„Po mnoho let Erdogan se svým týmem sliboval, že lidem, kteří nevolí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), nebudou dělat totéž, co dřív kemalisté dělali věřícím. Že budou férovější, že svým příznivcům zajistí svobodu, aniž by ji vzali ostatním,“ říká turecký profesor ekonomie a politologie na Dukeově univerzitě v americké Severní Karolíně Timur Kuran s tím, že nyní se vše změnilo.
V Ankaře před měsícem podle blízkovýchodního serveru al-Monitor zakázali zpívání na ulici po setmění. Nařízení sice oficiálně zakazuje protesty, zahrnuje však vše od zpívání lidových písní a skandování až po hlásání zpráv a účast v jakémkoliv shromáždění.
Ankarský guvernér zákaz vysvětlil tak, že s příchodem postního měsíce ramadánu a teplého počasí chodí po večerech do ulic velké množství lidí a aktivity jako zpívání „znepokojují naše občany, narušují veřejný pořádek a bezpečnost, zvyšují riziko teroristických útoků na komunity a ztěžují možnost bezpečnostních jednotek do takových událostí zasahovat“.
Al-Monitor poukazuje, že právě zákaz zpívání Turkům připomíná třicátá léta minulého století, kdy byly lidové písně na černé listině rádií. Cílem bylo přiblížit tureckou hudbu více hudbě Západu. Důsledkem bylo, že Turci namísto tuzemských radiových stanic začali poslouchat stanice ze zahraničí.
S ankarským zákazem zpívat na ulici po setmění si skupina demonstrantů poradila po svém. Zpívala šeptem:
Vládní strana AKP se svým příchodem k moci po roce 2000 údajně slíbila „zákaz všech zákazů“. Po dubnovém referendu o přechodu Turecka na prezidentský systém (více o něm zde), se však téměř každý týden objeví nový zákaz.
„Představitelé AKP provádějí sociální inženýrství, zčásti proto, aby vnutili svou víru ostatním, zčásti coby pomstu a zčásti proto, aby urvali nějaké body a dostali se do zpráv,“ míní Kuran a zmiňuje zákaz pití alkoholu na veřejnosti ve městě Düzce na jižním pobřeží Černého moře.
Turečtí občané ani turisté v Turecku už se tak například nedostanou na mezinárodní internetovou encyklopedii Wikipedia, a to nejen v anglické, ale ani v turecké jazykové verzi nebo jakékoliv další.
„Místo aby byla Wikipedia místem koordinovaného boje proti terorismu, stala se zdrojem informací, který vede pomlouvačnou kampaň proti Turecku na mezinárodní úrovni,“ zdůvodnil zákaz turecký ministr pro dopravu, námořnictvo a komunikaci Ahmet Arslan (psali jsme zde). V polovině června pak turecký soud zakázal přístup i na dalších osmnáct většinou prokurdských webů a profilů na Twitteru. Uvedl to server Turkish Minute.
I Turci cestující za obchodními záležitostmi nebo tureckými památkami, kteří byli zvyklí hledatubytování přes stránky společnosti Booking.com, mají od konce března smůlu. Istanbulský soud jim ho zakázal pro „nekalou soutěž“. Na tu si stěžovala Asociace tureckých cestovních agentur, píše turecký list Hürriyet.
Hoteliéři si však nyní v už tak náročné sezoně, kdy jim po loňském pokusu o puč a několika teroristických útocích ubylo hostů, stěžují na ztráty, které kvůli zákazu služby mají. Zahraniční turisté ovšem službu pro cesty do Turecka mohou využívat i nadále.
Al-Monitor připomíná i další zákaz, který platí nikoliv pro lidi, ale pro turecké ovce a kozy. Nově nesmějí vstupovat do olivových hájů. Turecko navíc může kterýkoliv háj znárodnit, pokud to zdůvodní nutností těžby nebo stavbou továrny.
Arény, Wikipedie, prokurdské blogy i evoluce
Problémem se v očích tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana také na konci května stalo slůvko „aréna“. Všechny sportovní stadiony si ho tak musely vymazat ze svého názvu a nahradit ho slovem „stadion“.
„Jsme proti ‚arénám‘. Vy víte, co se v nich dělo. Lidé v nich byli roztrháni zvířaty,“ řekl Erdogan před studenty jedné z náboženských škol imam hatip (více zde).
