Kurz a jeho kolegové podle sdělení státního zastupitelství pro hospodářskou kriminalitu a korupci (WKStA) čelí podezření, že si koupili kladný mediální obraz za peníze daňových poplatníků.
Dostaneš všechno, co budeš chtít. Rakouskem hýbe kauza pusinkových zpráv |
Kauza má počátek v roce 2016, kdy Kurz začal jako ministr zahraničí usilovat o nejvyšší pozice v ÖVP a o kancléřství.
Podle vyšetřovatelů existují náznaky, že se v zájmu Kurze použily prostředky ministerstva financí na zveřejnění „výhradně politicky motivovaných, někdy zmanipulovaných průzkumů společností pro výzkum veřejného mínění“.
Podle rakouských médií úřady podezírají ministerstvo financí z nákupu reklam v bulvárním listu výměnou za kladné průzkumy a články o Kurzovi a jeho straně. ÖVP a mediální společnost obvinění odmítají.
Úřady ve středu prohledaly vídeňskou centrálu lidovců, kancléřství a ministerstvo financí. Vyšetřovatelé se podle agentury APA zajímali o data a dokumenty Kurzových blízkých důvěrníků. Prohlídky se týkaly mimo jiné pracovišť mluvčího kancléře Johannese Frischmanna, mediálního pověřence Geralda Fleischmanna a poradce Stefana Steinera.
O chystaných domovních prohlídkách se v rakouských médiích a v ÖVP v uplynulých dnech spekulovalo. Podle rozhlasové stanice Ö1 jsou mezi podezřelými samotný Kurz i bývalý generální tajemník na ministerstvu financí a někdejší šéf rakouského státního holdingu ÖBAG Thomas Schmid.
Kromě úplatků a úplatkářství jde podle Ö1 také o zpronevěru. Jádro obvinění spočívá v tom, že průzkumy ve prospěch ÖVP byly fingovaně účtovány jako výdaje na studie ministerstva financí. Jinými slovy, ministerstvo financí údajně platilo průzkumy pro Kurze.
Kromě toho byla podle stanice s deníkem Österreich uzavřena dohoda o zveřejňování inzerátů v souvislosti s průzkumy. Uzavřením ujednání měl Kurz pověřit Schmida.
Nynější kancléř dále údajně přemluvil bývalou ministryni pro otázky rodiny Sophii Karmasinovou, aby se na skutcích podílela tím, že do průzkumů zadávala otázky, které sloužily jen stranickým účelům.
Nadějná hvězda využila strach z migrantů
Hvězdou rakouské i evropské politiky je pětatřicetiletý Kurz už od roku 2013, kdy se stal nejmladším šéfem diplomacie v členské zemi EU. Na post kancléře přešel před čtyřmi lety, když se svou ÖVP vyhrál volby.
Stal se tehdy nejmladším předsedou vlády v Evropě. Dosud proslul zejména tvrdým přístupem k migraci. Politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurz.
V únoru 2016 zahájil diskutovanou iniciativu, v jejímž důsledku s aktivní podporou Rakouska zavřely své hranice migrantům Makedonie a Srbsko, přes které proudilo dále na Západ nejvíce lidí. Kurz se tehdy otevřeně postavil proti politice německé kancléřky Angele Merkelové, což mu u krajanů vyneslo politické body.
Kurz je navenek okouzlující, ale uvnitř velmi tvrdý, říká rakouský politolog |
Podle kritiků ovšem pragmaticky využil společenského napětí a strachu k získání hlasů. „Bez imigrace a uprchlíků by jeho kariéra nestoupala tak rychle,“ objevilo se například na komentářových stránkách německých novin. Voličům Kurz sliboval třeba omezení sociálních dávek pro cizince, kteří neumějí německy, snadnější deportace odmítnutých běženců, zabavování mobilů migrantům či zpoplatnění azylového procesu.
Také po odchodu amerických vojsk z Afghánistánu prohlásil, že žádné další afghánské uprchlíky, utíkající před hrůzovládou Tálibánu, už Rakousko nechce. V zemi jich je nyní 40 tisíc, což podle Kurze bohatě stačí. „Přijímat lidi, které pak nelze integrovat, to je obrovský problém pro nás jako zemi,“ řekl tehdy šéf rakouské vlády.
Kurzovy aféry
Poté, co podruhé vyhrál volby, si ve straně vymínil mnohem širší kompetence, než měli jeho předchůdci. Prosadil rovnoměrné zastoupení žen a mužů na kandidátkách, do kterých mohl osobně zasahovat, nebo nominaci řady nestraníků.
Současné vyšetřování není první, které se v souvislosti s Kurzem rozjelo. Kancléř v květnu oznámil, že je vyšetřován pro podezření z falešného svědectví před parlamentní komisí, která se zabývala korupčními aférami v bývalé vládě Kurzových lidovců a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Jak padlý rakouský vicekancléř na Ibize rokoval o podpoře ruských oligarchů |
Kurz tehdy popřel, že by poslancům lhal. „Věděl jsem, že před komisí musím mluvit pravdu, a tak jsem samozřejmě vždy odpovídal po pravdě,“ prohlásil.
Pro aféru jeho tehdejšího koaličního partnera se vžila přezdívka Ibizagate. Spustila ji videonahrávka tajně natočená v roce 2017 ve vile bývalého šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho na Ibize. Strache tam otevřeně popisoval nelegální financování své strany a údajné příbuzné ruského oligarchy nabízel zajištění státních zakázek výměnou za protislužby.
Letos v srpnu soud uložil Strachemu podmíněný trest 15 měsíců odnětí svobody za přijetí úplatku. Video vedlo k rozpadu vlády a výrazně přispělo k propadu Svobodných v předčasných volbách v září 2019. Novou vládu sestavili Kurzovi lidovci se Zelenými.
Na jaře se také na veřejnost dostala Kurzova komunikace se Schmidem. Blízký přítel kancléře mu ve zprávách posílal pusinky za to, že dostane místo v dozorčí radě holdingu ÖBAG. „Dostaneš všechno, co budeš chtít (tři pusinky),“ napsal třeba Kurz Schmidovi. Nařčení z korupce a zneužívání vlivu po prasknutí skandálu odmítl.
Nejrozsáhlejší aféra s řadou dílčích kauz se pak týká polostátní společnosti Casinos Austria a loterijní firmy Novomatic vyrábějící hrací automaty, která údajně před čtyřmi lety finančně podpořila Kurzovu stranu výměnou za politickou výpomoc.
