikminu, díky tomu vizuálně neobtěžuje, nezabírá místo a v domě nemusí být technická místnost. 

„Technická místnost je většinou prostor, kde bydlí pan bojler, případně větrací jednotka, a nikoho jiného tam nepustí. Ten náš je nad hlavou a neotravuje. A navíc krásně hřeje, teplo zůstává pod šikminou, a prádlo, které tam věším na tyče také neobtěžuje, je tak vysoko, že se pod ním dá chodit a navíc krásně schne,“ pochvaluje si Květa. 

Největším problémem bylo sestěhovat dvě domácnosti – českou (dvacetiletou, plnou amerického jihozápadu, kde žili majitelé na počátku tisíciletí) a singapursko-japonskou, kde žili už jako rodina jedenáct posledních let.

Vzhledem k nedostatku stěn a velkému množství knih se majitelé rozhodli pro co nejširší chodbu. Chtěli nosnou středovou stěnu použít k umístění knihoven. A navíc je v chodbě, či přesněji v hale i herna/tělocvična pro děti, proto jsou zde i dětské pokojíky, které se dají zcela otevřít posuvnými dveřmi jak mezi sebou, tak mezi hernou. 

„Dětem je deset a třináct let a nemůžeme je dostat z našeho dosahu. Možná proto, že jsme většinu jejich života žili v zahraničí a byli jsme to tedy jen my čtyři a žádná širší rodina, museli jsme držet pohromadě. Teď je těžší se přeprogramovat. Jsme pořád všichni v jedné místnosti,“ říká Květa, která lituje jen toho, že kvůli financím zrušila posuvné dveře na terasu. 

„Máme klasické otvíravé, ale je to nešikovné. Až ušetříme, necháme je určitě předělat. Manžel také plánuje více střešních oken nebo arkýř z půdy do zahrady, aby na půdě bylo více prostoru pro chůzi se vztyčenou hlavou, nyní to lze pouze na šířku dvou metrů podél středu,“ dodává. 

Manželé si velmi pochvalují hostinský pokoj s koupelničkou v podkroví. „Milujeme návštěvy a máme jich hodně. Takto nás minimálně omezují. I jim je pohodlně a mají své soukromí. Čeho také nelitujeme a považujeme to za dobrou ‚investici‘, je terasa z tvrdého a stabilního dřeva garapa (brazilského jasanu). Už teď po roce vidíme neuvěřitelný rozdíl mezi molem u jezírka z modřínu a terasami, které se ani nehnuly. Zatímco ony jsou hlaďoučké, molo se celé zkroutilo a lezou z něj třísky,“ dodává Květa.

Technické parametry:

  • Typ domu: nízkoenergetický
  • Zastavěná plocha: 193 m² + 76,6 m² terasy (ochozy)
  • Užitná plocha: 290 m²
  • Konstrukční systém: panely NOVATO P z křížem lepeného dřeva (CLT)
  • Teplo: elektrické topné kabely Fenix v přízemí; elektrické přímotopy v podkroví; krbová kamna jako doplňkový zdroj
  • Větrání: řízené s rekuperací tepla Atrea Duplex 580 ECV5
  • Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,180 W/m²K
  • Architektonický konzultant: Ing. arch Ladislav Vrbata
  • Autor projektu: RD Rýmařov s.r.o.
  • Realizace: 3AE, s.r.o., 2017

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.


Témata: Dřevostavby