Podle Kurana se Erdogan se svou vládou řídí zásadou „čím hloupější, tím lepší“. „Zákaz zpívání za nocí během ramadánu a v létě je tak hloupé, že už to víc nejde. Ale upoutá to pozornost. Erdogan sám se vydává cestou dětinských nařízení, vyhlašovaných zčistajasna. Jeho impulzivní dekret, který mění arény ve stadiony, jednou vejde do učebnic dějepisu jako příklad surreálního charakteru Erdoganovy éry,“ kritizuje Kuran a dodává, že AKP ztrácí lidovou podporu a podobné zákazy ji nezvyšují, naopak.
„Aby se udržela u moci, bude se více obracet k násilí, polarizaci a umělým konfliktům s cizími mocnostmi. Je v tom prvek zoufalství. Když populističtí lídři vidí, že jim moc proklouzává mezi prsty, že ztrácejí legitimitu, cítí se nuceni vytvářet jednoduché problémy, které se dají okamžitě vyřešit a dokážou, že jsou tito politici stále kompetentní,“ uzavírá Kuran.
Sekulárně smýšlející Turky pobouřily i nové osnovy základních škol. Ty upouštějí od výuky evoluční teorie s tím, že je teorie „kontroverzní a pro žáky devátých tříd příliš složitá“. Evoluce se tak má vyučovat až na vysoké škole.
Důraz už se podle britského serveru Guardian nebude klást ani na to, aby turecké děti znaly odkaz sekularismu. Ten do základů tureckého státu prosadil první turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk. I jemu se bude věnovat menší pozornost. Více by se však nyní turecké děti měly dozvídat o pozadí loňského puče, muslimských učencích a islámu jako takovém (dočtete se zde).
Potřetí za sebou turecké úřady zakázaly také průvod sexuálních menšin v Istanbulu. Gayové, lesby a transsexuálové se do ulic přesto vydali, načež proti nim zakročila tamní policie se slzným plynem a gumovými projektily (více zde).
Pochod spravedlnosti je pro naše děti i budoucnost, říká CHP
Podobně by to mohlo skončit i příští týden, kdy se budou po celém Turecku konat oslavy ročního výročí od zmaření pokusu o vojenský puč. „Lidé, kteří tehdy v noci vyšli do ulic, bránili demokracii, politiku a vůli lidí ze všech částí společnosti. Připomínkové aktivity nás z AKP budou součástí demokracie, kterou jsme té noci bránili,“ uvedl podle Hürriyetu mluvčí AKP Mahir Ünal.
V den výročí - 15. července - budou podle něj politici vládní strany držet symbolickou „hlídku demokracie“. Připomněl tak shromáždění, která před rokem drželi příznivci Erdogana i AKP další měsíc po puči v ulicích Istanbulu a Ankary. Instruoval je tehdy sám Erdogan, který by se měl zúčastnit i letošních oslav a demokratických hlídek.
Do Istanbulu se ovšem kromě představitelů AKP vydali i politici opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Ti jsou už tři týdny, spolu s tisíci fanoušků, na „pochodu spravedlnosti“. Ten je dlouhý 425 kilometrů, začátek měl v Ankaře a cílem je právě Istanbul. Tamní zastupitel CHP Enis Berberoğlu byl totiž odsouzen k pětadvaceti letům vězení za špionáž a poskytování tajných materiálů médiím, píše Hürriyet.
Cestou se účastníci pochodu údajně setkávají s nadávkami příznivců vládní strany, kteří po nich také házejí kameny. Pochodující proto dostali pokyn odpovídat na kameny a protesty potleskem. „Ať říkají cokoliv, jdeme to pro ideální Turecko, pro naše děti, pro naši budoucnost a pro spravedlnost,“ prohlásil předseda CHP Kemal Kılıçdaroğlu.
„Základním důvodem tohoto pochodu je fakt, že nespravedlnosti v Turecku dosáhly takového bodu, že ten, kdo žaluje, soudí a usvědčuje, je tentýž člověk. A tomu máme říkat spravedlnost. Taková tu nemůže být, proto pokračujeme svůj pochod se stejnou rozhodností,“ dodal.
Od listopadu zavřený spolupředseda opoziční Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş pak údajně uvedl, že by pochod mohl sjednotit všechny opoziční strany a skupiny.
Pochod s každým dnem víc a víc provokuje politiky AKP. Ti Kılıçdaroğlua obviňují, že „vede Turecko do chaosu“, že je „hlásnou troubou zahraničních kruhů pracujících proti prezidentovi“ a že „do ulic přivede teroristy“.
