Sedmý titul v řadě... Máte z toho ještě radost, nebo už je to to gottovské „letos jsem to nečekal“?
Z jakékoli soutěže, kde se nám podaří uspět, máme radost. Nicméně z takto významné a těžké soutěže, jako je Salon vín ČR, máme radost obrovskou, a o to více, že se nám ji podařilo získat již posedmé v řadě.
Letos zvítězilo červené víno, což se v historii Salonu vín stalo teprve podruhé. O čem to vypovídá?
Já osobně se domnívám, že to vypovídá zejména o tom, že kvalita červeného vína jde v posledních letech v České republice nahoru. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že jsou i zde určité osobní preference u některých hodnotitelů, kteří v letech minulých upřednostňovali spíše vína bílá.
Je vítězství v Salonu vín pro marketing důležité?
Samozřejmě, vítězství v Salonu vín ČR má pozitivní přímý marketingový dopad na vnímání firmy. Nicméně je potřeba si říci, že na konkrétní vítěznou položku to má dopad také a zvedá to cenu vítězného vína.
Slyší vůbec lidé na medaile? Není už vinařských soutěží tolik, že se v nich běžný konzument těžko orientuje?
Ano, soutěží je spousta a kupující se v tom občas ztrácí. Na druhou stranu prestižních soutěží není mnoho a Salon vín patří jednoznačně k těm nejnáročnějším, a tudíž i nejprestižnějším. Medailičky jsou pak pro konečného spotřebitele jasnou informací o dosaženém ocenění.
Bořek Svoboda ukazuje Rulandské modré, se kterým jeho Zámecké vinařství Bzenec vyhrálo letošní soutěž Salon vín.
Máte už odhad na to, které víno do soutěže poslat, aby uspělo? Víte, co degustátoři hodnotí nejpříznivěji?
Toto je velmi častá otázka, zda existuje nějaký klíč k dosažení úspěchu v soutěži. Jednoznačně ne. Klíčem je mít vína na vysoké úrovni, která hodnotitele zaujmou, a to jak v aromatice, tak v plnosti, délce a zajímavosti chuti. Domnívám se, že víme, která vína by mohla v soutěžích uspět, která jsou výrazná, zajímavá a nabízí něco víc než ostatní konkurenční vína. Pravdou však je, že ještě nikdy můj tajný favorit nevyhrál. Nicméně vína, jež uspěla, vždy patřila do skupiny favoritů, ale konkrétní víno jsem nikdy netrefil.
Sázíte na mladší vína, nebo jim dáváte čas?
Vínům se snažíme dávat vždy čas a nikdy to neuspěchat.
Jak hodnotíte letošní ročník? Prý je navzdory nižšímu výnosu skvělý. Máte tedy zaděláno na dalšího potencionálního vítěze Salonu vín?
Tento ročník, co se týče kvality, bude jistě výborný. Jak moc, to se teprve ukáže až podle toho, jak se vína vyvinou. Sklizeň byla letos nízká. Očekávali jsme, že hroznů bude více. Příroda je však mnohdy nevyzpytatelná. Co se týče potenciálního budoucího vítěze, bylo by více než troufalé říkat, že už ve sklepě zraje. Nejsme jediní, kteří se snaží dělat krásná vína, a konkurence je obrovská. Na trhu je spousta pěkných vín. Ke každé soutěži patří i kus štěstí a to samozřejmě nemusí příští rok přijít.
Není pro vás tolik vítězství v řadě svazující? Asi se od vás pořád čeká špička…
Určitě je to svazující, ale já osobně to považuji za správné.
Hrozny na vítězné víno jsou z Dolních Dunajovic, což je od Bzence docela daleko. Jak se u vás řeší logistika?
Bzenec není kousek od Dunajovic, ale vzhledem k tomu, že hrozny sbíráme do beden, do nichž se vejde 240 kilogramů, a zpracováváme na šetrné zpracovatelské lince, není problém v logistice ani v časnosti zpracování hroznů, což kvalita výsledného vína dokazuje.
Které tratě, na nichž pěstujete hrozny, považujete za ty nejlepší?
Těch tratí je několik, a to jak u našich vinic v Mikulovské podoblasti, například trať Za cihelnou v Mikulově, tak i ve Slovácké podoblasti trať Klínky ve Vracově. Ta je naše jednoznačně nejúspěšnější, protože nám dala už čtyři šampiony Salonu vín ČR.
Co je ve sklepě nebo ve vinohradě nejdůležitější?
Tak, jako většina výrobců, i my investujeme do technologií, a to jak ve sklepě, tak i na lahvovací lince. Ve sklepě je nejdůležitější systém a preciznost dodržování nastaveného systému a samozřejmě i cit technologa, který tento sytém kontroluje a ladí dle nuancí jednotlivých ročníků. Ve vinici je to zejména důraz na precizní provedení všech prací a také na to, zda dokáže do jisté míry předvídat počasí, které je navíc čím dál více nepředvídatelné.
Hodně medailí jste letos posbírali i na zahraničních soutěžích. Mají degustátoři po celém světě stejné chutě, nebo se v cizině hodnotí trochu jinak?
Zahraniční soutěže jsou velmi těžké. Některé extrémně. A není jednoduché dosáhnout na mety nejvyšší. Každá soutěž má své nuance a osobně považuji v letošním roce za nejcennější to, že se nám podařilo získat pro vína z řady Terroir Moravia významné ohodnocení – v soutěži Decanter 96 bodů ze sta s Ryzlinkem rýnským ročníku 2015 z mikulovské tratě Za cihelnou a 95 bodů na International Wine Challenge s vínem Rulandské bílé ročníku 2017 z tratě Klínky v obci Vracov. To jsou výjimečná hodnocení vzhledem k náročnosti soutěže a konkurenci na ní.
Letos jste oblékli mladá vína do barevných etiket. Chystáte nějaký redesign i u ostatních vín, nebo zůstáváte věrní tradici? Jsou podle vás spotřebitelé při pohledu na etiketu konzervativní, nebo naopak?
Redesign nechystáme, ten jsme dokončili před třemi lety. Design lahve vína však vnímáme velmi citlivě a snažíme se o to, aby oslovil jak tradičního milovníka vína, tak i konzumenty, kteří k němu teprve hledají cestu. Co se týče konzervativnosti, těžko říci. Mnohdy je zákazník až překvapivě konzervativní, někdy umí naopak překvapit, jak lehce změny přijme.
Blíží se svátky, k těm patří i víno. Jaké se podle vás nejvíc hodí ke slavnostním příležitostem? Čím si budete připíjet a co byste doporučil ostatním?
Ke štědrovečerní tabuli jednoznačně patří sekt jako přípitek, k rybí polévce můžete podávat Neuburské, Veltlínské zelené, k tradiční rybě se salátem se skvěle hodí Rulandské bílé nebo Ryzlink vlašský. K vánočnímu cukroví pak jednoznačně přírodně sladká vína, jako jsou ledová, slámová a výběry z cibéb. Po zbytek večera s rodinou můžu doporučit například nazrálejší Ryzlink rýnský nebo Rulandské modré.
Umí si lidé vybrat víno? Neslyší někdy víc na zajímavý příběh než na samotnou chuť?
Ano, častokrát je to tak, že je pro lidi v rozhodování při koupi vína důležitější příběh. Častokrát jsou však kvalitou posléze zklamáni a jsou naštvaní na to, že se nechali unést vidinou příběhu a zapomněli při výběru na konzervatismus a své osobní zkušenosti. Zkrátka nedbali na to, s kterou značkou byli co do kvality spokojeni.
