Už druhý rok po sobě se farma Klíč v Božicích na Znojemsku potýká se suchem a nedostatkem krmení.
„Za chvíli nebude kde brát. Na siláž sklízíme i kukuřici určenou na zrno. Druhé seče vojtěšky se nepodařilo sklidit vůbec. Musíme kupovat krmiva, která jsou už tak kvůli suchu dražší,“ popisuje realitu farmář Marek Klíč.
A zdaleka není sám, kdo podobné problémy na jižní Moravě řeší. Zatímco loni šlo spíše o lokální záležitost a zemědělci si dokázali vypomoct, letos je až na malé ostrůvky postiženo 80 až 90 procent chovatelů.
„Někteří z nouze převážejí balíky sena z jižních Čech, aby nemuseli ponižovat stavy. Běžně za něj platí 300 korun, teď se však šplhá k astronomické částce dva tisíce za balík. Na naší internetové burze nabízí kusy dobytka i plemenáři, kteří šlechtí. Takže předčasné porážky zvířat bohužel nastanou,“ předpovídá Kamil Malát, ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu.
V náhražkách chybí živiny
Nejhůř jsou na tom paradoxně ti, kteří mají jen trvalé travní porosty. Farmáři s ornou půdou si totiž dokážou vypomoct rostlinnou výrobou, kukuřicí a obilím pro potravinářské účely, které zkrátka zkrmí.
Třeba v Obruč Agro z Černovic na Blanensku místo sena volí krmnou slámu. Jenže nejde o plnohodnotnou náhražku. „Dobytek sice dostane objem, ale dostatek živin je nutné dodat obohacením krmných směsí, což znamená zvýšení nákladů,“ popisuje předsedkyně představenstva Vladimíra Severinová.
A kromě vyšších výdajů na krmení má teplé počasí dopad i na dojivost krav – snížila se asi o deset procent. „Mírně klesají také složky v mléce, jako je tuk a bílkoviny,“ upřesňuje šéfka blanenské agrární komory Marcela Pokorná.
Odborníci z jihomoravské komory navíc potvrdili, že problémy s nedostatkem krmiva letos zasáhly celý kraj, ale s různými specifiky. Dva sousední farmáři tak na tom mohou být každý úplně jinak – záleží na tom, jaké plodiny pěstují a samozřejmě jaká zvířata chovají.
Podle sondy MF DNES mezi chovateli jsou dopady sucha v kraji nejvážnější na Znojemsku a Brněnsku. Lépe jsou na tom naopak farmáři na Hodonínsku a Blanensku.
I podle ředitele krajské agrární komory Jaromíra Musila tak hrozí porážení dobytka. Jde však vždy až o poslední řešení. „Na počty zvířat je vždy nastavena technologie, technika a další. I pouze částečné snížení stavů může být likvidační – když budu mít málo zvířat, zdánlivě ušetřím, ale nakonec prodělám. Třeba když v hale pro sto kusů jich bude jen půlka, tak v zimě zmrznou, protože se změní mikroklima, tedy teplota a vlhkost,“ vysvětluje Musil.
Všechny farmy se tak ze všech sil porážkám brání. Stavy zatím nechce snižovat ani božická farma. „Vedlo by to jen k dovozu dražších potravin ze zahraničí. Paradoxně tam se většina zvířat vyváží,“ říká Klíč.
To chovatelé prasat jsou ve výhodě. Většina krmiv se totiž vyrábí z obilovin, kterých není kritický nedostatek tak jako u siláže a senáže. I žrádla pro prasata je ale kvůli suchu méně, což šponuje ceny.
„To může být ve výsledku podobně kritické. Od počátku roku jsou totiž ceny prasat extrémně nízko – nejníže od roku 2006. Když výrazně zdraží krmiva, která tvoří až 70 procent nákladů na chov, znamená to existenční problémy a zřejmě také uzavírání chovů,“ obává se Jan Stibal ze Svazu chovatelů prasat.
Vodu berou také z kohoutku
Další problém chovatelů hospodářských zvířat je voda a její akutní nedostatek. Nejvíc jí vypije dojnice, až 180 litrů denně, dospělý dobytek okolo 40 litrů, prase 25 litrů a ovce 20. K tomu je ale třeba přičíst další litry pro mytí a udržování hygieny v kotcích a výbězích.
Například Obruč Agro řeší chybějící vodu na pastvě navážením cisternou z rybníka. „Pokud bude ale sucho trvat, nastane problém s dostatkem a kvalitou i rybniční vody, která začíná zelenat a může dobytku uškodit,“ tvrdí Severinová.
Nevyzpytatelnost zemědělství se ukazuje v podniku Agro Jevišovice, kde mají krmení dostatek a ve vynikající kvalitě. Jenže dlouhodobě je trápí právě nedostatek vody.
„Loni jsme vybudovali nový vrt, ze kterého se po půl roce voda ztratila. Teď jsme závislí na obecní přípojce, což nás stojí nemalé peníze,“ líčí Michal Kellner, vedoucí úseku živočišné výroby. Doufá, že pomohou dva nové vrty, které farma v nejbližší době plánuje.
Fakta Chov na jižní Moravě upadá Co se chovu hospodářských zvířat týče, jižní Morava už mezi kraji nehraje prim.
„Stavy drůbeže se meziročně propadly z druhého na třetí místo. A i když letos jihomoravští zemědělci navýšili počty prasat, jsou přesto jejich stavy poloviční v porovnání s rokem 2010 a téměř třetinové proti roku 2007. Snížil se počet skotu zhruba o 1 300 kusů. V mezikrajském porovnání je jižní Morava pátá od konce. U ovcí jsme sice zaznamenali nárůst o čtyři procenta, i tak jich má Jihomoravský kraj nejméně z celé republiky,“ vypočítává Jindřiška Svobodová z Českého statistického úřadu.
