U kostela, kde se vdávala Čáslavská, vykopali hrůznou aztéckou bohyni

Mexickým archeologům se podařil vzácný nález. Objevili kamennou desku zobrazující aztéckou bohyni Tlaltecuhtli. Bohyně ozdobená lebkami a kostmi se po staletí skrývala v zemi kousek od katedrály, kde se v roce 1968 během mexické olympiády vdávala gymnastka Věra Čáslavská.

Deska zpodobující aztéckou bohyni země Tlaltecuhtli | foto: AP

Deska zpodobující bohyni země Tlaltecuhtli byla uložena u paty schodiště Velkého chrámu, který stál na centrálním náměstí někdejší aztécké metropole Tenochtitlánu. Pod deskou z růžového andezitu zdobeného mimo jiné červenou, okrovou, černou a bílou barvou bylo nalezeno sedm zvláštních obětin. Mezi nimi kostra psa či vlka s tyrkysovými kolíčky do uší, jadeitovým náhrdelníkem a zlatými zvonečky na nohou.

Nalezené mušle z různých moří, zlaté náušnice a náhrdelníky i zvláštní dřevěné dýky, které rovněž ležely pod kamenem, podle vědců dokládají nejen rozlehlost říše, ale i to, že v blízkosti bude pohřbena velmi významná osoba.

Archeologové pátrají po aztéckém panovníkovi

Archeologové doufají, že se jim podaří najít i hrobku panovníka Ahuízotla. Naděje vzbuzuje fakt, že bohyně na desce svírá v drápech na pravé noze králíka a znázornění čísla deset. To je označení pro "10 králík", tedy rok 1502, kdy zemřel Ahuízotl, vládce takzvaného trojspolku kmenů v mexickém údolí z let 1486 až 1502.

Historické záznamy z doby španělské conquisty (1519-1521) a značky na desce ukazují, že byl pohřben u paty schodiště Velkého chrámu. Pátrání po Ahuízotlovi ale ztěžuje vodou nasáklá nestabilní půda a také nebezpečí poškození cenných budov z koloniálního období, které stojí kolem naleziště.

Na ústředním mexickém náměstí se nachází také katedrála, v níž se kdysi vdávala Věra Čáslavská. Španělé ji vybudovali na místě zbořeného Velkého chrámu. Archeologové pátrají po hrobech aztéckých panovníků už desítky let, ale zatím se jim nepodařilo najít ani jednoho.

Tlaltecuhtli

Na desce je bohyně zobrazená s drápy na nohou i rukou, v suknici z lebek a zkřížených kostí. Na hrudi má ozdobou s mušlemi, což bylo vyhrazeno ženským božstvům spojeným se zemí a nocí. Jedinečné jsou i lebky na loktech a kolenou a papírové pásky ve vlasech, symboly smrti a obětování. Bohyně, zobrazená v poloze rodičky, údajně požírala zesnulé, jimž následně dávala nový život. Naháněla takovou hrůzu, že její znázornění Aztékové pohřbívali tváří do země. Její podoba na zmíněné desce ale byla uložena tváří nahoru.