Podnět k založení Svobodné Evropy dala americká vláda v roce 1949, kdy vznikla komise k jejímu vytvoření. Stejně tak o pár let později vzniklo sesterské Rádio Svoboda (Radio Liberty, RL) zaměřené pouze na bývalý Sovětský svaz, se kterým se RFE spojila v roce 1976.
Zrodu československé sekce Svobodné Evropy pak pomohla řada významných osobností poúnorové emigrace, například spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka či publicista a polistopadový ministr kultury Pavel Tigrid.
Řádné celodenní vysílání stanice, jež je i v současnosti pro mnohé země bez svobody slova jedním z mála zdrojů objektivních informací, odstartovalo na jaře 1951 legendární větou: „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa“.
Po roce 1968 doplnili československou redakci někteří publicisté známí z pražského jara, mimo jiné Karel Jezdinský a Sláva Volný, časem se sem uchýlil i herec Martin Štěpánek či básník a textař Jan Schneider a písničkář Karel Kryl.
„Štvavá vysílačka“ Rakušanová shrnula vzpomínky v knize Svobodná v Evropě |
Práce v rádiu vyžadovala i osobní statečnost - někteří redaktoři zahynuli za podezřelých okolností, v únoru 1981 zase vybuchla v budově RFE před československou redakcí bomba, tři její pracovníci byli vážně zraněni.
Nálož byla údajně nastražená rumunskou tajnou službou Securitate, která si spletla dveře, když chtěla zlikvidovat rumunskou redakci. Po pádu železné opony byl za tento čin odsouzen německý levicový terorista Johannes Weinrich, který atentát provedl na objednávku.
Mezi redaktory Svobodné Evropy se ovšem během let objevila řada komunistických agentů. Tím asi nejznámějším byl příslušník Státní bezpečností Pavel Minařík, který zamířil do „emigrace“ po srpnu 1968 a uchytil se jako hlasatel, aby se začátkem roku 1976 vrátil a byl využit k propagandistickému útoku na rádio.
Minařík do Prahy nejen podával zprávy, ale také navrhl pumový útok na RFE. Ten se sice neuskutečnil, Minařík ale kvůli plánu skončil po listopadu 1989 před soudem, odsouzen nicméně nebyl.
Svobodná Evropa vysílala do Československa - a po rozdělení federace do Česka a na Slovensko - i poté, co po roce 1989 americká vláda omezila financování. V roce 1994 Výbor pro zahraniční vysílání USA rozhodl o vzniku organizace nazvané Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu v Praze.
O osm let později ale české vysílání skončilo, když USA úplně zastavily finanční podporu s tím, že kvůli válce s terorismem potřebují peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí.
Z českého prostředí ale RFE ani poté nezmizelo. Stanice, jež dlouhá léta sídlila v Mnichově, se na přelomu let 1994 a 1995 přestěhovala kvůli úsporám do Prahy. Nejprve působila v budově bývalého Federálního shromáždění, po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001 se ale začalo z bezpečnostních důvodů uvažovat o přemístění stanice dál od centra. V květnu 2009 bylo oficiálně otevřeno nové sídlo na Hagiboru v Praze 10, odkud rádio v současnosti vysílá do světa.
Spojení CIA a Svobodné Evropy dostalo za železnou oponu miliony knih |
Na začátku 21. století RFE/RL postupně přestalo vysílat do zemí bývalého východního bloku, poté co většina těchto států vstoupila do EU a NATO. Vysílání stanice se naopak rozšířilo například do zemí bývalé Jugoslávie, Běloruska, Iráku, Íránu, Afghánistánu, Pákistánu či na Kavkaz, dnes rádio vysílá ve 27 jazycích. Loni se například po mnoha letech obnovila činnost maďarské redakce, RFE/RL to odůvodnilo omezováním svobody médií za vlády konzervativního premiéra Viktora Orbána.
