Vědci zkoumali naplaveniny řeky Moravy a chtěli je porovnat s vátými písky, které tvoří Moravskou Saharu.
Řeku Moravu zkoumá několik vědeckých pracovišť* Výzkum naplavenin řeky Moravy začal v roce 2004, kdy Jaroslav Kadlec odebral několik profilů povodňových sedimentů z břehů řeky Moravy ve Strážnickém Pomoraví a zkoumal jejich vlastnosti na univerzitě v Michiganu. * Poté vznikla myšlenka začít důkladněji zkoumat chování řeky vlivem klimatu a činností člověka. Grantová agentura Akademie věd na tuto problematiku udělila grantový projekt, do kterého se zapojila další vědecká pracoviště Akademie věd: Botanický ústav, Ústav anorganické chemie a Ústav jaderné fyziky. Rovněž pak Geografický ústav Masarykovy univerzity i geofyzikální firma G-Impuls. * Po čtyřech letech projekt letos končí. Jeho výsledky už byly publikovány i v zahraničních odborných časopisech, protože mají mezinárodní význam. |
"Je to území hned vedle nivy řeky, velké několik desítek čtverečních kilometrů a jeho povrch tvoří písčité duny. Velké překvapení nastalo, když jsme na Moravské Sahaře, v písčitém podloží pod dunami, našli sedimenty, které neuložil vítr, ale voda," popsal geolog Jaroslav Kadlec z Geologického ústavu Akademie věd ČR, který zkoumal i jeskyně Moravského krasu či jezero Bajkal.
Podle něj na existenci pradávného jezera vlastně přišel spolupracovník jejich výzkumného týmu, profesor Gary Kocurek z Texaské univerzity v Austinu.
"Je to jeden z největších odborníků na světě v tomto oboru, mimo jiné zkoumá ze satelitních snímků i naváté sedimenty na Marsu. A když přijel do pískovny u Bzence, tak zjistil, že tam nejsou sedimenty naváté větrem, ale že se zdejší písky ukládaly ve vodě," vysvětlil geolog.
Vodní plocha možná sahala až po Hodonín
Pak už vědci řešili, jak bylo jezero asi velké, kdy vzniklo, kdy zaniklo a proč. Podle nich vodní plocha pokrývala oblast od dnešních Napajedel ve Zlínském kraji až po Hodonín.
Stáří naplaveného písku a tedy i jezera určovali v laboratořích až v Indii a to pomocí metody, při které se musejí vzorky písku odebírat v naprosté tmě. Záznam o stáří sedimentů by se totiž znehodnotil podobně, jako když se na světlo vytáhne kinofilm. V pískovně si proto museli lehnout pod černou tlustou deku.
"Pomocí určení stáří naplavenin jsme zjistili, že jezero bylo v této oblasti zhruba před patnácti až čtrnácti tisíci lety," přiblížil Kadlec. Písek naplavený v bývalém jezeře se nachází nad současnou úrovní řeky Moravy a vědci proto museli přijít na to, jak a co koryto řeky kdysi přehradilo.
"Podle teorie, která se jeví jako velmi pravděpodobná, někdy před patnácti až dvaceti tisíci lety, když vrcholila poslední doba ledová, převládala větrná činnost. A na dolním toku Moravy vznikla velká pole písčitých dun. Postupně se na sebe duny naskládaly až do výše několika desítek metrů a tak se zřejmě údolí řeky Moravy přehradilo," míní Kadlec.
Zbytky vodních živočichů vědci nenašli
Jak jezero pravděpodobně vypadalo? Podle vědců bylo poměrně mělké, hluboké maximálně několik metrů. Zbytky ryb a dalších živočichů, kteří v něm žili, bohužel nenašli. "Naplaveniny jsou v tomto případě písky nebo štěrky a v takovém prostředí se málokdy zachovávají kosti," vysvětlil další člen výzkumného týmu Filip Stehlík.
Model prajezera, na kterém jsou znázorněny i písečné duny, které koryto přehradily.
Z geologického hlediska neexistovalo jezero dlouho, "jen" jeden až dva tisíce let. Vědci si myslí, že pak s globální klimatickou změnou přišlo deštivější období, řeka Morava získala na síle a její proud písčité hráze postupně protrhl.
Odborníci navíc míní, že ještě před vznikem jezera byla řeka Morava daleko divočejší a kolem ní vedla mamutí "dálnice". Stáda těchto mohutných zvířat tudy putovala z Polska do Panonské nížiny. Jezero by ale pro ně bylo nepřekonatelnou překážkou, naštěstí vzniklo až poté, co mamuti z Moravy vymizeli.
