Série průzkumů veřejného mínění v září ukázala, že AfD si upevnila místo jako třetí nejpopulárnější strana, hned za Křesťanskodemokratickou unií kancléřky Angely Merkelové a Sociálními demokraty. Vznik nového sdružení dává krajně pravicovým politikům naději, že by mohl pomoci smýt z AfD punc antisemitismu a přilákat nové voliče.
Strana s oznámením přišla navzdory tomu, že její lídr Alexander Gauland před nedávnem prohlásil, že „Hitler a nacisté jsou jenom skvrnou v jinak velkolepé tisícileté historii Německa“. Čelný politik strany Björn Höcke pro změnu minulý rok označil berlínský Památník holocaustu za „památník hanby“ a vyzval Němce, aby se přestali kvůli nacistickým zločinům cítit provinile.
Kontroverzní plán AfD založit sdružení svých židovských příznivců vyvolal hlasitý nesouhlas židovských organizací. Poukazují na vlnu antisemitismu, která se Německem přehnala v minulých měsících. Navzdory tomu, že vrcholní představitelé AfD tyto incidenty veřejně odsoudili, židé je obvinili, že antisemitům hrají do karet.
„Je těžké pochopit, proč by židé aktivně podporovali pravicovou stranu, která odmítá bojovat s antisemitismem a xenofobní nenávistí,“ uvedl Deidre Berger, ředitel Amerického židovského výboru v Berlíně. „Strana by měla nejprve veřejně odsoudit své členy, kteří se dopustili antisemitských výroků nebo propagovali přehodnocení holocaustu,“ doplnil Berger.
V Německu narůstá muslimský antisemitismus, budou se více učit o holokaustu |
Podle dalších představitelů německé židovské komunity AfD používá vytvoření sdružení jako záminku k ospravedlnění svého extrémního postoje vůči muslimským imigrantům.
Ačkoli AfD nevede žádnou statistiku o náboženském vyznání svých členů, její snaha o získání hlasů židovských voličů není v Evropě mezi krajně pravicovými stranami ničím ojedinělým. Podobně se příliv muslimských uprchlíků pokusili využít také strany ve Francii, Nizozemsku či Maďarsku.
Zatímco nizozemský pravicový populista Geert Wilders obvinil Západ, že dostatečně nepomáhá Izraeli v boji proti Hamásu, předsedkyně francouzského Národního sdružení Marine Le Penová varovala před „islámským fundamentalismem“, který podle ní „ohrožuje židy ve Francii“.
V řadách AfD jsou například židé ruského původu
Podle amerického deníku The Washington Post má AfD navzdory svým kontroverzním postojům velké množství židovských příznivců. „Mnoho židovských komunit tvořili v poválečném Německu ruští přistěhovalci, kteří tu po rozpadu Sovětského svazu zůstali. Dnes jsou Němci ruského původu nejvěrnějšími příznivci AfD,“ prohlásil židovský poslanec za AfD Wolfgang Fuhl.
Německá AfD brojí proti projevům islámu, chce zakázat šátky i obřízku |
Fuhl není jediným židovským politikem, který za stranu kandidoval. Ve spolkovém státě Bádensko-Württembersko byli v loňských parlamentních volbách údajně čtyři z osmatřiceti kandidátů židovského původu. AfD tak doufá, že se jí počty svých židovských zástupců podaří do budoucna zvýšit, a to navzdory silnému odporu ze strany židovských organizací.
Světový židovský kongres po loňských parlamentních volbách označil AfD za „ostudu Německa”. „AfD má nacionalistickou vizi a zastává rasistické, xenofobní a antisemitské názory. Zjednodušuje či popírá holokaust a má napojení na nacistickou komunitu,“ uvedla loni Charlotte Knoblochová, exprezidentka Německé centrální rady židů.
Bývalá předsedkyně AfD Frauke Petryová naopak loni uvedla, že její strana je „v době ilegální antisemitské migrace jedním z mála politických garantů života židů”. Ačkoli se snažila poukázat na to, že za útoky na židy jsou muslimští migranti, podle oficiálních statistik se jich nejčastěji dopouští právě pravicoví radikálové.
Srpnový průzkum německých úřadů ukázal, že počet slovních či fyzických útoků zaměřených proti židům naroste každý rok o více než deset procent. Pětina z nich se stane v Berlíně. „Nenechte se zmást antimuslimskou rétorikou AfD,“ napsala Německá centrální rada židů v dopise svým členům.
