Policisté byli přesvědčeni, že J. B., M. B. a P. E. v maskách poštu přepadli a peníze opravdu odnesli. Stejný názor měl i státní zástupce.
Kauza však ztroskotala na důkazech. Přímé důkazy nedostal soud žádné. Proti podezřelým mužům svědčily pouze pachové stopy z místa loupeže a z nákladního automobilu, který pachatelé k činu použili. S pomocí další moderní metody - detektoru lži - se obžaloba pokoušela dokázat, že obžalovaní o loupeži vědí víc, než přiznávají.
Ani pachové stopy, ani detektor lži, se však zatím nikde ve vyspělém světě jako přímý důkaz neuznávají. Podle soudu je lze použít pouze jako důkaz doplňující okruh důkazů přímých. "Tyto důkazy sice považuji za přesvědčivé, ale pouze nepřímé. Přitom policii nic nebránilo, aby zajistila lepší, nezpochybnitelné důkazy," uvedla v dubnu po vynesení rozsudku soudkyně Městského soudu v Praze Pavla Augustinová. Vrchní soud se s jejím stanoviskem ztotožnil. "Důkazy nasbírané obžalobou jsou zcela nedostatečné," konstatoval.
Soud tak dospěl k závěru, že sice nelze stoprocentně prohlásit, že se obžalovaní historické loupeže nedopustili, ale na druhou stranu je za čin ani není možné odsoudit.
Na špatnou práci policie upozorňovala během léta se táhnoucího procesu také obhajoba. Ta mimo jiné zpochybňovala i metodu odebírání pachových stop. Před soudem proto musela vypovídat řada expertů. Soudní jednání tak chvílemi připomínalo vědeckou konferenci.
Pokud by soud pachovou stopu jako důkaz uznal, šlo by o historický zlom v kriminalistice srovnatelný s počátkem používání otisků prstů. "Pachové stopy pokládáme za velice přesnou metodu, jak určit, zda někdo na daném místě byl. Stopa pachu každého člověka je totiž nezaměnitelná. Bohužel zatím neexistují metody, které by dokázaly kompletní spektrum lidského pachu přesně změřit. Pachovou stopu tak musí identifikovat speciálně vycvičený pes," vysvětlovali soudu experi.
Právě na to, že spolehlivost psa nelze nikdy stoprocentně doložit, pachové stopy jako hlavní důkaz tentokrát zkrachovaly.
Peníze ukradené při rekordní loupeži policie nikdy nenašla. Případ se může znovu dostat před soud pouze v případě, že kriminalisté náhodou vypátrají nové důkazy, případně jiné dosud neznámé pachatele. Taková možnost však není příliš reálná. Staré kriminalistické poučky totiž říkají, že důkazy, jaké policie nezíská v prvních dnech po činu, nezíská už nikdy.
Policie zatkla trojici pracovnovníků firmy FT elektro dva měsíce po přepadení. Uloupené peníze se nikdy nenašly.
Průběh dubnového líčení mohla tehdy zvrátit svědkyně Mariana Trojnová, která u soudu prohlásila, že v obžalovaných poznává muže, kteří den před či po loupeži v blízkosti pošty cosi přendavali z jednoho auta do druhého. V její výpovědi však byly rozpory s tím, co řekla vyšetřovateli před pěti lety. Obhajoba proto požádala o psychologické vyšetření její věrohodnosti, Trojnová však test odmítla.
Městský soud v minulosti už jednou stíhání pro nedostatek důkazů zastavil. Po stížnosti ministra spravedlnosti ale rozhodl Ústavní soud o tom, že pachová zkouška může sloužit jako nepřímý důkaz a případ městskému soudu vrátil.
