Čím jezdíte?
Mám Ford Ka a jsem s ním moc spokojená.
To je dost malý vůz pro ženu, která každou chvíli jede někam s dítětem...
Do města je ohromě praktické tím, jak se s ním dobře parkuje. Je krátké, nemám vůbec ráda dlouhé nebo velké vozy.
Nemáte ráda parkování? Ve městě je to každodenní chleba.
Já nemám garáž, takže skutečně se musím pasovat k chodníku denně několikrát. Už je to lepší, ale když jsem začínala, tak to byla hotová katastrofa. Popředu jsem celkem dobře najela vždycky, ale jakmile jsem měla couvat... Hrůza!
Stačí si třeba připlatit dvě tři hodiny v autoškole. Anebo vás učil nějaký známý?
Naučila jsem se sama jako Dalibor na housle. Ve městě mi nezbylo nic jiného než to znova a znova zkoušet. Zpočátku jsem nacouvávala třeba i šestkrát. Kolem se zastavovali lidi a klepali si na čelo nebo lomili rukama. Fakt. A pak se to nějak začalo lepšit a dneska už jsem skoro profík.
Obvykle takové učení provázejí šrámy na kapotě...
Před plzeňským divadlem jsou sloupy. Zajížděla jsem tam na zaparkování s novým fordem, snad dva dny jsem ho měla, a o jeden z těch sloupů jsem ho odřela. Nemohla jsem pak ani dopředu, ani zpátky. Škodu bych tím ještě zvětšila...
Takže tam auto stojí dodnes?
Ne! Šli kolem kolegové z baletu a ti prostě auto vzali, nadzvedli a jednoduše poponesli stranou. Já brečela, že na novém autě je hned taková škoda. Ale známí mě utěšovali, že nové auto se má pokřtít, aby majitel ztratil přílišnou útlocitnost a začal ho normálně používat. Ale moc mě neuklidnili, mrzí mě to dodnes.
Jste po těchto prvotních karambolech dobrý šofér?
Můj muž tvrdí, že ano a že se se mnou nebojí jezdit. To je od chlapa veliká pochvala.
Baví vás řídit?
Moc. A nejezdím jenom po Praze. O prázdninách jsem hodně najela i po Čechách, na delších trasách.
Máte řidičské zlozvyky? Některé televizní moderátorky se prý v časovém stresu umí během cesty v autě i nalíčit...
To nedělám. V autě si moc ráda povídám se svým synem Péťou. Pro toho je každá jízda zážitkem. A když jedu sama, buď poslouchám z kazety písničky z muzikálu Rebelové, nebo si je sama zpívám.
Máte motoristický sen?
Netoužím po žádném drahém, velkém a luxusním autě, jestli myslíte tohle. Celý život se mi strašně líbily kabriolety. Jenomže zároveň s tím si také uvědomuji, jak hrozně jsou nepraktické. A tak mě ten sen nechává opravdu klidnou. Já potřebuji užitečné, praktické auto, které může stát jen tak na ulici. A to je ford. Dokonce když jsem se rozhodovala, co si koupit, někdo mi poradil, ať si vezmu forda, že se prý tolik nekradou. Zatím mi to vychází...
Máte nějakou zkušenost se zloději aut?
Zloděj to nebyl. Kamarád mé kolegyně mi jednou - zabouchla jsem si v tátově škodovce klíče - otevřel auto kouskem zahnutého drátu. Trvalo to sotva půl minuty a úplně mě to knokautovalo! Netušila jsem, jak rychle lze zámek auta překonat.
Umíte něco na autě opravit?
Umím vyměnit stěrač. Umím nalít takovou tu vodu, aby se mohlo umýt čelní okno. Ale jinak asi nic. Kdybych třeba píchla pneumatiku, šla bych stopovat. No, teď když na to myslím... Asi bych to nějak i zvládla. Nejlepší jsou na tohle nové vozy, kde ještě to příslušenství všechno je. V té staré tátově stodvacítce už skoro nic z nářadí nezbylo.
