Proč a kdy jste začal sbírat auta?
První auto bylo vlastně náhoda. Na začátku 60.let nechali dva angličtí turisté v Itálii své nepojízdné auto, pokazil se jim motor.
Bylo to MG PA, nechali ho v Itálii v garáži a už se pro něj nevrátili. Garáž mi auto levně prodala a já jsem se pokusil o opravu a renovaci. A tím to začalo. Nejprve jsem si pořizoval auta, která jsem znal nebo měl z mládí.
Například?
MG A, Jaguar E-type, pak jsem chtěl sportovní auta z 50.let, po kterých jsem odjakživa toužil jako Alfa Romeo 2500 SS, Alfa 1900 Sprint, pokračoval jsem s dalšími sporťáky padesátých let jako Ferrari 340 Berlinetta - vzácné auto, protože se jich vyrobilo jen 22 exemplářů a zůstávají už na světě jen dvě nebo tři z roku 1951.
A představte si, že výrobní číslo podvozku je 142, tehdy ještě Ferrari dělala jen 30 nebo 40 aut ročně....
Pokračoval jsem se sportovními vozy Lancia Aurelia B20, pak závodními auty na rallye jako Lancia Fulvia, Lancia Stratos e Lancia 037.
To jste koupil přímo soutěžní auta?
Ano, mají ještě původní registrační znahčky, jak je můžete vidět na fotografiích ze soutěží z té doby. Další koupě byly různé náhody. Například jeden náš známý chtěl prodat malý Rolls Royce 20 z roku 1923 a nemohl najít kupce.
Bylo to zajímavé auto a tak jsem ho koupil. Pořídil jsem si i další předválečná auta jako Rolls-Royce Phantom I. Což je velmi zajímavé auto - zvláštní série, nikdy nerestaurovaná, originální, to už se skutečně jen tak nevidí.
Potom jsem získal překrásný Phantom II Continental Sport Saloon a pak ještě Phantom V, to jsou ta obrovská auta, kterými jezdí anglická královna. Mám krásný Packard Roadster, MG 140, Alfu Romeo Giulietta Spider, další MG TD.
Pak mám také Fiat Topolino, malinkaté autíčko, nikdy nerenovované. Mám nejraději, když jsou ta auta původní. Nebo úžasnou Alfu Romeo 1750 z roku 1930 Cabriolet Castagna.
A když jsem začal jezdit do České republiky, koupil jsem velmi krásnou Tatru 87, která je technicky vypracovaná - řídí se nádherně a malý trabant. A to je zhruba tak všechno, celkem mám kolem třiceti aut.
Které auto je z vaší sbírky nejdražší?
Určitě Ferrari 340, ale určit cenu je těžké. (Vůz je tak vzácný, že na něj nejsou cenové „tabulky“. Hodnota méně vzácných kusů přesahuje deset milionů korun, pozn. red.)
A které vám je nejdražší?
Malý Fiat Topolino, protože je to malé auto, které před válkou zmotorizovalo celou Itálii, a pak taky Tatra 87, která má rafinovanou techniku.
Orientujete svou sbírku nějak?
Konkrétně ne, líbí se mi sportovní auta z 60. a 70. let a předválečná cestovní auta.
Máte ještě to úplně první auto?
Ale jistě, ano.
Považujete to jako investici?
Ne, ne. S auty je to jen o ztrátě peněz.
Copak nerostou na ceně?
Ceny rostou, ale jsou jen teoretické a navíc, já neprodávám. Každé auto pro mě v určitou dobu něco znamenalo. Sice pořád říkám, že jich mám až moc a nějaké bych měl prodat, ale pak přemýšlím, které?
Mohl bych prodat toto, ale ... připomíná mi mou dávnou snoubenku, je tu jiné, ale v tom se naučila řídit má manželka, další byla mým klukovským snem a tak pokračuji a nakonec nikdy nic neprodám.
Nikdy jste neprodal?
Nikdy.
Znáte se s dalšími českými sběrateli?
Každý rok se účastním rallye Karlovy Vary, někoho jsem při takových příležitostech poznal, ale to víte, nedomluvím se česky, takže nemám mnoho místních kontaktů.
Sběratelů je tu mnoho a šikovných, mají velmi dobře zrestaurovaná auta a hodně mě zajímají, protože technika českých aut zejména z předválečné doby byla velmi propracovaná.
Jenže nejčastěji tito sběratelé sami v automobilkách dělají a vy jste u minerálek.
Já jsem měl pro auta vždycky vášeň a pořád i v mých 74 letech mám radost, když je můžu řídit a když můžu dělat drobné opravy, ty velké samozřejmě neovládám, to je pak vozím do servisu.
Najít takový servis musí být dost těžké.
Na Tatru znám výborného inženýra přímo v Kopřivnici, s Lanciami jezdím do Turína, Alfa Romeo opravujeme v Bassano del Grappa a s anglickými jezdím kousek od italského Varese.
Když jste koupil své první auto, co jste v tu dobu dělal?
Ještě jsem nebyl v minerálních vodách, ale v limonádách, v naší rodinné firmě.
Sdílejí s vámi ostatní členové vaší rodiny vášeň pro auta?
Můj bratr například má Alfa Romeo 2500 S a pak po tatínkovi Fiat 130.
Ale tatínek měl rád jen moderní auta, co jezdí dobře. Jen já jezdím po světě s těmi plechovými "pastmi", u kterých nikdy nevíte, co se pokazí. To mě na tom baví: měnit kola, opravovat a nějak se dostávat zpátky domů, to jsou pro mě malá vítězství.
Co vaše děti?
Syn má rád závodní Lancie, letos jsme spolu jeli na Rallye v Českém Krumlově a moc jsme se pobavili a myslím, že i diváci.
Jeli jsme v Lancii Stratos a v Lancii 037. A dcera má MGA, před několika měsíci jsme spolu jeli na pohár Dolomitů (Coppa d´Oro delle Dolomiti) v Cortině d´Ampezzo.
Znáte více podnikatelů, kteří si pořizují sbírky čehokoliv?
Znám hodně podnikatelů, kteří mají stará auta. Jedni z vášně, jako já, ale jsou i tací, kteří to dělají ze snobismu, aby se ukázali, že mají něco více než ostatní.
