Vedle tradičního výkladu látky děti v knihách najdou také křížovky, sudoku a geometrické úlohy i s obrázky.
„Výuka matematiky na základních školách jde dvěma směry. Většinou se využívá biflovací přístup, který je často kritizován pro svou akademičnost a dril. Druhý směr klade důraz na to, aby si studenti vše odvodili sami,“ vysvětluje jeden z autorů Peter Krupka, který je ředitelem gymnázia v Řečkovicích.
„Jsem odchován na tom tradičním způsobu, ale také mě na vysoké škole ovlivnil učitel, který prosazuje právě metodu odvozování. Oba směry respektujeme a snažíme se je v učebnicích propojit,“ tvrdí.
S ředitelkou Tyršovy základní školy Michaelou Jedličkovou a učitelkou Janou Nechvátalovou tvoří sehraný tým. Znají se dlouho a společně se věnovali i jiným textům. Na učebnicích začali pracovat před třemi lety, právě zhotovují desátý díl z plánovaných šestnácti.
„Nosit šrouby ve skladu by bylo výnosnější“
„Všichni jsme milovníci matematiky. Neděláme to kvůli zisku, nosit šrouby ve skladu by bylo určitě výnosnější,“ směje se Krupka. „Tvoříme je pro radost a obohacujeme tím i sami sebe. Naše výuka je díky nim pestřejší,“ souhlasí Jedličková.
Učitelé se scházejí jednou za dva týdny a diskutují nad hotovým textem. „Prostě debatujeme, někdy něco vyhodíme, někdy změníme. Já se zaměřuji na výkladový text, kolegyně se soustředí na úlohy. Snažíme se všechno udělat sami, včetně obrázků,“ říká Krupka a ukazuje na kreslená pravítka, jež znázorňují, jak mají děti načrtnout přímku.
„Žáci si tak mohou lépe představit danou látku a usnadní jim to práci. Snažíme se také zahrnout i jiné obory. Matematické úlohy tak doplňují informace z historie, biologie nebo češtiny,“ vyjmenovává učitelka ze Základní školy Sirotkova Nechvátalová. Pochvaluje si, že školáky nové texty baví a spousta se jich pro matematiku nadchla. „Jsou tu zábavné a zajímavé příklady. Díky nim mě už matika tolik neděsí,“ vyzdvihla žačka osmého ročníku Hana Cejpková.
Každé téma se dělí do dvou knih. Na učebnici, kde je vysvětlena látka, a na pracovní sešit se sbírkou úloh. „Setkáváme se s tím, že děti neumí moc psát, neumí formulovat své vlastní myšlenky a zvykly si jen vyplňovat prázdné kolonky. Nemáme tu tedy jen úlohy, které se musí postaru vyřešit, ale i doplňovací cvičení,“ popisuje Krupka.
Výklad v učebnicích podávají tak, aby se mohl žák učit i sám. Pokud tedy chybí, snadno látku dožene. „Máme tam i problémové otázky, které jsou pak vzorově vyřešené,“ uzavírá Nechvátalová.
 |
