Brněnské modré zóny aktuálně monitorují tři kontrolní vozy s kamerami.

Brněnské modré zóny aktuálně monitorují tři kontrolní vozy s kamerami. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Na auta zasahující do chodníku jsou kamery krátké, sledují jen modré zóny

  • 40
Už víc než pět let, co v Brně fungují modré zóny, brázdí ulice města speciální auta, která kontrolují vozy parkující v takto označených ulicích. Kdo v nich stojí neoprávněně, dostane pokutu. Má to však háček. Postih dopadá jen na ty, co parkují bez povolení za modrými čárami.

Kdo svůj automobil odstaví třeba jen o dva metry vedle, ale drze na chodníku nebo nebezpečně v křižovatce, toho auto ověšené řadou kamer překvapivě přehlíží a nijak nehlídá. Takto stojící bezohledné šoféry pokutují jen hlídky strážníků, kterých je však v Brně dlouhodobě nedostatek.

„Úpravy a zpřesňování kontroly se dělají kontinuálně. Prozatím ale výběr jiného typu pokut neplánujeme, jelikož by tento typ přestupků musel mít jiné důkazní náležitosti, než je to v současných modrých zónách,“ uvedla Anna Dudková z tiskového oddělení brněnského magistrátu.

Na dotaz MF DNES, co jiného je tedy potřeba k uložení sankce než fotografický snímek auta stojícího tam, kde nemá, následně už jen reagovala, že vlastně žádný předpis jasně nedefinuje, co vše je nutné k prokázání takového provinění. „Například ale k přestupkům stání na chodníku je nutné mít přehledovou situaci, například větší zaměření oblasti, ne pouze vozidlo s registrační značkou,“ doplnila a dál odkázala na městskou policii.

Modré zóny v Brně fungují pět let, regulace míří už i na velká sídliště

I tyto možné nedostatky by však šlo vyřešit. Ostatně pražská Technická správa komunikací sdělila, že její kontrolní vozy pro modré zóny by mohly případně hlídat i auta stojící na chodníku nebo v křižovatkách, protože „umí detekovat celý uliční prostor, ale primárně podle smlouvy zajišťují kontrolu parkování v zónách placeného stání“.

Jinými slovy, problém je v tom, že neexistuje politiky posvěcená dohoda na tom, aby snímky i těchto aut putovaly na kontrolu ke strážníkům a odtud na vydání pokuty přes úředníky.

Kontrolní vozy odhalí 500 aut denně

Mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem přitom přiznává, že případy, kdy auta parkují částečně nebo úplně na chodníku, jsou poměrně časté. Se zaváděním modrých zón totiž zároveň míst pro auta v ulicích ubývá kvůli vyměření stání podle nových norem. „Jen v letošním roce se strážníci zabývali bezmála deseti tisíci takovými situacemi,“ prohlásil.

Skutečné číslo bude ale zcela jistě mnohem vyšší, protože městská policie nemá kapacity být všude a okamžitě se kamkoliv přemístit. To je ostatně často vidět i v historickém centru Brna. Magistrát opakovaně hovoří o tom, že nejen proti průjezdům, ale i stání aut ve středu města mimo parkoviště se snaží bojovat, navzdory tomu využití kontrolních aut pro tuto činnost neplánuje.

Je z nás odstavné parkoviště, vadí lidem z brněnské čtvrti bez modrých zón

I když si magistrát pochvaluje, že respektovanost pravidel rezidentního parkování je velmi dobrá a pohybuje se okolo 90 procent, tři kontrolní vozy odhalí denně zhruba 500 aut bez zaplaceného parkování.

To není málo, když si člověk uvědomí, že snímky odhalených hříšníků musí ještě na potvrzení na městskou policii a odtud teprve na příslušný odbor magistrátu, jenž vyřizuje pokuty. Za celý loňský rok šlo o více než 52 tisíc záznamů, z nichž zhruba polovinu poslali strážníci úředníkům. Druhou polovinu vyhodnotili jako neprůkaznou.

Posílení oddělení? Na úkor hlídek

Jestli a jak by případná změna ulehčila práci strážníkům přímo v ulicích, by podle Ghanema ukázala jedině praxe.

„Například u parkování na chodníku se dá předpokládat, že by lidé i tak telefonovali na městskou policii a strážníci by situaci museli prověřit přímo na místě. U stání v blízkosti křižovatek je někdy žádoucí nařídit odtah, protože takový přestupek může být nebezpečný, zejména kvůli zakrytému výhledu,“ vysvětlil s tím, že by tak docházelo k duplicitám s daty sesbíranými z kontrolních vozů.

Modré zóny v Brně mají vedlejší efekt, auta rezidentů mohou do míst pro pěší

S rozšířením množství doručovaných dat by podle něj bylo zároveň nutné posílit oddělení, které snímky před odesláním na magistrát vyhodnocuje. Už dnes mu s postupným rozšiřováním modrých zón narůstá agenda. „Bylo by to nutné na úkor hlídek v ulicích,“ podotkl mluvčí.

Na druhou stranu by se však hlídky v ulicích nemusely tolik zabývat právě dopravními přestupky jako nyní. Ty přitom tvoří naprostou většinu veškerých prohřešků, jež městská policie v Brně řeší. Za loňský rok jde o více než 86 tisíc přestupků proti „pouhým“ osmi tisícům, pod nimiž se skrývá vše ostatní od rušení nočního klidu přes drobné krádeže po pití alkoholu a kouření na veřejných místech, kde je to zakázané.

3. září 2018