Loňský rok za mnoho nestál, a platí to i pro obrat globálního trhu s automobily. Zatímco v silném roce 2021 jsme mohli sledovat oživení a opatrně optimistický post-pandemický nárůst v prodejích nových vozů, rok 2022 se pojil spíše se stagnací až lehkým propadem.
Toto nemilé tvrzení ale nemá univerzální platnost – neplatí všude a ne pro všechny typy osobních vozů – a plynou z něj nepříjemnosti, k nimž se ještě propracujeme. Ale všechno postupně.
Blesk je brácha nejprodávanějšího auta USA. V útrobách mu bzučí elektrony |
Za dvanáct měsíců loňského roku se dohromady po celém světě prodalo 75 milionů osobních vozů. To je zhruba o půl procenta méně než v roce 2021, a zle to na první pohled nevypadá. Jenže globální průměry jsou ošidné. Maskují fakt, že zrovna v Evropě ten pokles v prodejích činil 4 procenta, a ve Spojených státech amerických dokonce 8 procent. A to už některé výrobce automobilů bolí.
Není bez zajímavosti, že zrovna v Číně nic takového nezpozorovali. Tam totiž prodeje osobních vozů loni narostly o 10 procent, bez ohledu na občasná přerušení výroby a výluky v dodávkách materiálu kvůli nemizejícímu onemocnění covid-19.
Oficiální zdůvodnění globálního propadu v prodejích – výpadky výroby, vyvolané prý nedostatkem součástek a výlukami v dodavatelských řetězcích, rostoucí inflací a vyššími úrokovými sazbami – ale neplatí na vozy všech typů.
Zrovna takovým elektromobilům se loni nevedlo špatně.
Elektromobily a SUV
Byť se jejich výroba potýkala s totožnými problémy a rostoucí cenou baterií, světový trend dorovnaly. Jejich prodeje se – globálně – zvýšily oproti předloňsku až o 60 procent. Napomohla jim stále se rozšiřující nabídka i dostupnější ceny modelů, rostoucí ceny konvenčních paliv a samozřejmě, všestranná cestu umetající politická podpora.
Výsledkem bylo, že z roku 2022 odjíždí elektromobily jako vítězové.
Vůbec poprvé se jich na světě za jeden rok prodalo přes 10 milionů. Každé páté prodané auto v Evropské unii a téměř každé desáté ve Spojených státech bylo elektrické. Pravda je – jak už to tak bývá – o něco složitější.
Elektromobily nebyly tou jedinou kategorií osobních vozů, které se loni dařilo. Meziroční nárůst o tři procenta hlásí také celosvětové prodeje SUV. To sice nevypadá divoce, ale fakt, že 46 % loni realizovaných prodejů bylo SUV už ano. Jsou to auta, která naprosto dominují trhům ve Státech, Indii i Evropě.
To, že prakticky každé druhé prodané nové auto loni bylo SUV, je v kontextu doby vnímáno spíš jako nepříjemnost.
SUV totiž nepatří ke zrovna provozem úsporným automobilům. A coby těžší a ne až tak aerodynamické mají v průměru až o 20 procent vyšší spotřebu pohonných hmot, než trochu usedlejší modely menších osobních vozů. Zkrátka a dobře, produkují více emisí.
Tedy rozhodně více, než kolik jich na druhé straně „kompenzují“ ony pozitivně zvýšené prodeje elektromobilů.
Dvanáctiválcové ferrari je rodinný supersport. Prohnali jsme ho přes Alpy |
Tříprocentní meziroční navýšení prodejů SUV se tak dá přeložit jako dalších 70 milionů tun emisního uhlíku v atmosféře. A vzhledem k tomu, že po – pro SUV úspěšném roce 2022 – se jejich globální flotila na silnicích naší planety zvýšila na 330 milionů kusů, je těch emisí spojených s provozem SUV po celém světě lehce přes jednu miliardu tun oxidu uhličitého.
