Do dnešních dnů SpaceX vyneslo na oběžnou dráhu přes šest tisíc Starlinků včetně dvou prototypů. Zhruba čtyři sta z nich již deorbitovalo a ze zbývajících satelitů je kolem čtyřiceti nefunkčních.
14. února 2022 |
Na oběžné dráze také stále zůstává 335 z celkem 420 družic vynesených v letech 2019–2020, tedy těch, které pocházejí z doby, kdy SpaceX ještě nezačal implementovat do jejich konstrukce prvky pro snížení světelné odrazivosti.
A právě z těchto 335 družic první generace by mělo pocházet oněch sto potenciálně vadných. Družice sestoupí do zemské atmosféry v průběhu následujícího půlroku, a to kontrolovaně, pomocí vlastního pohonu. Navíc tyto sestupující družice budou v případě jakéhokoli nebezpečného přiblížení k jiným tělesům stále schopny autonomně provádět potřebné úhybné manévry.
SpaceX samozřejmě také bude nadále sdílet s dalšími raketovými společnostmi i satelitními operátory několikrát denně co nejpřesnější informace o pozici vlastních družic. Domnívá se totiž, že je to v nejlepším zájmu udržitelnosti a bezpečnosti kosmického prostoru. Zároveň vyzývá ke stejnému kroku i další satelitní operátory. Uvádí také, že deorbitace tolika družic by neměla nijak ovlivnit zákaznické služby (ostatně, SpaceX dokáže nahradit ekvivalent této ztracené kapacity během jednoho či dvou startů).
Firma SpaceX se při té příležitosti také podělila i o několik zajímavostí, které se týkají družic Starlink V2-mini.
SpaceX jich vyrobí 55 každý týden a dodává, že vlastní dostatečnou kapacitu, aby je byla schopna všechny vynést na oběžnou dráhu. V praxi to znamená, že musí každý měsíc uskutečnit deset startů s nálepkou Starlink, aby nebyla donucena tyto družice skladovat.
Každá vynesená družice Starlink V2-mini také přidá konstelaci Starlink přenosovou kapacitu přibližně 100 Gb/s.
Mimochodem, všechny družice, které SpaceX loni vyneslo na oběžnou dráhu, navýšily celkovou kapacitu sítě přibližně o 25–26 Tb/s.
Starlink pro 10 000 lodí
SpaceX nově požádalo Federální komunikační úřad (FCC), aby firmě povolil zkušebně instalovat na autonomních robotických přistávacích plošinách (ASDS) jakousi námořní obdobu pevninských pozemních bran.
Na Zemi jsou tyto brány připojeny k pozemním optickým sítím a družice na oběžné dráze z nich získávají data, která následně vysílají zákazníkům. Pokud družice nemá v dohledu žádnou pozemní bránu, spojí se s branou prostřednictvím laserových pojítek přes jiné družice. Plošiny by samozřejmě i nadále sloužily ke svému primárnímu účelu (přistávání raket Falcon), nicméně v době pobytu na moři by na nich mohly být prováděny testy.
Cílem je pochopitelně zjistit, zda by tyto námořní brány nemohly zajišťovat datový provoz na moři a zkvalitnit tak námořní připojení. Inu, SpaceX se zkrátka snaží zlepšit námořní připojení pro více 10 000 lodí, které využívají službu Starlink Maritime.
Levnější satelitní internet
Nástup sítě Starlink však s sebou přinesl mnohem víc než jen dominanci tohoto projektu firmy SpaceX. Dle analýzy společnosti Euroconsult způsobil Starlink také pokles cen satelitních datových služeb o 77 procent během posledních pěti let.
Konkurenční firmy se díky tomuto trendu začaly více snažit o vertikální integraci, podobně jako je tomu u samotného SpaceX. Kupují poskytovatele internetového připojení, čímž se chtějí co nejvíce přiblížit svým zákazníkům a pochopitelně vydělat co nejvíce peněz.
Text byl převzat z portálu ElonX. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.