Silnice v předjaří dokážou být nevlídné, někdy i zákeřné. "Sníh pomalu slézá a vozovka nemusí být všude čistá," říká Jan Faktor z firmy Max Cars, který má bohaté zkušenosti s kurzy bezpečné jízdy.
"Tam, kde svítí sluníčko, je to dobré, ale v lesním úseku, u výjezdu z pole, za horizontem může číhat nebezpečí: zbytky sněhu, zmrazky, po zimním posypu šotolina nebo písek a podobně. Na suchém povrchu máte dobrou rychlost, ale to neplatí o zmíněné situaci. Jediná rada je proto předvídat, jezdit s rozvahou a předpokládat, že nás může něco nepříjemného překvapit."
Nejprve nahoru
Jak jezdit v předjaří 1. Chladicí kapalina 2. Brzdy musí brzdit 3. Aby brzdová kapalina nevařila 4. Jak řadit do kopce 5. Jak řadit z kopce dolů 6. Předvídat se vyplatí 7. Opatrně s brzděním 8. Cvik dělá mistra |
Když vaříme
Přesto se může stát, že ručička teploměru chladicí kapaliny se začne přibližovat červenému políčku, nebo se v něm dokonce usadí. Je to samozřejmě problém především starších vozů, které již mají chladicí soustavu částečně zanesenou. Kardinálním problémem může být funkce termostatu nebo i poměrně tenké trubičky chladičů starší výroby. Potíže nastávají dokonce i v případě, že je v autě naplno otevřené topení. Potom nezbývá než na nejbližším parkovišti zastavit, otevřít kapotu a motor při volnoběžných otáčkách nechat vychladnout.
Dokud motor nevystydne, nikdy neotevíráme chladič! Mohla by to odnést opařená ruka. Chladič je vlastně něco jako tlakový hrnec - to je nutné si uvědomit. Následná kontrola chladicí kapaliny, případně její dolití, by měla být samozřejmostí.
... a zase dolů
Obecně platí, že dolů jedeme stejně rychle a na stejný rychlostní stupeň, jako jsme jeli nahoru. Rozpálit to dolů stovkou, potom prudce brzdit, to si jen říkáme o malér, minimálně o nepříjemný smyk. Fyzikální zákon o nakloněné rovině se nedá jen tak ošidit a platí pro každého. Proto dolů vždy se zařazeným rychlostním stupněm jako při jízdě nahoru. Správný je ten stupeň, při kterém vůz bez přidání plynule nezrychluje. Nožní brzdou jen přibrzďujeme. Před zatáčkou, stejně jako do kopce, je dobré zařadit nižší rychlost.
Nic není věčné
Mnozí šetřílkové a také frajeři si myslí, že vyzrají na spotřebu. Pustí auto dolů z kopce s vyřazenou rychlostí. Když se začne před zatáčkou propadat brzdový pedál k podlaze, je už pozdě. Potom je štěstí, když to odnesou jen plechy. A ty stojí víc než ta trocha pohonných hmot, kterou cestou dolů spotřebujeme.
"Mnozí řidiči se domnívají, že brzdová kapalina přežije automobil," říká Jan Faktor. "Je třeba si uvědomit, že brzdová kapalina nabírá atmosférickou vlhkost, která snižuje bod jejího varu. To se prokáže zejména při dlouhém intenzivním brzdění. Teplo z brzdového obložení a kotoučů se do ní přenáší a kapalina začne vařit. Výsledkem je selhání brzd. Doporučuje se proto po dvou až třech letech brzdovou kapalinu vyměnit. Před cestou, při které přepokládáme, že budeme jezdit v horách, se vyplatí nechat si bod varu brzdové kapaliny přeměřit. Stojí to v servisu pár korun."
Chce to klídek
Brzdná dráha suchý asfalt
Rychlost
Brzdná dráha
30 km/h
12,9 m
60 km/h
35,2 m
120 km/h
107,3 m
Brzdná dráha ostatní povrchy (rychlost 100 km/h)
Povrch
Brzdná dráha
suchý beton
52 m
mokrý beton
65 m
mokrý asfalt
86 m
sníh
258 m
led
429 m
"Do nepříjemné situace se může dostat každý," pokračuje Faktor. "V takovém momentě je potřeba jednat rychle, ale s rozvahou. Jestliže už zjistíme, že jsme do zatáčky příliš rychlí, jediným řešením je vyšlápnout spojku. Teprve když se auto srovná, můžeme začít brzdit. Ne nějakým krizovým brzděním. A ani ABS není všemocné. Funguje do určité rychlosti. Stačí jet o dva kilometry rychleji, ABS pracuje, ale vy můžete točit volantem, jak chcete, nic se neděje. Jinými slovy: fyzikální zákony se nedají obelstít."
Proto jsou tu kurzy bezpečné jízdy. V nich se každý řidič může přesvědčit o tom, co v něm je, jak se chová auto a jaké jsou jeho možnosti. K tréninku se rozhodně nehodí zamrzlý rybník, ještě méně silnice za normálního provozu. V centrech bezpečné jízdy jsou instruktoři, kteří poradí, jak vůz ovládat.
Kdo dlouho stál...
„Zkušenosti říkají, že zejména u starších vozů, zpravidla tak od deseti let výše, nebrzdí zadní kola. Přední kola jsou ve smyku a zadní se vesele točí. Často u těchto aut nefunguje ani ruční brzda,“ zní zajímavá poznámka instruktora bezpečné jízdy Jana Faktora. Ten dál věc vysvětluje: „Důvod spatřuji v tom, že je hodně řidičů, kteří najedou málo kilometrů a ještě k tomu, jak se říká, jedou stále na spotřebu, takže jenom přibrzďují.
Střídavé počasí na přelomu zimy a jara je maturitou pro řidičské schopnosti, zvlášť při cestě do hor. |