Bombajští teroristé byli buďto přímými členy této militantní islámské skupiny, jež má základny na území Pákistánu, nebo byli v jejích táborech vycvičeni. Nepřekvapilo proto, že mezi dvacítkou osob podezřelých z terorismu, o jejichž vydání Indie včera důrazně požádala Pákistán, je i vůdce a zakladatel Armády čistých Háfiz Muhammad Saíd.
Jeho organizace, názorově prakticky totožná s Al-Kajdou Usámy bin Ládina, má kořeny na sporném území Kašmíru, kde se Pákistánci a Indové utkávají po desetiletí. Dlouhou dobu se táhnoucí podezření, že pákistánská armáda a tajná služba ISI pomohly Laškare tajjaba stvořit, vyzbrojit a vycvičit jako pomocné oddíly proti indické armádě, nebylo nikdy vyvráceno. Ale ani definitivně potvrzeno. Nyní je tato záležitost znovu podrobena zkoumání, a dokonce by mohla určit formu indické odpovědi na bombajské útoky.
Pákistán vinu vytrvale popírá
Pákistán znovu a znovu opakuje, že nemá na Laškare tajjaba žádné vazby. Jakékoli důkazy, které by případně spojily bombajské atentátníky s pákistánskou armádou či tajnou službou, by ovšem byly smrtící.
Mezi oběma jadernými sousedy, jež se nyní snaží pošramocené vztahy uzdravit, by vyvolaly nebezpečí další vzájemné války. Přinejmenším by mohly Indii přimět k mobilizaci oddílů rozmístěných podél hranice, či dokonce k bombardování základen militantních skupin na pákistánské půdě.
Jediný přeživší terorista z Bombaje podle indických vyšetřovatelů přiznal, že je Pákistánec a že byl vycvičen v táboře Laškare tajjaba. Islámábád připouští možnost, že by útočníci pocházeli z Pákistánu či se na jeho území cvičili, ale kategoricky popírá, že by se tak dělo s vědomím oficiálních struktur. Vláda také opakovaně zmiňuje krvavou válku, kterou na své půdě vede proti militantnímu islámu.
Někteří úředníci s militanty sympatizují
Bývalý prezident Parvíz Mušaraf zakázal Laškare tajjaba v roce 2002 kvůli tlaku z USA po 11. září. Do té doby si Indie stěžovala na značný příliv islámských bojovníků z Pákistánu do části Kašmíru, již kontroluje. Po zákazu Laškare tajjaba a dalších čtyř podezřelých organizací se infiltrace džihádistů razantně snížila.
Nejmenovaný úředník pákistánské vlády agentuře AP řekl, že někteří nižší činitelé tajných služeb mohou sympatizovat se skupinami, jako je Laškare tajjaba, jež jsou zapojeny do operací proti vládní armádě u afghánské hranice. "To je však něco jiného než oficiálně schválená podpora militantů," uvedl onen úředník.
Smířlivý postoj pákistánské armády vůči militantním skupinám se zásadně pokazil v roce 2007 po útoku na Červenou mešitu v Islámábádu. V boji s džihádisty - a rovněž se členy Laškare tajjaba - od té doby zahynuly stovky pákistánských vojáků.
Za tiché tolerance armády
Pákistánská bezpečnostní analytička Ajša Siddiková přesto soudí, že armáda Laškare tajjaba a jí příbuznou organizaci Džajše Muhammad stále přinejmenším toleruje. Zvláště v jižní provincii Paňdžáb, kde obě mají své základny. "V Bahaválpuru (v jižním Paňdžábu) je vojenská posádka," řekla AP. "Kdyby mezi nimi a džihádistickými skupinami nic nebylo, tak by je tam nenechali působit. Jistě, dosud tam jsou kontakty," dodala.
Laškare tajjaba si během vlády Talibanu (také ten "stvořily" pákistánské tajné služby) zřídila základny na afghánském území. Její vůdci byli v těsném kontaktu s operativci Al-Kajdy. Dnes je údajně rozdělená na několik frakcí, ale stále silná a všeho schopná.
Hafíz Muhammad Saíd- Háfiz Muhammad Saíd, zakladatel militantní organizace Laškare tajjaba, je mezi dvacítkou podezřelých, o jejichž vydání včera Indie žádala Pákistán v souvislosti s útoky v Bombaji i jinými dřívějšími atentáty na jejím území. - Tento profesor islámského práva byl v 80. letech, v době organizování afghánského džihádu, v pákistánském Péšávaru žákem palestinského ideologa Abdullaha Azama, stejně jako Usáma bin Ládin. Laškare tajjaba založil v roce 1991 s cílem bojovat v Kašmíru proti indické armádě. |
