Jak jste k chaloupce přišla?
Vždycky jsem si o sobě myslela, že nejsem chalupářský typ a ani žádný kutil a zahrádkář. Před rodinným domem upřednostňuji spíš bydlení v nějakém hezkém bytě, protože jsem v rodinném domě vyrostla a vím, co to přináší za starosti. Od čtrnácti let sice žiju v Praze, ale časem jsem začala pociťovat potřebu vyjet někam ven, když mám volno. Tak se asi zrodila myšlenka na chalupu a začala jsem něco shánět.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.
A protože bydlím na severu Prahy a chtěla jsem dům s maximální dobou dojezdu jedné hodiny, hledala jsme v lokalitách Českolipska a okolí. Toužila jsem po domečku v Podkrkonoší, ale když jsem zjistila, že jsou tam domy o milion dražší, tak jsme se zase vrátili blíž k Praze. Nakonec se to podařilo a už jsem deset let šťastnou majitelkou chalupy.
Dneska je chaloupka jako malovaná. Kolik úsilí vás stálo ji do tohoto stavu dostat?
Když jsme chalupu koupili, byla v hrozném stavu. Nebylo tady WC, koupelna a druhá půlka domu byla jedno velké skladiště. Naivně jsem se nechala vést tím, že se mi líbila zahrádka a že ten domeček na zahradě bude dobrý pro holčičky… A na to, v jakém je dům stavu, jsem vůbec nekoukala.
Bylo tedy nutné začít s renovací a můj tehdejší muž Jára se do toho pustil opravdu vehementně. Došlo to tak daleko, že po roce a půl jsem se dvakrát veřejně rozplakala a prohlásila, že chci ten dům prodat. Naštěstí se našlo řešení v podobě ochotného souseda J. B., celé jméno neřeknu, aby mi jej nikdo neukradl.
Řekl mi: „chalupa je hra, mladá paní“ a pustil se do toho. S klidem a nadhledem. Ještě teď fyzicky cítím tu úlevu. Samozřejmě hodně lidí říká, že to nikdy nedopadne, jako kdybychom si to udělali sami, ale já už teď vím, že u nás by to nedopadlo dobře, ani kdybychom si to udělali sami. Takže u mě je to tak, že zadám, zaplatím a pak třeba i nadávám.
Starý nábytek, posbíraný odevšud, se do stavení hodí a dává mu útulnou atmosféru.
Chalupa leží na krásném klidném místě. Znáte aspoň trošku jeho historii?
Tady na tom místě bývala poměrně nedobytná tvrz Rybnov. Žili tu loupeživí lapkové, kteří vyjížděli do okolí a kradli a znásilňovali. A byli to hrozní mordýři a pazdráti. Až se pak král Jiří z Poděbrad naštval, nechal celou tlupu popravit a od té doby je tu klid. Dům stojí na jakémsi kamenném kopečku, kolem nějž teče ve veliké hloubce potok. Samotné stavení pochází z devatenáctého století, stodola byla nejspíš přistavěná později.
S rodinou obýváte přízemí, ale dům má i krásnou půdu. Uvažujete o její rekonstrukci?
Každý, kdo sem přijede, mi říká, že se k tomu půda přímo nabízí, ale já ji určitě rekonstruovat nebudu, nemám tu potřebu a nechce se mi. Ať si to třeba jednou udělají moje dcery. Zatím nám stačí dole obývák s kuchyní, dvě ložnice, a když někdo přijede, tak se dá rozložit i postel v předsíni. Zatím jsme se sem vždycky všichni vešli.
Každá chalupa nabízí i spoustu „pokladů“. Máte tu nějaké?
Mám tady lodní kufr, s nímž cestoval pradědeček s prababičkou z Hané do Ameriky. Je to opravdu poklad, který používám na ukládání peřin a povlečení. Byl ale v zuboženém stavu, a tak jsem jej musela zrestaurovat. Stálo to hodně úsilí, saponátu, dezinfekce a litr rostlinného oleje. Ale výsledek je úžasný.
Novou modrou fasádu dostal dům poměrně nedávno. Následovala hned po výměně oken, kterou iniciovala Michaelina maminka.
Měla byste nějaký chalupářský vzkaz pro čtenáře?
Kdybych si příště pořizovala chalupu, tak bych si hodně zjišťovala, co je kolem za lidi a jaké mám sousedy. Nevím, jak by se to dalo vyšpionit, třeba stačí zajít do nejbližšího konzumu, nebo se tak pozeptat. Je to velmi citlivá věc a těžko se vyzvídá, ale dobří sousedi, to je třetina úspěchu, a na to jsem měla velké štěstí.
Majitelka chalupyMichaela Dolinová se v nové divadelní sezoně vrací ke komediím, jako je Už zase miluji a Domácí štěstí, které se hrají v Praze v Semaforu, ale hostuje s nimi i v divadlech po celém Česku. Od září je v angažmá v nově vzniklém divadle Perštýn v centru Prahy, které by se mělo stát jejím novým malým kotvištěm. Vrátila se i k moderování počasí, a to na TV Barrandov. |
