A nechce-li člověk v zahradě pobývat celý rok, je zbytečné pořizovat si skla s těmi nejlepšími izolačními vlastnostmi. Ty pouze prodraží už tak dost drahou stavbu. Zimní zahrada totiž majitele může přijít na sto tisíc korun, ale běžnější je částka kolem půl milionu.
Aby v zahradě bylo příjemně...
Majitelé domů s velkými okny vědí, co dokáže počasí - v zimě se teploty příliš neliší od venkovních, v létě se stává z místnosti výheň. Podobné nebezpečí hrozí i u zimní zahrady. Vysoké nebo naopak nízké teploty už dnes nejsou problémem, pokud projektant zvolí vhodná izolační skla. O jejich kvalitě napoví takzvaný koeficient prostupu tepla K, který vypovídá o tepelně izolačních vlastnostech materiálu. Ta nejkvalitnější skla charakterizuje koeficient K 1,1, standardní dvojsklo potom K 2,8. »Ze Spojených států dovážíme speciální sklo, jehož kvalitu určuje koeficient 1,3. Sklo je opatřeno ochrannou pokovenou vrstvou, která zachytí až devadesát devět procent tepla. Toto sklo se používá na střechu,« popisuje Jiří Baláč z firmy Stabos, »do bočních stěn se instaluje sklo, které propustí více tepla. Počítá se s tím, že v našich zeměpisných šířkách je slunce na jaře a na podzim poměrně nízko. Jeho první a tolik očekávané paprsky mohou zahradu ohřát.« Stavba o velikosti 4,8 krát 3,3 metru se zaoblenými rohy stojí - včetně montáže - 433 tisíc korun. »Pokud majitel chce v zimní zahardě trávit především »zelenou« část roku a přitom zvolit optimální kompromis kvality a ceny, je dle našich zkušeností dobré vybavit konstrukci zasklením s koeficientem prostupu tepla K 1,6,« informuje Daniel Hladík z firmy Hladík - stavební servis. Cena za metr čtvereční zimní zahrady - tedy skla a poměrné části rámu - se pohybuje kolem devíti tisíc korun. »Pro zvýšení komfortu v chladnějším období bych doporučil podlahové topení,« dodává Daniel Hladík. To lze do této části domu instalovat, i když v ostatních místnostech je topení klasické. Navíc při celkových nákladech, které jdou do statisíců, tisíc korun za metr čtvereční podlahového topení už rozpočet majitele příliš nezatíží.
Šetření na špatném místě
Pokud se někdo rozhodne aby ušetřil - pro obyčejné sklo, může ho vyjít zimní zahrada v konečném účtování mnohem dráž. Horko a zima brzy donutí majitele instalovat na sklo alespoň izolační fólii (stojí zhruba 900 korun na metr čtvereční). Ta však nemusí stačit, proto se rozhodne pro předokenní rolety. Cena v hliníku pak začíná na 3500 korunách za metr čtvereční. U atypických oken, kdy se roleta vysouvá zdola nahoru, je cena i několikrát vyšší. Ušetřit na zimní zahradě a přitom nijak »neošidit« izolaci je však možné: střecha zahrady nebude ze skla, ale z komůrkové polykarbonátové desky. Ta je lehká, proto nezatěžuje konstrukci, a má dobré izolační vlastnosti. Také na ní není vidět tolik špína, což bývá zvlášť v průmyslových oblastech velký problém.
Dřevo raději ne
I když je možné vidět zimní zahrady, kde rám je vyroben z plastu, většina firem je dodává s hliníkovou konstrukcí. Hliník je subtilnější než plast. Navíc jde o poměrně pevný materiál s dlouhou životností. K dostání je i hliník potažený fólií imitující dřevo, kámen a jiné přírodní materiály. Tím se cena zvýší zhruba o dvacet procent. Dřevo je pro zimní zahradu nevhodné. Použít klasické trámy pak může být i nebezpečné. Konstrukce, zvlášt střešní, je vystavena horku, dešti i mrazům. Tedy podmínkám, které způsobují, že dřevo pracuje. Sklo by pak mohlo popraskat. Pokud nebudou prosklené plochy příliš velké, lze použít dřevěné lepené profily. Ty se skládají z jednotlivých slabých pásů, proto roztahování a sesychání je značně omezeno.
