AfD, která na kritice uprchlické politiky Merkelové do značné míry staví, u ústavního soudu napadla především rozhodnutí kancléřky ze září 2015 neuzavřít německé hranice před desítkami tisíc běženců, kteří v té době do země každý týden mířili. Protiimigrační strana je toho názoru, že Merkelová a její vláda měly jednat jen se souhlasem parlamentu.
Ústavní soud ale v rozhodnutí konstatuje, že se poslanecké frakci AfD, která žalobu podala, nepodařilo dostatečně doložit, že „by ji daná rozhodnutí vlády omezila na právech nebo bezprostředně ohrozila“. Alternativa pro Německo v roce 2015 navíc vůbec nebyla zastoupena v německém parlamentu, kam vstoupila až o dva roky později.
Soud také uvedl, že žaloba, která se využívá při sporech ústavních orgánů, není určena pro to, aby zavázala vládu ke konkrétnímu jednání, v tomto případě tedy vracení uprchlíků z německých hranic. AfD podle soudu šlo právě o to, nikoliv o prosazení práv parlamentu.
