Městský elektromobil OVO od Václava Krále
Píše se rok 1996 a Václav Král spěchá na jednání do plzeňské Škodovky. Na sedadle spolujezdce má výkresy miniaturního dvoumístného vozíku, který z dnešního pohledu nápadně připomíná městský bestseller Smart. A stejně jako autor smartu Nicolas Hayek i Král zastává názor, že malé auto do města by mělo mít víc než jen spalovací motor. Proto navrhuje také elektrickou variantu, která by využívala energii ze setrvačníků.
Na jednání s šéfem plzeňské Škody Lubomírem Soudkem o budoucnosti jeho projektu už Václav Král nedojede. Na kluzké silnici dostane smyk a z následků havárie se zotavuje dlouhé měsíce.. Když pak Škodovka upadá do finančních problémů, je zřejmé, že minivůz s názvem OVO se v ejpovické továrně nikdy vyrábět nebude.
Městský elektromobil OVO od Václava Krále
To Nicolas Hayek je se svým smartem úspěšnější. Jeho nápad nakonec koupí německý Mercedes a v roce 1998 rozjíždí výrobu. Více o Nicolasu Hayekovi čtěte TADY. Smart možná mohl být český, Král se podle vzpomínek pamětníků s tvůrcem miniautomobilu začátkem devadesátých let dokonce setkal - více čtěte ZDE
Minivozík OVO je pouze jedním z mnoha Králových projektů, které se nedočkaly realizace. Už proto není kniha o životě a tvorbě slavného designéra, z pera jeho ženy Věry Králové, vždy veselým čtením. Je však zajímavým svědectvím o době a firmách, pro které Václav Král pracoval.
I když byl asi jediným Čechem, který dokázal postavit auto od návrhu designu až po jeho technické řešení, po většinu svého života se potýkal s nedostatkem peněz. „Projekty, které se synem a zeťem vytvořili od roku 1990 pro české firmy Tatra, Avia, Praga, Jikov, Roudnické strojírny, Škoda ČKD nebo nově vzniklou firmu Caster, by vydaly na několik knih. Tisíce hodin přemýšlení a práce, které nedostali zaplacené vůbec nebo jen symbolicky,“ popisuje Věra Králová.
Zajímavé jsou i vzpomínky spolužáků z Průmyslové školy automobilní a letecké v Mladé Boleslavi. Na konkrétních příkladech ukazují Králův mimořádný talent. Líčí jej však také jako prudkého řidiče, se kterým bylo o strach sednout na jeden motocykl. A také jako vášnivého závodníka. „Já nechci mít auto, se kterým budu denně jezdit do práce. Já chci mít auto, se kterým budu aspoň jednou týdně závodit,“ svěřil se v mládí Jaroslavu Šebestovi.
Škoda Shortcut - Elektrického favorita se zkrácenou karosérií vyrobil v roce 1990 Václav Král pro švýcarského zákazníka.
S postupem let však Král dospěl k přesvědčení, že „k přepravě z místa A do místa B stačí jen zlomek výkonu dnešních automobilů“. Pozoruhodné je především jeho „tříkolkové“ období z konce 80.a začátku 90. let. Šestkrát se zúčastnil závodů Ekon o nejnižší spotřebu, kdy jeho experimentální tříkolka s motorkem Cucciolo z roku 1946 ujela na jeden litr benzínu 240 kilometrů.
Tříkolka pro firmu Laurin & Klement
V roce 1990 navrhl Král pro obnovenou značku Laurin & Klement tříkolku pro běžný provoz. Jezdit měla na upraveném podvozku z Volkswagenu Polo - díky aerodynamické karoserii (cx = 0,17) i nízkému valivému odporu pneumatik měl stroji k rychlosti 160 km/h postačit jen motor s výkonem 45 koní a tři litry paliva na sto kilometrů. Ani jednomu z nejpozoruhodnějších Králových projektů se však nevyhnula smůla. Firma záhy skončila a z pozoruhodné tříkolky zůstala jen maketa.
Ekotříkolka Václava Krále
ukázka Když Venca dělal maturu, tak na potítku, místo aby se připravoval, maloval karikatury celé zkušební komise. U zkoušek potom kantorovi řekl, že to, co nás učil on, platilo pro první Benzův motor a parní stroje a že dnešní vysokoobrátkové motory se chovají jinak. A přesvědčil maturitní komisi, že má pravdu. Nakonec jim rozdal jejich karikatury a komise zůstala v němém úžasu. Vzpomínka Jana Astera na Václava Krále z knihy Designér, který chtěl změnit svět