Drahé maličkosti
Stavbu zimní zahrady může prodražit i zdánlivá maličkost. Většinou platí, že nejméně zatíží rozpočet, když si ji majitel pořídí už při stavbě domu. To se cena »ztratí« v celkových výdajích. Nedostatek peněz pak mnozí vyřeší tím, že si nechají prosklít jen jednu stěnu obývacího pokoje. Ale pokud si zde přejí oblé tvary nebo zkosení, může se cena vyšplhat na částku klasické zimní zahrady z rovných stěn. Prodražit se však může i větrání. Mezi nejúčinnější patří větrání střešním oknem. Na solventnosti majitele záleží, zda bude stropní okno otevírat ručně, nebo zda si pořídí elektronické ovládání, které lze doplnit o čidla reagující na počasí. Při dešti nebo větru se okna sama zavřou, pokud dosáhne teplota vyšších hodnot, okna se otevřou.
Jaké dveře
Až o desetitisíce korun mohou s cenou zimní zahrady »zahýbat« dveře.Majitel si může vybrat od klasických až po posuvné nebo skládací jako harmonika. Klasické jsou sice nejlevnější, ale posuvné nebo skládací umožní otevřít prakticky celou stěnu. Zimní zaharda se pak snadno změní v terasu.
Zahrada není výkladní skříň
Podle zkušeností těch, co zimní zahradu mají, se do tohoto prostoru přesune život rodiny - stává se z ní místo na posezení s přáteli, příjemné jsou zde snídaně i společné večeře.Nikoho ale nepotěší oblékat se k večeři doma stejně jako do restaurace jen kvůli zvídavým pohledům sousedů. »Umístění zahrady by měly ovlivnit tři věci. Měla by navazovat na obytné prostory domu, měla by být orientována na jižní stranu a výhled z ní by měl směřovat do volné zahrady,« říká architekt Vratislav Danda z Atelieru N. U řadových domů nebo v husté zástavbě by si měl majitel už na počátku nechat nainstalovat na boční stěny předokenní rolety nebo alespoň žaluzie a co nejdřív vysadit živý plot. Návrh zimní zahrady by měl vždy vzniknout ve spolupráci s projektantem. Důvod? Střecha. Sklo je sice krásný materiál, ale může být i nebezpečné.Proto odborník vypočítá sklon střechy, (který závisí na volbě materiálu a vyložení), aby se na ní v zimě neusazoval sníh a nepřetížil skleněné desky.Podobně se musí zjistit, zda sklo odolá například padající závěji ze střechy domu.
Aby v zahradě bylo příjemně...
Majitelé domů s velkými okny vědí, co dokáže počasí - v zimě se teploty příliš neliší od venkovních, v létě se stává z místnosti výheň. Podobné nebezpečí hrozí i u zimní zahrady. Vysoké nebo naopak nízké teploty už dnes nejsou problémem, pokud projektant zvolí vhodná izolační skla. O jejich kvalitě napoví takzvaný koeficient prostupu tepla K, který vypovídá o tepelně izolačních vlastnostech materiálu. Ta nejkvalitnější skla charakterizuje koeficient K 1,1, standardní dvojsklo potom K 2,8. »Ze Spojených států dovážíme speciální sklo, jehož kvalitu určuje koeficient 1,3. Sklo je opatřeno ochrannou pokovenou vrstvou, která zachytí až devadesát devět procent tepla. Toto sklo se používá na střechu,« popisuje Jiří Baláč z firmy Stabos, »do bočních stěn se instaluje sklo, které propustí více tepla. Počítá se s tím, že v našich zeměpisných šířkách je slunce na jaře a na podzim poměrně nízko. Jeho první a tolik očekávané paprsky mohou zahradu ohřát.« Stavba o velikosti 4,8 krát 3,3 metru se zaoblenými rohy stojí - včetně montáže - 433 tisíc korun. »Pokud majitel chce v zimní zahardě trávit především »zelenou« část roku a přitom zvolit optimální kompromis kvality a ceny, je dle našich zkušeností dobré vybavit konstrukci zasklením s koeficientem prostupu tepla K 1,6,« informuje Daniel Hladík z firmy Hladík - stavební servis. Cena za metr čtvereční zimní zahrady - tedy skla a poměrné části rámu - se pohybuje kolem devíti tisíc korun. »Pro zvýšení komfortu v chladnějším období bych doporučil podlahové topení,« dodává Daniel Hladík. To lze do této části domu instalovat, i když v ostatních místnostech je topení klasické. Navíc při celkových nákladech, které jdou do statisíců, tisíc korun za metr čtvereční podlahového topení už rozpočet majitele příliš nezatíží.
