Více než rok trvající ptačí odysea byla nahrávána miniaturním zařízením umístěném na pařátech jednoho z rybáků. Podle badatelů nemohlo 0,7 gramu vážící zařízení let dlouhý 95 997 kilometrů nijak ovlivnit.
Pták šampionRybák dlouhoocasý hnízdí v arktickém pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zimuje až v pobřežních vodách Antarktidy a mezi ptáky je šampionem v dálkových přeletech. Trasa jeho migrační cesty vede od severního pólu k jižnímu a naopak. Při své cestě byl několikrát pozorován i v České republice. Na ostrovech Farne žije na dva tisíce párů rybáků. Jejich kolonie jsou také na Shetlandských ostrovech a na souostroví Hebridy. Poslední léta však mají čím dál méně mláďat. Pravděpodobně jde o důsledek toho, že hlavní složka jejich potravy - smáčci mořští - se kvůli oteplování oceánů stěhuje více na sever. „Jsou neskutečně citliví na změny,“ vysvětluje Bevan pokles počtu mláďat rybáků. |
Stogramový rybák opustil svou domovinu spadající do hrabství Northumberland na severovýchodě Anglie loni v červenci. Směřoval nejdříve přes západní Afriku až k Mysu Dobré naděje a odtud pak do Indického oceánu. V listopadu poprvé dosáhl Antarktidy a podél jejího pobřeží se dostal až do jižního Atlantiku. Z tohoto bodu se vydal zpět na britské ostrovy, kam dorazil letos 4. května.
Jako na rychlodráze
„Vyzývá to k pokoře vidět vracet se tyhle ptáčky, když zvážíte, jak velkou vzdálenost museli urazit a jak bojovali o své přežití,“ netají se obdivem Richard Bevan z univerzity v Newcastlu, který je součástí pracovního týmu, jež cestu rybáka monitoroval.
Rybáci si při nesmírně dlouhé cestě navíc moc neodpočinou, protože se vrhají k hladině moře a loví ryby. „Žijí jako na rychlodráze, pořád v pohybu,“ popisuje Bevan. „Neustále musejí mávat křídly. Je to neskutečně energický životní styl,“ dodává.
Na ostrovy Farne se dosud vrátilo 20 z 29 označených rybáků. Někteří mohli cestou zahynout, také je možné, že se část z nich do Británie nevrací každý rok. „Budoucí analýza dat těchto nosičů nám umožní lépe pochopit, jak je organizována migrace rybáků dlouhoocasých a jak globální oteplování může ovlivňovat jejich trasy,“ vysvětluje Bevan.
Rybák dlouhoocasý se dožívá 15 až 30 let. Ptačí rekordman tak mohl během svého života nalétat až tři miliony kilometrů. To by mu vystačilo na čtyři zpáteční cesty na Měsíc.
Modrý ukazatel značí ostrovy Farne. V pořadí černá, hnědá a šedá pak místa, kde rybák delší čas pobyl, než se vrátil zpět na ostrovy Farne.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
