Počty lidí se srdečním selháním rostou alarmujícím tempem, bují pandemie. Kardiologové žádají víc specializovaných ambulancí. V té souvislosti zároveň upozorňují, že ne vždy je o kardiaky po propuštění z nemocnice dostatečně postaráno, což u nemalé části vede k úmrtí.
Dosud zdravý sedmadvacetiletý Petr z Kroměřížska kvůli práci přechodil virózu. Pak se mu zhoršil dech, měl bolesti na hrudi. V okresní nemocnici mu zjistili zvýšenou hladinu troponinu, látky uvolňující se ze srdečního svalu při jeho poškození, a hospitalizovali ho.
Rentgen neodhalil postižení srdečních tepen, jako příčinu vyššího troponinu tak vyloučil infarkt. Na ultrazvuku byla jen mírně snížená srdeční stažlivost, stav hodnocený jako možný zánět srdečního svalu. Po dohodě lékaře s experty z interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) zůstal v Kroměříži. Ale už druhý den troponin výrazně narostl a muž narychlo zamířil do Brna.
Jeho stav se zhoršoval. Nitrožilní léky na podporu stažlivosti nestačily, později už ani farmakologická léčba, byla nutná přístrojová podpora oběhu. Biopsie ukázala těžké zánětlivé postižení srdečního svalu.
V roce 2040 bychom měli mít až 900 tisíc nemocných se srdečním selháním.
Jan Krejčípřednosta interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
