Vražda soudního rady Jana Velga hýbala v letech 1936 až 1937 nejen tehdejším Brnem, ale celou republikou. Lidé zaplňovali do posledního místečka soudní síň, z níž dobový tisk přinášel obsáhlé reportáže s četnými fotografiemi. Mord a jeho okolnosti se totiž vyznačovaly vším, co senzacechtivé obecenstvo láká.
Vystupovala v něm krásná pachatelka, vysoce postavená oběť, bezcitný vrah i opovrženíhodné pohnutky. To vše navíc opentlil senzační rozsudek.
Příběh začíná, když se 56letý vrchní soudní rada Jan Velgo z bohaté právnické rodiny seznámí na lavičce v brněnském Tyršově parku s 21letou Marií Havlíkovou. Tato původním povoláním dělnice v chemické továrně s vychozenými čtyřmi třídami měšťanské školy je nejen krásná, ale navíc má šarm a zřejmě i přirozený intelekt. Vypracovala se dokonce na obchodnici s realitami v kanceláři Eduarda Kočvary.
Okouzlený Velgo, který žil jako starý mládenec a sexuální potřeby si zajišťoval pomocí brněnských prostitutek a vlastnoručně focenými erotickými snímky v privátním ateliéru, se do Marie naprosto zblázní.
Velgova dosavadní skrblivost, povýšené jednání i všechny hluboce zakořeněné zlozvyky nadále zůstávají beze změny, novomanžel na své mladé ženě neobyčejně šetří, ta je povinna jej i po sňatku oslovovat ,pane rado’, a protože se za ni partner na veřejnosti nepokrytě stydí a vydává ji za svoji neteř, připadají jí jeho občasná milostná vyznání stále falešnější.
z práce Žena a porotní soud
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
