Karzáího rozhodnutí odsoudily organizace pro lidská práva a Evropská unie a zároveň vyzvaly Kábul, aby další popravy pozastavil. Povstalci z Talibanu pohrozili afghánské vládě odvetou, pokud budou členové tohoto hnutí popraveni.
"Máme důvěryhodné zprávy, podle nichž byli na seznamy (čekatelů na smrt) přidáni jistí političtí vězni (členové Talibanu). Nejsou to zločinci, ale váleční zajatci," uvedl Taliban, který současně apeloval na OSN, Červený kříž a organizace pro lidská práva, aby zabránily Kábulu v takových popravách, jelikož "popravy válečných vězňů porušují mezinárodní normy".
EU "odsuzuje znásilnění a další násilné činy", ale "je přesvědčena, že jejich pachatelé by měli mít nárok na spravedlivý proces a odsouzenci na trest vězení", uvedla Unie ve svém prohlášení citovaném agenturou AFP. "EU je proti trestu smrti ve všech případech a za všech okolností. Trest smrti je krutý a nehumánní," dodává se v komuniké.
Afghánské popravyPopravy byly běžné za vlády Talibanu v letech 1996 až 2001, kdy byla řada cizoložníků a vrahů na veřejnosti zastřelena. Kolik lidí radikální islamisté, kteří v zemi vládli v letech 1996 až 2001, popravili, není jisté. Veřejné popravy se však ještě dnes odehrávají v některých afghánských oblastech, jež jsou pod kontrolou Talibanu. Poslední oficiální poprava se nicméně v Afghánistánu konala v červnu 2011, kdy byli oběšeni dva muži usvědčení ze zabití většího počtu lidí v pobočce Kabul Bank ve východoafghánském Dželálábádu. V říjnu 2007 Karzáího vláda postavila před popravčí četu 15 vězňů a v roce 2004 provedla jednu popravu. |
Právní poradce afghánského prezidenta Nasralláh Stanekzáí sdělil, že v úterý odpoledne na šibenici skončili zločinci odsouzení za vraždy, znásilnění, únosy a vlastizradu. Zbývajících osm má být popraveno ve středu nebo ve čtvrtek. Mezi popravenými je kupříkladu muž, který uškrtil matku a její dvě malé děti, či muži, kteří byli shledáni vinnými z únosů, znásilnění a vražd chlapců a děvčat.
Na základě afghánských zákonů musí prezident osobně schválit každou popravu a Karzáí tak doposud činil jen výjimečně. List International Herald Tribune uvedl, že v uplynulém desetiletí podepsal jen tři případy.
"Prezident vydal nařízení (k novým 16 popravám) po dlouhém a hlubokém zkoumání dokumentů těchto vězňů právními orgány," řekl Stanekzáí s tím, že prezident je ochoten podepsat i další výkony trestu smrti, pokud to bude nutné.
Veřejnost si to prostě žádá
Někteří analytici vnímají Karzáího krok jako snahu reagovat na rozhořčení afghánské veřejnosti nad rostoucím počtem násilných činů. "Existuje větší požadavek trestu smrti ze strany veřejnosti, protože míra násilností stoupá," prohlásil Nádir Nádirí, který dříve působil v afghánské nezávislé komisi pro lidská práva.
"Trest smrti by neměl být zneužíván pro politické účely či k získání popularity," zdůraznila Polly Truscottová, šéfka asijsko-pacifické pobočky mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW).
Organizace pro lidská práva žádají moratorium na popravy v Afghánistánu kvůli nedostatkům afghánského soudního systému. "Slabost afghánského soudního systému a neschopnost místních soudů řídit se mezinárodními normami budí zvlášť velké znepokojení v souvislosti s návratem k trestu smrti v Afghánistánu," upozornila HRW.
Podle údajů organizace čeká na popravu v Afghánistánu dalších asi 200 odsouzenců na smrt.
