Podle Schulze je zásadní, aby sociální demokraté, kteří musejí vznik další velké koalice schválit ve vnitrostranickém referendu, rozhodovali především o programu, který se SPD podařilo prosadit do koaliční smlouvy.
„Kvůli diskusím o mé osobě ale považuji úspěšné hlasování za ohrožené. Proto tímto oznamuji, že se vzdávám vstupu do spolkové vlády,“ uvedl v prohlášení dvaašedesátiletý Schulz, někdejší předseda Evropského parlamentu. Schulz věří, že díky tomu skončí personální diskuse uvnitř SPD.
„Všichni děláme politiku pro lidi v této zemi. K tomu patří, že mé osobní ambice musejí stát za zájmy strany,“ poznamenal. Zda to byla jeho jediná motivace, je ale otázka. Server deníku Bild totiž uvedl, že od členů vedení strany dostal ultimátum, aby se do pátečního odpoledne nároku na post ministra zahraničí vzdal.
Schulz už po volbách loni v září, kdy SPD dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války, prohlásil, že do žádné vlády vedené Merkelovou nepůjde. Postupně ale změnil názor a chystal se, že převezme post šéfa německé diplomacie. Ve straně to vzbudilo velkou vlnu nevole, Schulz se dostal pod sílící tlak a nakonec své rozhodnutí znovu změnil.
Poměrně ostrá slova na Schulzovu adresu volil například dosavadní ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který SPD vedl v letech 2009 až 2017. „Role ministra zahraničních věcí mě bavila. V očích veřejnosti jsem své povinnosti splnil. Bohužel je jasné, že veřjné ocenění mé práce neznamená pro nové vedení SPD vůbec nic,“ posteskl si podle Deutsche Welle na nedostatek respektu od své mateřské strany.
Gabriel nakonec díky poslednímu Schulzově obratu v úřadu zůstane. Ještě ale záleží na tom, jak dopadne vnitrostranické referendum v SPD. Jeho výsledky mají být známy 4. března. Schulz chce pak odejít z čela strany, kde ho má nahradit šéfka poslanců Andrea Nahlesová.
Sociálnědemokratický dorost agituje proti velké koalici
Referendum začne 20. února a mladí sociální demokraté už zahájili kampaň proti pokračování velké koalice. Jejich předsedovi Kevinovi Kühnertovi, který se v posledních týdnech stal celostátně známým politikem, na pokračování dosavadní vlády vadí především dvě věci. Jednak má za to, že SPD do koaliční smlouvy neprosadila dostatek svých programových priorit, jednak kritizuje vládní styl velké koalice. Ta podle něj stále odkládala důležité otázky budoucnosti, ať už to byla důchodová reforma nebo přijetí razantních opatření na ochranu klimatu.
Že v odporu vůči vládní sestavě, která by spolkovou republiku vedla už potřetí za poslední čtyři volební období, nejsou mladí sociální demokraté sami, ukázal už v lednu stranický sjezd SPD, který se jen poměrně těsnou většinou vyslovil pro zahájení koaličních rozhovorů. Řadě sociálních demokratů, jejichž strana má nyní rekordně nízkou podporu kolem 18 procent, kromě jiného vadí, že z velké koalice v posledních letech vždy vyšli oslabeni.
Ve vnitrostranickém referendu může hlasovat všech více než 460 000 členů nejstarší německé demokratické strany. Pozorovatelé očekávají, že vnitrostranické hlasování nakonec koalici spíše podpoří, a to i díky tomu, že se vyjednavačům za SPD podařilo získat několik vlivných resortů, včetně ministerstva financí. Kladně rozhodli sociální demokraté i v obdobném referendu v roce 2013. Tehdy se pro vstup do velké koalice vyslovilo téměř 76 procent hlasujících.
