Kontroly přicházejí po více než týdnu vyhrocených slovních přestřelek a jednání mezi Německem, Rakouskem a Itálií o způsobu, jak zabránit „druhotné nelegální migraci“ z Apeninského poloostrova přes Rakousko do Německa.
Přesto podle rakouských úřadů kontroly nemají s tímto problémem nic společného a jejich prvotním cílem není vyhledávat migranty, kteří se snaží dostat z Itálie do Německa. Důvodem je summit ministrů vnitra členských zemí EU, které Unii předsedající Rakousko hostí 12. až 13. července v Innsbrucku.
Rakousko zavede několikadenní kontroly hranic s Itálií a Německem |
„Budeme především hledat osoby, které by mohly mít v úmyslu narušit tuto akci,“ uvádí rakouská policie.
Obnovení hraničních kontrol, které se vedle Brenneru ve směru z Itálie týká i hranice s Německem u Kufsteinu, neznamená obnovení přechodů, ale jen „vizuální kontrolu“.
Tedy svedení aut do jednoho pruhu, kde budou projíždět rychlostí 30 kilometrů v hodině. I to ale může vytvořit obří zácpy. Podle rakouských médií jsou opatření také „zkušebním krokem“, kdyby se Rakousko rozhodlo hranici s Itálií uzavřít.
Člověk se musí podívat dvakrát na mapu, aby se po nedávné berlínské vládní krizi kolem migrace ujistil, že Německo opravdu nesousedí s Itálií. Tedy zemí, do níž proudí stále nejvíce nelegálních migrantů z celé Unie. Migrantů, již se pak často snaží dostat do Německa.
Právě „druhotná migrace“, tedy skutečnost, že lidé, kteří přišli do EU přes země na jižní hranici schengenského prostoru, žádají o azyl v Německu, byla příčinou zmíněné německé vládní krize. A zavinila také napětí na summitu Evropské unie, který na konci června málem skončil kvůli sporu s italskou vládou absolutním krachem.
Vše zachránily vágní závěry o nutnosti zastavit jihoevropskou migrační trasu a nejméně v tuto chvíli zcela nereálné vize o utečeneckých táborech na afrických březích Středomoří. Stejně tak vágní byly také přísliby „dobrovolné pomoci“ zemím na hranici EU s žadateli o azyl.
Ovšem Itálie, kam od roku 2014 připlulo přes 600 tisíc žadatelů o azyl, chce za to, že je nebude potichu pouštět dál do Unie, závazek, že se o tyto lidi bude moci s dalšími státy EU podělit. To je ovšem zase něco, o čem nechtějí především členové visegrádské čtyřky ani slyšet.
„Z toho, co si přál prosadit, přijal summit jen pár nepodstatných opatření,“ napsal o marném úsilí italského premiéra Giuseppa Conteho britský list Financial Times.
V této patové situaci, kdy hrozilo, že bude tiché přemisťování migrantů z Itálie do Německa dál pokračovat, bouchl ministr vnitra a šéf bavorské CSU Horst Seehofer do stolu. Prosadil politiku rychlého vracení běženců do zemí, kde vstoupili do EU. Dohodu s Řeckem a Španělskem Angela Merkelová předběžně uzavřela. Ale s Itálií ne, stejně jako s Maďarskem, další hraniční zemí Schengenu.
Rakouský černý Petr
Protože jak z Maďarska, tak především z Itálie míří migranti do Německa přes Rakousko, hrozilo, že Vídni zůstane „černý Petr“. „Rakouska se to nedotkne, lidé budou přesouváni z tranzitních center zpět přímo do Řecka a Itálie. V této chvíli nehodláme činit Rakousko zodpovědným za uprchlíky, to nebyl a není náš záměr,“ ujišťoval rakouského kancléře Sebastiana Kurze minulý týden Seehofer.
Jenže „v této chvíli“ neznamená, že je to navždy, a logika postupu je jasná. Zvláště v případě, kdy Itálie žádné letadlo s migranty vrácenými z Německa na svých letištích přistát nenechá. To je při současné protiimigrační vládě docela dobře představitelné. „Itálie nebude unijním uprchlickým táborem,“ varuje italský ministr vnitra Matteo Salvini Německo a další země.
Podobně vážně to ale myslí Rakousko se střežením své alpské hranice s Itálií a se snahou smazat ze sebe cejch tranzitní země, který mu dala právě německá vládní dohoda o migraci. Ta hovoří totiž o opatřeních právě jen na hranicích s Rakouskem. Vídeň si tento týden vyzkouší, oficiálně kvůli summitu ministrů vnitra, kontrolu hranice s Itálií. A pak bude čekat, jak se vyvine jednání mezi Berlínem a Římem.
Důvodem, proč ale nepropadat panice, je příznivá situace, kdy letos z Itálie přešlo za půl roku do Rakouska 2 500 migrantů, tedy o polovinu méně než rok předtím. I migrační tlak na samotnou Itálii se snižuje: do země se v červnu dostalo jen asi 3 000 migrantů.
