Evropská unie si vyvolila za cíl ukončení produkce automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Kontroverzní opatření, jež má vést k regulaci emisí skleníkových plynů, ale nemusí přinést očekávaný výsledek. Selhat například může, když se evropský trh s elektromobily do třinácti let nerozjede. Thierry Breton, francouzský komisař EU pro oblast vnitřních trhů, proto navrhuje stávající znění zákona přezkoumat a potažmo změnit.
Finální návrh ekonormy Euro 7 zasáhne hlavně nákladní auta |
Breton podle svých vlastních slov v principu proti elektromobilitě nic nemá a počítá se prý k jejím obhájcům. Vidí v ní velký potenciál. Nicméně si je vědom toho, že evropský automobilový průmysl ještě potřebuje čas, aby dokázal dostatečně navýšit výrobu elektrických vozidel, a byl schopen uspokojit rostoucí poptávku.
„S ambicemi přechodu od spalovacích motorů k elektromobilitě naprosto souhlasím, ale trvám na tom, že k dosažení takového velkolepého cíle je zapotřebí chladného realismu,“ vysvětluje Breton. Proto chce, aby se znovu otevřelo jednání o přijetí zákona o emisích. A pokud to bude zapotřebí, zmizely z něj některé formulace, které až příliš ostře vymezují termíny plnění.
Průzkum proveditelnosti
V rozhovoru pro Brussels Playbook nastínil, jak toho dosáhnout. V roce 2026 by rád využil tzv. klauzule o přezkumu nařízení, jež by znovu nezávisle prověřilo, zda a jak se daří plnit harmonogram snižování emisí o 55 % do roku 2030.
Konec spalovacích motorů bez investic do infrastruktury poškodí Česko |
To proto, že přechod na elektromobilitu představuje pro evropský automobilový průmysl skutečně gigantickou změnu. Nejen po technologické stránce. Proces totiž podle jeho analýz vyústí v zánik přibližně 600 000 pracovních míst. „Jak u výrobců automobilů, tak v celém ekosystému výroby energie,“ říká. Dále vypočítává, že do roku 2030 budeme potřebovat 15× lithia, 4× více kobaltu, 4× více grafitu a 3× více niklu. A zatím prý není vůbec zřejmé, jestli budou tyto suroviny dostupné.
Nedostatek surovin pro výrobu baterií a zatím nepostačující kapacitu nabíjecí infrastruktury přitom chápe jako nejvýznamnější fyzické bariéry masivního rozšíření elektromobilů. Proto pověřil svůj tým, aby vypracoval „soubor kritérií pro posouzení situace“, a vyhodnotil, zda se trh s čistými vozidly skutečně rozjíždí či nikoliv. Tyto analýzy hodlá využít jako podklad pro vyvolání diskuse o přezkumu nařízení v roce 2026. A doufá, že tehdy bude možné revidovat stávající nařízení s potřebným realismem, v debatě, kde žádné téma nebude předem zapovězené.
Budoucnost bez aut. Elektromobil bude jen pro bohaté, přiznali šéfové automobilek |
Komisař Breton přitom není hluchý k argumentům představitelů automobilového průmyslu, a za sebe podporuje jejich svobodné rozhodnutí dál pokračovat ve výrobě vozů se spalovacími motory i po roce 2035, pokud si to tedy budou sami přát.
Doplňuje, že zbytek světa bude – ať už se EU rozhodne jakkoliv – i nadále používat vozidla se spalovacími motory po následující dlouhá desetiletí, a příliš direktivně vedená legislativa Bruselu může snadno vést ke konkurenčnímu vyloučení evropských automobilek ze světového trhu.
Iniciativa, která by v roce 2026 vedla k přezkoumání proveditelnosti a případným úpravám zákona o zákazu prodeje vozů se spalovacími motory, nachází širokou podporu u výrobců automobilů. Není ovšem jisté, jestli Breton dokáže přezkumné řízení opravdu vyvolat.
Celá legislativa zakazující automobily se spalovacími motory totiž není v gesci Thierry Bretona a jeho Komise vnitřního trhu, ale spadá do agendy odboru komise pro klima, kterou vede Frans Timmermans.
