Konec blízkovýchodních mírových jednání, který může vyvolat nové, či spíše další krveprolití ve Svaté zemi: atentáty, vojenské operace, umírání... Zásadní neúspěch amerického prezidenta Baracka Obamy, který mír na Blízkém východě vyhlásil za svou politickou prioritu. Dar muslimským radikálům, kteří by tratili, kdyby se USA podařilo zařídit blízkovýchodní smír.
I takto komentátoři interpretují fakt, že Washington upustil od snahy přimět Izrael, aby zmrazil stavbu židovských osad na územích, která si Palestinci nárokují pro svůj budoucí, nezávislý stát.
Moratorium na izraelskou výstavbu přitom bylo zásadní podmínkou, kterou si Palestinci kladli. I proto teď jejich prezident Mahmúd Abbás mluví o "těžké krizi", v níž se jednání ocitla.
Palestinci: Mají USA vůbec na to, aby kdy vyjednaly mír?
Jeho poradce a vyjednavač Jásir Abid Rabbú jde dále. "Když nejsou Spojené státy schopny zařídit byť jen dočasné zmrazení izraelské výstavby, jak chtějí vyjednat dlouhodobé řešení v podobě vzniku dvou nezávislých států?" ptal se v rozhovoru pro stanici Hlas Palestiny.
Obama vs. OsadyPrezident USA Obama vyhlásil řešení blízkovýchodního konfliktu za prioritu, dosáhl slibu obnovení dialogu mezi Palestinci a Izraelem. V září vypršelo desetiměsíční izraelské moratorium zakazující výstavbu osad na okupovaném území. Židovský stát stále odmítá zákaz prodloužit. USA ve středu uvedly, že již nebudou po Izraeli prodloužení moratoria vyžadovat. Přesto, že jde o hlavní palestinskou podmínku pro mírová jednání. |
Nespokojení Palestinci teď vidí řešení ve větším angažmá EU a OSN. Historie však ukázala, že toto je cesta k rozmělnění, ba dokonce úpadku jednání.
EU by se musela sama dohodnout, čeho chce v regionu dosáhnout, což se nejeví pravděpodobné. Pro OSN, která je sice nepostradatelným mezinárodním fórem, nikoli však mocným hráčem s jasně vyprofilovaným postojem, je angažmá tohoto typu vlastně nelogické.
Končí tedy mírové rozhovory - v dějinách již mnohokrát započaté a přerušené - definitivně? Američtí diplomaté tvrdí, že ne. Prý se pokusí blíže neurčeným způsobem soustředit na "ústřední problémy" izraelsko-arabského sporu. A přimět obě strany, v tomto případě hlavně Palestince, aby se k jednání vrátili.
Osadníci se radují. Mají proč?
Mají schovaný trumf, jehož vynesením spor vyřeší? Sotva. Protože právě kvůli neochotě židovského státu prodloužit zákaz výstavby na sporných územích Arabové dialog v září přerušili. A to USA nabízely vše možné, aby Izrael prodloužil moratorium jen o tři měsíce. I supermoderní letouny.
Pokud se Palestinci ke stolu nakonec přece jen vrátí, prokážou tím sice pružnost a ulehčí americké diplomacii, ale na vážnosti jim to nepřidá. Ani doma, ani v Izraeli, o muslimském světě nemluvě.
Mimochodem, neúspěch mírových jednání v roce 2000 přispěl k začátku druhé intifády, tedy palestinského povstání. Izraelští politici nyní deklarují ochotu dále jednat, což je po tomto diplomatickém vítězství pochopitelné. Koalice premiéra Benjamina Netanjahua hájí zájmy osadníků, bez jejichž hlasů by patrně nepřežila.
Zmírnění blokádyIzrael ve středu povolil vývoz některého zboží z palestinského pásma Gazy a zmírnil tak svou blokádu. Dovozní omezení zmírnil už dříve, po tragickém zásahu proti turecké humanitární flotile. Izraelci při něm v květnu zabili devět aktivistů. Blokáda pak zůstala v platnosti pro dovoz zbraní a materiálu využitelného k výrobě raket a další munice. Smyslem blokády je zamezit dozbrojování radikálního hnutí Hamas, které vládne v Gaze od roku 2007.
Rozhodnutí ocenil speciální koordinátor OSN pro Blízký východ Robert Serry. Zvláštní zmocněnec sponzorů mírového procesu Tony Blair řekl, že jde o "významný krok", který ho těší. Mluvčí Hamasu to označil za propagandistický tah, který má vzbudit dojem, že Izrael blokádu ukončil. zdroj: ČTK |
