Nejlepší výsledky se zavedením mýtného má britská metropole. Řidiči tu za vjezd do centra zaplatí osm liber, což je v přepočtu asi 350 korun. Výsledek?
„Objem dopravy v centru se snížil téměř o dvacet procent. Doba stání v zácpách však poklesla až o třicet procent,“ řekl Paul Riley ze společnosti Babtie, která zkoumá možnost zavedení mýtného v českých městech.
Zatímco ještě v únoru 2003 před zavedením mýtného vjíždělo do centrální části Londýna více než 220 tisíc aut, nyní to je o sedmdesát tisíc aut méně. Zavedení placené jízdy v centru Londýna prosadila tamější radnice v čele se starostou Kenem Livingstonem přes protesty lidí. Ze začátku přitom řidiči platili pět liber, od června je to již liber osm. „Zvyšovali to proto, že podcenili náklady,“ popsal Riley.
Toto zvýšení městu ročně přinese dalších 45 milionů liber. „Peníze jdou primárně do rozvoje městské dopravy. A také na další dopravní investice,“ dodal Riley.
Mýtné v Londýně patří k nejdražším v evropských městech. Například v Oslu nebo ve Stockholmu, kde se za vjezd do centra začne platit za měsíc, a to v řádu 30 až 60 korun, jsou ceny mnohem mírnější. Paul Riley upozorňuje, že takto nízké ceny nemají a nebudou mít na pokles dopravy vliv.
Ve Stockholmu se byli inspirovat před čtrnácti dny i zástupci pražské radnice. „Stockholm však není zas až tak srovnatelný s Prahou. My se můžeme rovnat spíše s Mnichovem, Norimberkem,“ řekl radní pro dopravu Radovan Šteiner.
Jenže v těchto německých městech se o zavedení plateb za vjezd do centra teprve uvažuje. Stejně je na tom i rakouská metropole Vídeň. „I tady samozřejmě roste počet aut. Pro zavedení mýtného za vjezd aut do centra města se však zatím radnice neodhodlala. A neučiní tak ani v nejbližší době,“ uvedla Eva Jelínková, která zastupuje rakouskou metropoli pro česká média.
Vedení Vídně v čele se starostou Michaelem Häuplem omezuje dopravu jiným způsobem, a to zónami krátkodobého parkování.
„Za postavení auta na ulici v takové zóně je třeba zaplatit a doba parkování je navíc omezena na dvě hodiny. Pro ty, kteří potřebují parkovat déle, tedy hlavně obyvatele a firmy sídlící v prvních deseti vídeňských obvodech, jsou určena trvalá povolení, obdoba parkovacích karet v pražské placené zóně,“ popsala Jelínková. V centru Vídně navíc přibývá zón, ve kterých se smí jet třicetikilometrovou rychlostí. „Zřizují se také rozsáhlé pěší zóny se zákazem vjezdu,“ řekla Jelínková.
Pražští radní se mohou inspirovat i ve slovenské metropoli. Bratislavská radnice o zavedení mýtného neuvažuje, protože zde funguje systém silničních okruhů. Již nyní je po nich možné jet od rakouských hranic směrem k Trenčínu, a městu se tak vyhnout. „Příští rok bude dokončen i obchvat na dálničním tahu od českých hranic,“ řekla mluvčí bratislavského magistrátu Eva Chudinová.
