Zatím poslední zpřísnění postoje vůči imigrantům oznámil Sebastian Kurz minulé pondělí. Podle vládního návrhu by cizinci, kteří neumějí německy, měli mít omezené sociální dávky. Pokud neprojdou jazykovým testem, budou mít nárok na maximálně 563 eur měsíčně (14 519 korun). V opačném případě mohou dostat o 300 eur více.
„Základním pravidlem, které se snažíme zavést, je znalost němčiny jako klíčový faktor pro dosažení plné minimální dávky,“ vysvětlil v pondělí.
Podle něj je „strašidelné“, že většina lidí na sociálních dávkách žije ve Vídni a přibližně polovina z nich jsou cizinci. Cizinci by podle návrhu na plné dávky mohli nově dosáhnout až po pěti letech pobytu.
Kurz musí počítat s tím, že jeho plán narazí na odpor v EU, protože se netýká jen uprchlíků ale i občanů jiných unijních zemí. „Volný pohyb osob znamená svobodu pracovat kdekoliv v Evropě. Nikoliv svobodu stěhovat se za nejlepším sociálním systémem. Proto si myslím, že čekací doba je krok správným směrem,“ prohlásil podle Deutsche Welle kancléř.
Velké plány pro Rakousko i Evropu
Kurz usedl do funkce kancléře na konci minulého roku poté, co díky svému osobnímu kouzlu a protimigračním postojům dotáhl lidovou stranu (ÖVP) k nečekanému vítězství v předčasných volbách. Koalici sestavil s nacionalistickou Svobodnou stranou (FPÖ) a během prvních měsíců představil řadu opatření, jejichž cílem je znechutit migrantům myšlenky na život u našich jižních sousedů.
V dubnu vláda schválila návrh zákona, podle nějž by žadatelé o azyl měli platit administrativní poplatek ve výši až 840 eur (přes 21 000 korun). Úřady jim také budou moci sebrat mobil a ověřit si tak jejich totožnost, zemi původu a zjistit, zda nespáchali nějaký zločin. Odsouzení imigranti budou z Rakouska vykázáni.
Podle expertů nesou nová opatření jistá rizika. Tvrdší přístup může mezi imigranty vyvolat pocit, že jsou v zemi nechtění. „Problém je, že pro cizince je v Rakousku velmi těžké získat občanství, a proto jsou velmi slabě zastoupeni na politické scéně. Cizinci zůstávají cizinci, připadají si odcizení, vznikají ghetta a formuje se paralelní společnost,“ uvedl pro iDNES.cz rakouský politolog Reinhard Heinisch.
Kurzovy plány na zkrocení migrace se každopádně neomezují jen na Rakousko. Chce využít blížícího se rakouského předsednictví EU a navrhuje, aby agenti evropské pohraniční služby Frontex mohli operovat i v Africe, kde by měli migrantům bránit v cestě přes Středozemní moře. Kurz se kromě toho staví proti migračním kvótám, čímž si získal spojence v zemích Visegrádské skupiny.
Vzor pro politický mainstream
Čím dál více obdivovatelů má však i v západní Evropě. Teprve jednatřicetiletý politik si udělal jméno před třemi lety, kdy ještě jako ministr zahraničních věcí koordinoval uzavření balkánské trasy. Při vzpomínce na zástupy lidí na makedonských hranicích dnes mluví o politickém prozření: politici musí uzavřít hranice kontinentu, nebo riskují, že je smetou populisté.
„Nezvládnutí migrační otázky nepochybně vytvořilo velmi úrodnou půdu pro protestní strany,“ řekl koncem května Kurz reportérům The Wall Street Journal. „Pokud se středové strany těmto výzvám postaví čelem a začnou efektivněji pracovat v zájmu svých voličů, tak se prostor pro pravicový či levicový populismus zmenší,“ dodal.
Snížíme napětí mezi Východem a Západem, slibuje rakouský kancléř Kurz |
Rakouský kancléř se podle amerického listu stal vzorem, jak skrze tvrdší postoje k migraci a kulturním otázkám (jeho kabinet chce například zakázat nošení muslimských šátků ve školách) vzkřísit politický mainstream.
Evropští konzervativci v něm vidí právoplatnou alternativu k Angele Merkelové a velmi podobné postoje jako Kurz dnes hlásá například dánský premiér Lars Løkke Rasmussen či nizozemský Mark Rutte. Tvrdší zákony vůči migrantům zavádí i Emmanuel Macron (psali jsme zde: Rok vězení za překročení hranic. Francie schválila přísný imigrační zákon).
Ozývají se ovšem i kritické hlasy, podle nichž Kurz přizpůsobuje svůj program nacionalistům a jejich myšlenky tak uvádí do politického mainstreamu. „Na jednu stranu krade hlasy FPÖ, na druhou stranu dělá jejich bojovný styl politiky společensky přijatelným,“ uvedl pro The Wall Street Journal vídeňský levicový novinář Armin Thurner.
Podle Heinische je na hodnocení Kurzovy vlády zatím příliš brzy. „Zatím se soustředí na snadné cíle, nemusí čelit žádné opozici a žádným těžším zkouškám. Je velice populární a má širokou podporu obyvatel. Otázkou je, co bude dělat dál,“ říká rakouský politolog, podle nějž budeme moci rakouský přístup k migrační krizi a integraci uprchlíků hodnotit až za pět let.