Třetina pohonných hmot jde dnes do nádrží SUV, a tyto „nehospodárné“ osobní vozy, které jsou v prodejích tím největším konkurentem elektromobilů, se tak asi brzo stanou novým veřejným nepřítelem.
Perverzní elektrické SUV
SUV jsou pochopitelně k dostání i v elektroverzi. Jenže elektrické SUV se nejeví, z hlediska efektivity provozu i výroby, být dobrým řešením. K pohonu potřebují větší a těžší baterie – a to vyvolává vyšší poptávku po už tak poměrně omezeně dostupných nerostných surovinách. A právě tady statistika za loňský rok přináší ještě jednu zásadní výpověď.
Chválili jsme elektromobily za to, že loni zahlásily v globálních prodejích sympatický skok vzhůru. Jenže elektrická SUV loni vůbec poprvé tvořila více než polovinu celosvětového prodeje elektromobilů. Chvála z růstu elektromobilů tedy z poloviny patří SUV.
Těžká váha. Elektromobily drtí parkoviště, nejsou na ně stavěná |
Spíš než tvrdit, že každé páté v Evropě prodané auto bylo elektromobilem by se tedy mělo říct, že každý desátý prodaný vůz byl elektrickým SUV.
Co je na tom v nepořádku? Obliba elektrických SUV slibně roste. Ale ne dostatečně rychle na to, aby kompenzovala rostoucí spotřebu ropy anebo emise globálního vozového parku. A současně roste až příliš rychle na to, aby nezatěžovala dodávky dostupností omezených surovin pro výrobu baterií.
Bezemisní budoucnost, která má v roce 2050 zaklepat na dveře, přitom preferuje vozy spíše menší, s lehčími a snadno vyměnitelnými, recyklovatelnými bateriemi. Pro těžká SUV to tedy dobře nevypadá.
I když se dnes prodávají skvěle a jsou k dostání i v bezemisní elektrické verzi, pořád jsou vnímány jako problém.
Počet elektromobilů v Česku loni stoupl Počet elektromobilů na českých silnicích se loni zvýšil o 5075 na 14 316 vozů. Ještě před pěti lety to byla zhruba desetina a před deseti lety v tuzemsku elektromobily prakticky nejezdily. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu (CDV). Nejrozšířenějšími značkami jsou v současnosti Škoda s 3070 vozy, Tesla, která má 1969 registrací a Volkswagen s 1726 vozy. Právě Tesla oslaví v pátek výročí 15 let od zahájení sériové výroby svého prvního modelu Roadster. Tesla je zároveň jednou z mála značek, která se od začátku zaměřuje na elektromobily a nevyrábí vozy se spalovacím motorem. Vedle prodeje nových bateriových vozů rostl loni i dovoz ojetých elektromobilů. Tvořily okolo 25 procent celkových registrací. „Z celkem 14 316 registrovaných elektromobilů v kategorii osobních vozů jich je 77 procent registrováno na firmy, ostatní na fyzické osoby. Firemní zákazníci nejčastěji registrovali vozidla Škoda, Tesla a Volkswagen, soukromé osoby pak Teslu, Škodu a BMW,“ uvedl ředitel CDV Jindřich Frič. Téměř 40 procent osobních elektromobilů je registrováno v Praze (5618 vozidel), následuje Středočeský kraj (2882) a Jihomoravský kraj (1355). Na dalších místech jsou Moravskoslezský a Ústecký kraj. Na konci minulého roku bylo v Česku 1364 veřejných dobíjecích stanic celkem s 2643 dobíjecími přípojkami. Je to meziroční nárůst o 41 procent. Před pěti lety bylo v Česku 284 dobíjecích bodů. Celkem bylo na konci roku v Centrálním registru vozidel evidováno 23 790 elektrických vozidel všech kategorií. Vedle osobních elektromobilů je nejrozšířenější kategorie elektrických skútrů a motocyklů, kterých v Česku jezdí 8340, nejvíce od tuzemského výrobce Hecht. |