Šetření na špatném místě
Pokud se někdo rozhodne aby ušetřil - pro obyčejné sklo, může ho vyjít zimní zahrada v konečném účtování mnohem dráž. Horko a zima brzy donutí majitele instalovat na sklo alespoň izolační fólii (stojí zhruba 900 korun na metr čtvereční). Ta však nemusí stačit, proto se rozhodne pro předokenní rolety. Cena v hliníku pak začíná na 3500 korunách za metr čtvereční. U atypických oken, kdy se roleta vysouvá zdola nahoru, je cena i několikrát vyšší. Ušetřit na zimní zahradě a přitom nijak »neošidit« izolaci je však možné: střecha zahrady nebude ze skla, ale z komůrkové polykarbonátové desky. Ta je lehká, proto nezatěžuje konstrukci, a má dobré izolační vlastnosti. Také na ní není vidět tolik špína, což bývá zvlášť v průmyslových oblastech velký problém.
Dřevo raději ne
I když je možné vidět zimní zahrady, kde rám je vyroben z plastu, většina firem je dodává s hliníkovou konstrukcí. Hliník je subtilnější než plast. Navíc jde o poměrně pevný materiál s dlouhou životností. K dostání je i hliník potažený fólií imitující dřevo, kámen a jiné přírodní materiály. Tím se cena zvýší zhruba o dvacet procent. Dřevo je pro zimní zahradu nevhodné. Použít klasické trámy pak může být i nebezpečné. Konstrukce, zvlášt střešní, je vystavena horku, dešti i mrazům. Tedy podmínkám, které způsobují, že dřevo pracuje. Sklo by pak mohlo popraskat. Pokud nebudou prosklené plochy příliš velké, lze použít dřevěné lepené profily. Ty se skládají z jednotlivých slabých pásů, proto roztahování a sesychání je značně omezeno.
Drahé maličkosti
Stavbu zimní zahrady může prodražit i zdánlivá maličkost. Většinou platí, že nejméně zatíží rozpočet, když si ji majitel pořídí už při stavbě domu. To se cena »ztratí« v celkových výdajích. Nedostatek peněz pak mnozí vyřeší tím, že si nechají prosklít jen jednu stěnu obývacího pokoje. Ale pokud si zde přejí oblé tvary nebo zkosení, může se cena vyšplhat na částku klasické zimní zahrady z rovných stěn. Prodražit se však může i větrání. Mezi nejúčinnější patří větrání střešním oknem. Na solventnosti majitele záleží, zda bude stropní okno otevírat ručně, nebo zda si pořídí elektronické ovládání, které lze doplnit o čidla reagující na počasí. Při dešti nebo větru se okna sama zavřou, pokud dosáhne teplota vyšších hodnot, okna se otevřou.
Jaké dveře
Až o desetitisíce korun mohou s cenou zimní zahrady »zahýbat« dveře.Majitel si může vybrat od klasických až po posuvné nebo skládací jako harmonika. Klasické jsou sice nejlevnější, ale posuvné nebo skládací umožní otevřít prakticky celou stěnu. Zimní zaharda se pak snadno změní v terasu.
Zahrada není výkladní skříň
Podle zkušeností těch, co zimní zahradu mají, se do tohoto prostoru přesune život rodiny - stává se z ní místo na posezení s přáteli, příjemné jsou zde snídaně i společné večeře.Nikoho ale nepotěší oblékat se k večeři doma stejně jako do restaurace jen kvůli zvídavým pohledům sousedů. »Umístění zahrady by měly ovlivnit tři věci. Měla by navazovat na obytné prostory domu, měla by být orientována na jižní stranu a výhled z ní by měl směřovat do volné zahrady,« říká architekt Vratislav Danda z Atelieru N. U řadových domů nebo v husté zástavbě by si měl majitel už na počátku nechat nainstalovat na boční stěny předokenní rolety nebo alespoň žaluzie a co nejdřív vysadit živý plot. Návrh zimní zahrady by měl vždy vzniknout ve spolupráci s projektantem. Důvod? Střecha. Sklo je sice krásný materiál, ale může být i nebezpečné.Proto odborník vypočítá sklon střechy, (který závisí na volbě materiálu a vyložení), aby se na ní v zimě neusazoval sníh a nepřetížil skleněné desky.Podobně se musí zjistit, zda sklo odolá například padající závěji ze střechy domu.
 Pokud se zimní zahradou počítá už projekt, je možné získat zajímavě řešený prostor. |
