Tam byl jeden z prvních automobilů světa představen na velké výstavě. Legendární vůz NW Präsident oslňoval elegantním designem, vždyť vycházel z kopřivnických kočárů Mylord, jen místo volantu zatím bylo cosi jako bicyklová řídítka.
Boj o první automobily v Evropě a USA byl v plném proudu. Soupeřilo se i v Rakousku-Uhersku, zejména u firem, které do té doby vyráběly kočáry tažené koňmi. Vůbec první automobil byl postaven v Adamově u Brna, ten ovšem pro své nedostatky do sériové výroby vůbec neprošel.
Na kolbišti tak kromě adamovské strojírny hrála o úspěch další moravská firma Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft, budoucí Tatra Kopřivnice. A pak ještě jeden velký výrobce se sídlem v samém středu monarchie, firma Lohner ve Vídni. Jejich soupeření o první vůz by se dalo přirovnat k souboji Rusů a Američanů o první cestu do vesmíru. Zatímco Moraváci z Kopřivnice vsadili při výrobě nového automobilu na motory z Německa, rakouští montéři z Vídně chtěli uspět s motory z Francie – to se však ukázalo jako špatná volba, motory byly nekvalitní.
Leopold SvitákČeský otec automobilu stvořil Antikrista, který nevalně zaváněl Gottlieb Daimler, Karl Benz, Henry Ford. V té hvězdné galerii má místo i Leopold Sviták, konstruktér NW Präsidenta, prvního továrně vyrobeného osobního automobilu v Rakousko-Uhersku (čtěte více).  Unikátní snímek. Tým Leopolda Svitáka, který v roce 1897 stavěl první středoevropský automobil Präsident. A u předního kola devatenáctiletý Hans Ledwinka. |
Kopřivnice tak slavila nad Vídní triumf. Světlo světa spatřil první „ve velkém“ vyráběný automobil monarchie – legendární NW Präsident. Konstruktéři z Kopřivnice se samozřejmě chtěli předvést. NW Präsident tak vyrazil do Vídně, kde zrovna probíhala slavná Jubilejní výstava k oslavě 50 let vlády císaře Franze Josefa I. Z bran severomoravského závodu vyjel automobil brzy ráno a sláva to byla náramná.
Po cestách a cestičkách si to průměrnou rychlostí 22,5 kilometru za hodinu šinul překrásným jarním dnem na jih. Čtveřice mužů na „palubě“, oblečena v nejmodernějších automobilistických doplňcích, se dmula pýchou. Předhonili Rakušany a ještě Vídeň, toť satisfakce pro národ největší. Ovšem vítězství bylo toho slavného dne draze vykoupeno. První rakousko-uherský, respektive český či vlastně moravský automobil totiž provázelo za velkého jásotu mnoho tuzemských cyklistů.
Závistiví Rakušané s vědomím, že boj o nejmodernější dopravní prostředek průmyslové revoluce prohráli, se k českému veselí obraceli zády, ba co hůř, skvělý stroj jim pražádnou radost nedělal. Jejich rozmrzelost popsaly nejedny tehdejší noviny: „Jezdci na kolech, kteří byli posláni z Hulína jako předvoj a kteří dálkovým jezdcům poskytovali velmi cenné služby, byli od venkovského obyvatelstva insultováni a bylo po nich házeno kamením.“ Präsident nakonec trasu do Vídně, dlouhou 328 km, absolvoval za 24 hodin a 15 minut, z toho čistá jízda trvala 14 a půl hodiny.
Pro srovnání, dnes cesta z Kopřivnice do Vídně zabere něco přes tři hodiny a ta nejkratší měří 282 kilometrů. Návštěvníci výstavy byli nadšeni a národní třenice na pár okamžiků vystřídala hrdost, zejména česko-moravská. Legendární vůz byl po výstavě darován rakouskému automobilovému klubu a dlouhá léta sloužil jako „obyčejná“ autoškola.
Předkové dnešních Vídeňáků, prazáklad všech rakouských řidičů, se tak učili řídit v moravském autě. NW Präsident přežil dodnes a je chloubou pražského Národního technického muzea.
Osobní auta dnes už v Kopřivnici nevyrábějí, ale na oslavu výročí vylepšili svůj náklaďák. Limitovaná edice vozů Tatra Phoenix Präsident měla symbolických 120 kusů.
NW PräsidentVůz konstrukčně vycházel z kopřivnického kočáru typu Mylord. Karoserie typu Phaeton měla tzv. „americkou střechu“ zakrývající všechna sedadla. Pod sedadlem, nad zadní nápravou – v zavazadlovém prostoru – byl umístěn dvouválcový řadový ležatý motor Benz o zdvihovém objemu 2,714 l a výkonu přibližně 5 kW (6,6 k) při 600 ot/min (vrtání i zdvih 120 mm). Palivová nádrž o objemu 23 l se nacházela pod předními sedadly.  V roce 1898, se ve dnech 21.-22. května 1898 uskutečnila propagační jízda se čtyřmi pasažéry z Kopřivnice do Vídně na výstavu konanou k výročí 50 let vlády Františka Josefa I. Trasu dlouhou 328 km absolvoval NW Präsident za 24,5 hodiny z čehož bylo 14,5 hodiny čisté jízdy s průměrnou rychlostí 22,62 km/h. Dnes je originál vystaven v Národním technickém muzeu v Praze. Podle původní technické dokumentace byla v roce 1977 v závodě Tatra postavena plně funkční replika, která je vystavena v Technickém muzeu v Kopřivnici. |
