Na české silnice vyráží turecké tahače. BMC Tugra láká cenou

  • 7
Na český trh vstupuje nová značka nákladních automobilů, turecká značka BMC. Moderní tahač jménem Tugra jsme prozkoumali. Šasi vlastní konstrukce doplňují motory renomovaných značek, nechybí moderní výbava, lákadlem je nižší cena a krátké dodací lhůty.

Nejde přitom o první zastoupení tureckého výrobce na českém trhu, stejný původ má poněkud překvapivě značka Ford Trucks, která u nás působí od roku 2018 a loni prodala 121 vozidel. Obě značky jsou na domácím kolbišti hlavními konkurenty, u nás jsou doplňkem zavedeným jménům.

Konstrukce řady BMC Tugra je z vlastního vývoje, a jak bývá v kategorii těžkých nákladních vozů zvykem, umožňuje různé konfigurace. Na výběr jsou šasi pro nástavby určené pro čistě silniční i terénní provoz a také tahač, který se předvedl na Polygonu Hradec Králové u příležitosti uvedení značky na trh.

Různým zaměřením odpovídají různá uspořádání pohonu. Tahač má samozřejmě dvě nápravy a pohon zadních kol, na opačném konci spektra stojí čtyřnápravová verze s pohonem 8×4.

Design je moderní a svébytný. Zaujme masivními matně stříbrnými lamelami na přídi, pod kterými je v rozích rozmístěná decentní světelná technika – bodové světlomety pro potkávací, dálková a mlhová světla a pásek diod pro denní svícení. Logo BMC v případě prvního českého exempláře doplňuje poněkud matoucí nálepka AMC. Dovozcem je totiž společnost r-vehicles.eu spadající do skupiny AMC, která již na český trh přivedla řadu dalších značek.

Jméno BMC má zajímavou historii, tureckou automobilku založil britský – dnes už neexistující – koncern British Motor Corporation.

Známý motor

Ačkoliv je šasi vlastní konstrukce BMC, pohon sází na osvědčené komponenty. V případě tahače se pod kabinou nachází šestiválec FPT Cursor, který pohání i konkurenční Iveco S-Way. Konkrétně jde o prostřední variantu s přívlastkem 11, který značí objem 11,1 litru, výkon 338 kW a nejvyšší točivý moment 2 150 Nm. O přenos síly na zadní kola se stará robotizovaná dvanáctistupňová převodovka ZF s možností automatického i sekvenčního řazení a rychlou a pomalou zpátečkou.

Kromě italských motorů některé modely BMC využívají také menší devítilitrový šestiválec Cummins. V obou případech je samozřejmostí splnění aktuální normy Euro 6, kterému napomáhá systém AdBlue s nádrží na 80 litrů roztoku. Nafty pak tahač s sebou uveze 600 litrů, což je v této kategorii obvyklá hodnota zajišťující dojezd až ke dvěma tisícům kilometrů.

Brzdový systém standardně využívá nastavitelnou motorovou brzdu s maximálním výkonem 372 kW doplněnou o stabilizační systém, systém nouzového brzdění s radarem v předním nárazníku, asistent rozjezdu do kopce a také sledování jízdních pruhů. Všechny moderní elektronické systémy jsou vypínatelné tlačítky na palubní desce. Za příplatek je k dispozici i hydrodynamický retardér.

Standardní výbava mimo asistenčních systémů zahrnuje například vzduchově odpruženou kabinu, digitální přístrojový štít nebo přídavné topení. Za příplatek se vedle retardéru dodává také nastavitelný omezovač rychlosti, vyhřívání sedadla řidiče, přídavná nádrž na dalších 300 litrů nafty nebo i litá kola.

Základní cena je stanovena na 84 200 eur bez DPH, což je zhruba 2,1 milionu korun – ve srovnání s cenami skladových vozů u konkurence jde o nabídku zhruba o 10 % výhodnější. Další předností jsou krátké dodací lhůty, jen dva až tři měsíce od objednání, přičemž pro zahájení prodeje v regionu střední Evropy je k dispozici 80 skladových vozů. Servis pak zajišťují po celé Evropě a Turecku smluvní sítě Q-Service Truck a TIP Europe.

BMC není jen shoda názvu

Znalcům automobilové historie zní zkratka BMC jistě povědomě. Turecká automobilka ji nemá v názvu náhodou, původně totiž vznikla v roce 1964 jako BMC Turkey, odnož British Motor Corporation pro lokální licenční výrobu osobních vozů Austin a Morris. Jestli se v Turecku vyrábělo i Mini, nejslavnější produkt britského BMC, není jisté. Nicméně v roce 1966 byla zahájena produkce nákladních vozů.

Turecká automobilka pokračovala ve spolupráci s Brity i poté, co původní BMC splynulo s koncernem Leyland. Postupná emancipace přinesla lokální výrobu naftových motorů od roku 1975 a posléze partnerství s firmami Cummins a Volvo. Vyvrcholením bylo převzetí místní finanční skupinou v roce 1989. Tou dobou mimochodem ze značek spadajících pod původní BMC existovalo už jen MG jako označení sportovních verzí Roveru a Leyland, jako značka nákladních aut a autobusů byl v posledním tažení.

Turecké BMC naopak v posledních 33 letech zažilo postupný vzestup. V roce 1992 se postavilo na start Rally Dakar, o čtyři roky později se představila nová řada nákladních automobilů, která již neměla s Leylandem nic společného, a v roce 1998 byl zahájen export autobusů do Evropy. Postupně se také rozšiřovala škála armádních vozidel, včetně obrněnců a tanků. Armádní vozidla dnes patří ke stěžejní části produkce BMC.


Den otevřených dveří letiště Náměšť

Ve středu 1. května se na letišti Náměšť poprvé veřejnosti představí nové vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. K vidění bude další letecká i pozemní technika.

Mohlo by se hodit