"Malé Slovensko se postavilo silnějším sousedům a odmítlo navýšit záchranný fond eurozóny EFSF, čímž plány na odražení hlubší ekonomické krize drží jako rukojmí," napsal server deníku The Washington Post.
Co je to euroval?Fond EFSF vznikl v květnu 2010 jako dočasná záchrana pro země, které si už nedokázaly půjčit na běžném trhu. Úvěry zatím čerpalo Irsko a Portugalsko, Řecko dostalo první záchrannou injekci z jiných prostředků a z EFSF mělo čerpat až v rámci druhého balíku. Země eurozóny za fond ručí 440 miliardami eur. Nově by měly garantovat 780 miliard eur – pak by měl být fond schopen poskytnout úvěry ve výši 440 miliard eur. |
"Závratě vyvolávající síla Slovenska, která zhatila hlavní záchranné úsilí řízené převážně mnohem větším Německem a Francií, jen ilustruje donkichotskou povahu evropské vlády a zpackané pokusy o záchranu, " píše dál list, podle kterého se slovenští politici nyní točí ve víru koňského handlování.
Slovensko je totiž poslední zemí ze sedmnáctky členů eurozóny, která záchranný fond (EFSF) ještě neschválila. Vbrzku ji tedy čeká nové hlasování (více o pádu vlády zde).
Prestižní americký list není jediný, který se věnoval dramatickému hlasování na Slovensku. Kupříkladu ekonomická analytička z prestižního londýnského institutu Chatham House uvedla, že slovenské dění "je smutným mementem toho, že eurozóna závisí na rozhodnutích jednotlivých států s protichůdnými zájmy".
Slovensko odmítlo navýšit záchranný fond, píše CNN. (12. října 2011)
Slovensko odmítlo plán evropské pomoci, napsal francouzský Le Tribune. (12. října 2011)
Slovensko neodhlasovalo navýšení záchranného fondu. (12. října 2011)
Podobně se vyjadřuje i zpravodajský server The Australian, podle kterého krize v eurozóně dosáhla kvůli chybějícímu jasnému politickému vedení nového dna. Rovněž dodal, že poslední záchranné plány zastavilo maličké Slovensko.
"Pozoruhodný spektákl dohody 17 zemí narazil do zdi v Bratislavě, metropoli země, která euro přijala teprve v roce 2009," připomněl The Australian.
"Rozhodnutí slovenského parlamentu může dluhovou krizi zhoršit," napsal francouzský list Le Figaro. "K ničemu nebyly ani upomínání Evropské komise, ani výzvy prezidenta Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta, který o krizi hovořil jako o systémové." Málo byla také ujišťování německé kancléřky Angely Merkelové, že eurozóna má politickou vůli krizi překonat, dodal francouzský list.
Méně dramatičtěji znějí zprávy deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), který vysvětluje, že slovenské "ne" není konečné. "Prohra slovenské premiérky (Ivety Radičové) neznamená definitivní slovenské "ne" k posílení EFSF," píše list a odvolává se na postoj opoziční SMER-SD, jejíž poslanci, v čele s Robertem Ficem, chtějí v následujícím hlasování volit navýšení.
Sulík je slovenským hrdinou
Naopak euroskeptičtí Britové ocenili rozhodnutí Richarda Sulíka, předsedy koaliční strany Svobody a Solidarity (SaS), nepodpořit hlasování o navýšení záchranného fondu za cenu pádu vlády. "Slovenským hrdinou je Richard Sulík, šéf Svobody a Solidarity," píše The Telegraph.
Sulík podle listu jasně formuloval zděšení řady lidí z Řecka, které porušovalo pravidla a které nyní žádá, aby se o jeho luxus postarali jiní.
"Průměrný Slovák, jehož plat je nejnižší v eurozóně, by podle Sulíka musel odpracovat navíc 300 hodin, aby pokryl náklady na navýšení slovenských záruk v EFSF," dodává The Telegraph. "Sulík je kritizován za nacionalismus, ale rychle se stává hlasem nespokojených mas Evropanů," uvedl britský deník.
