Tým Jana Navrátila (na snímku druhý zleva) použil jako první ve střední Evropě...

Tým Jana Navrátila (na snímku druhý zleva) použil jako první ve střední Evropě při operaci srdce takzvaný mimotělní oběh. | foto: Archiv Masarykovy univerzity

Před šedesáti lety poprvé vyvedli krev z těla. V brněnské nemocnici

  • 0
O to, že za hlavní město československé kardiochirurgie bylo považováno Brno, se zasloužil i profesor Jan Navrátil a jeho tým. V pondělí uplynulo 60 let od unikátního zákroku, jejž ve Fakultní nemocnici u svaté Anny provedli jako první ve střední Evropě.

Při operaci srdce sedmileté dívky, která trpěla vrozeným defektem mezisíňové přepážky, použili přístroj Navrátilovy vlastní konstrukce pro takzvaný mimotělní oběh. Při něm se krev z těla pacienta odvádí pryč, okysličuje se a pod tlakem vhání zpět do tepen.

„Bez této metody se dnes lékaři neobejdou. Nemohli by provést naprostou většinu operací srdce,“ zdůraznil kardiolog Petr Kala z Fakultní nemocnice Brno.

Zákrok na tlukoucím srdci je totiž velmi obtížný. První přístroj nahrazující jeho funkci sestrojil už v roce 1926 sovětský vědec Sergej Sergejevič Brukhoněnko, který experimenty s mimotělní cirkulací prováděl na psech. Testování ale musel se začátkem druhé světové války přerušit.

První operace s využitím přístroje na převzetí funkce plic a srdce tak přišla až 5. dubna 1951 v USA. Pacient nepřežil kvůli vrozenému defektu srdce, o němž lékaři nevěděli. Poté se ale rozběhly výzkumy a další testy, díky kterým se metoda dostala i do Československa.

Uznávaný kardiolog v unikátních zákrocích pokračoval

O úspěchu brněnského kardiologa Navrátila, na něhož pamětníci vzpomínají jako na lékaře s velkým charismatem a invencí, se brzy dozvěděl celý svět. V excelentních lékařských výkonech pokračoval i poté. V roce 1963 voperoval, v Československu poprvé, pacientovi umělou srdeční chlopeň.

„Bylo to pouhé tři roky poté, co první chlopeň nahradili v USA. Vzhledem k tehdejší politické situaci naši lékaři k této technologii neměli přístup. Chlopeň, kterou při operaci použili, museli kompletně navrhnout a vyrobit tady v Brně,“ řekl Petr Němec, ředitel brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.

Navrátil, čestný doktor Masarykovy univerzity, odešel v roce 1967 do Vídně, kde se stejně jako v Brně brzy proslavil. Stal se přednostou II. chirurgické kliniky a se svým týmem tam poprvé použil současně umělou srdeční komoru a umělé srdce. A jako první v Evropě s úspěchem otestoval i speciální intraaortální pumpu k záchraně umírajícího pacienta. Uznávaný lékař, jenž zemřel v roce 1992, spolupracoval s techniky a vědci, kteří mu pomáhali sestrojit špičkové přístroje.