Mám Ford Ka a jsem s ním moc spokojená.
To je dost malý vůz pro ženu, která každou chvíli jede někam s dítětem...
Do města je ohromě praktické tím, jak se s ním dobře parkuje. Je krátké, nemám vůbec ráda dlouhé nebo velké vozy.
Nemáte ráda parkování? Ve městě je to každodenní chleba.
Já nemám garáž, takže skutečně se musím pasovat k chodníku denně několikrát. Už je to lepší, ale když jsem začínala, tak to byla hotová katastrofa. Popředu jsem celkem dobře najela vždycky, ale jakmile jsem měla couvat... Hrůza!
Stačí si třeba připlatit dvě tři hodiny v autoškole. Anebo vás učil nějaký známý?
Naučila jsem se sama jako Dalibor na housle. Ve městě mi nezbylo nic jiného než to znova a znova zkoušet. Zpočátku jsem nacouvávala třeba i šestkrát. Kolem se zastavovali lidi a klepali si na čelo nebo lomili rukama. Fakt. A pak se to nějak začalo lepšit a dneska už jsem skoro profík.
Obvykle takové učení provázejí šrámy na kapotě...
Před plzeňským divadlem jsou sloupy. Zajížděla jsem tam na zaparkování s novým fordem, snad dva dny jsem ho měla, a o jeden z těch sloupů jsem ho odřela. Nemohla jsem pak ani dopředu, ani zpátky. Škodu bych tím ještě zvětšila...
Takže tam auto stojí dodnes?
Ne! Šli kolem kolegové z baletu a ti prostě auto vzali, nadzvedli a jednoduše poponesli stranou. Já brečela, že na novém autě je hned taková škoda. Ale známí mě utěšovali, že nové auto se má pokřtít, aby majitel ztratil přílišnou útlocitnost a začal ho normálně používat. Ale moc mě neuklidnili, mrzí mě to dodnes.
Jste po těchto prvotních karambolech dobrý šofér?
Můj muž tvrdí, že ano a že se se mnou nebojí jezdit. To je od chlapa veliká pochvala.
Baví vás řídit?
Moc. A nejezdím jenom po Praze. O prázdninách jsem hodně najela i po Čechách, na delších trasách.
Máte řidičské zlozvyky? Některé televizní moderátorky se prý v časovém stresu umí během cesty v autě i nalíčit...
To nedělám. V autě si moc ráda povídám se svým synem Péťou. Pro toho je každá jízda zážitkem. A když jedu sama, buď poslouchám z kazety písničky z muzikálu Rebelové, nebo si je sama zpívám.
Máte motoristický sen?
Netoužím po žádném drahém, velkém a luxusním autě, jestli myslíte tohle. Celý život se mi strašně líbily kabriolety. Jenomže zároveň s tím si také uvědomuji, jak hrozně jsou nepraktické. A tak mě ten sen nechává opravdu klidnou. Já potřebuji užitečné, praktické auto, které může stát jen tak na ulici. A to je ford. Dokonce když jsem se rozhodovala, co si koupit, někdo mi poradil, ať si vezmu forda, že se prý tolik nekradou. Zatím mi to vychází...
Máte nějakou zkušenost se zloději aut?
Zloděj to nebyl. Kamarád mé kolegyně mi jednou - zabouchla jsem si v tátově škodovce klíče - otevřel auto kouskem zahnutého drátu. Trvalo to sotva půl minuty a úplně mě to knokautovalo! Netušila jsem, jak rychle lze zámek auta překonat.
Umíte něco na autě opravit?
Umím vyměnit stěrač. Umím nalít takovou tu vodu, aby se mohlo umýt čelní okno. Ale jinak asi nic. Kdybych třeba píchla pneumatiku, šla bych stopovat. No, teď když na to myslím... Asi bych to nějak i zvládla. Nejlepší jsou na tohle nové vozy, kde ještě to příslušenství všechno je. V té staré tátově stodvacítce už skoro nic z nářadí nezbylo.
