Až se za pár let turista vydá k pramenu Labe, nejspíš už nebude míjet "betonové monstrum", jak se přezdívá Labské boudě.
Devítipatrový horský hotel čeká zateplení a beton se pravděpodobně obloží dřevem. Ve hře je však i další možnost: zelená fasáda porostlá mechy a lišejníky.
Majitelé Labské boudy se pustili do oprav a v nejbližších dnech turistům nabídnou dalších deset zrekonstruovaných pokojů s koupelnami i venkovní bufet ve vedlejším objektu, který v minulosti využívala Horská služba.
Restauraci v Labské boudě přestavba čeká.
"Vyměnili jsme dveře a snažíme se znovu udělat průhled, který zamýšlel architekt původně, aby velkými okny do krajiny bylo vidět z jedné strany na druhou," říká Klára Sovová, předsedkyně představenstva firmy AEZZ. Firma vlastní krkonošskou Luční boudu a od loňského září provozuje pro kyperského majitele také Labskou boudu.
Restauraci teprve čeká obnova
V plánu je rovněž rekonstrukce restaurace, při níž na podzim zmizí některé příčky a vznikne otevřenější prostor. V příštích letech chce investor vyřešit i způsob vytápění, zateplení a fasádu.
"Ve středu mám schůzku s profesorem z ČVUT, který přinese práce studentů zabývající se zateplením celého objektu a různými materiály a technologií," říká Sovová, která zatím nechce prozradit konkrétní částku, kterou už do Labské boudy vložili nebo chtějí vložit.
"Nebudeme si nic nalhávat, je to v řádech milionů. Zatím to sice není v desítkách, ale to asi přijde s fasádou a kotelnou," dodává spolumajitelka společnosti.
Projekt má na starosti architektka Helena Hejdová, která pro firmu AEZZ navrhla už pivní lázně na Luční boudě, kde loni v srpnu otevřeli vlastní minipivovar a vaří v něm pivo Paroháč.
"Pokoje s opravenými koupelnami na Labské boudě se budou nyní otevírat. Jedno patro zrekonstruoval už bývalý majitel," říká architektka.
"My jsme udělali další a připravujeme ještě patro s nižší třídou ubytování, které se říká turistická, kde bude podobně jako na Luční boudě spaní ve spacácích na zemi a se společnými koupelnami," vysvětluje architektka Hejdová.
Památkáři by chtěli Labskou chránit, majitel nikoli
Národní památkový ústav v Josefově na základě průzkumu moderní krkonošské architektury 60. až 80. let minulého století usiluje o to, aby Labská bouda byla zapsána mezi kulturní památky (více čtěte zde).
Avšak investor je zásadně proti tomu. "Musela jsem památkářům bohužel říct, že je to pro nás nepřijatelné. Nechceme Labskou památkově chránit, byla by to pro nás další komplikace," říká Sovová.
"Stačí, že bouda stojí uprostřed Krkonošského národního parku, to je razítek, že si to nikdo neumí představit," dodává Sovová.
Památkáři oceňují snahu majitelů vrátit boudu do původního stavu, ale doufají v další jednání.
"Naše průběžné kontakty byly pozitivní minimálně v tom smyslu, že chtějí námi viděné architektonické hodnoty obnovit a nemají je zájem ničit, likvidovat a dělat z nich paskvil," myslí si náměstek pro památkovou péči Jiří Balský.
Sám ale soudí, že přes odpor vlastníka nepůjdou, prohlášení kulturní památkou by podle něj mohlo být ve výsledku kontraproduktivní.
