"Ať bude sestava nové rakouské vlády jakákoli, bude nad ní viset Haiderův stín. To se výrazně odrazí v politice Rakouska. Haider bude politiku nového kabinetu ovlivňovat, i když v něm nebude," uvádí zdroj z ministerstva, který si nepřál být jmenován.
Nejvážnější potíže nám bude Rakousko dělat právě v úsilí Prahy o vstup do Evropské unie.
"Tlak proti našemu členství v unii vzroste," dodává citovaný diplomat. Podle některých analýz se Rakousko bude cíleně snažit odsunout náš vstup do EU o deset až dvacet let, podobně, jak to žádá volební program haiderovců.
"Rakousko nikdy nebylo advokátem svých sousedů. Pasivní odpor Vídně proti rozšíření unie však ještě posílí," uvádí evropský poslanec rakouských Zelených Johannes Voggenhuber.
"Rakušané hrubě nepochopili proces evropské integrace a rozšíření Evropské unie," tvrdí i John Palmer, ředitel Evropského politického centra v Bruselu.
Jako prostředek sloužící cíli v podobě oddálení našeho vstupu do Evropské unie by mohlo Rakousko použít otázku Temelína a Benešových dekretů.
Potvrzuje to i jiný hlas české diplomacie, který říká: "Ať už rakouský kabinet sestaví kdokoli, bude na otázky jaderné energetiky a všechny otázky souvisící s vyrovnáním s minulostí dáván silnější důraz." "Dá se očekávat, že bude znovu vznesen požadavek na distancování se Prahy od Benešových dekretů," uvedl zdroj.
Názory představitelů rakouských demokratických stran na tuto otázku se v poslední době sbližují s ultrapravicí a z Vídně lze v tomto směru podle diplomatických pramenů čekat velmi tvrdá slova.
Nizozemský poslanec Evropského parlamentu Arie Oostlander uvádí, že Vídeň ostatně jednání o rozšíření v poslední době komplikovala. "Rakousko zdůrazňovalo už před volbami technické problémy v rámci procesu rozšíření," říká a připomíná extrémní postoj Vídně k jaderným elektrárnám. Ten v minulých dnech zablokoval vstupní rozhovory s kandidátskými zeměmi. "Rakouské obyvatelstvo reaguje přehnaně i na volný pohyb pracujících," uvádí Oostlander další vážný problém.
Tady už dnes Rakousko, kde je přitom minimální nezaměstnanost, požaduje, aby i Čechům bylo zakázáno svobodně pracovat v Rakousku, tak jak je v unii dnes normální. Diplomatické zdroje očekávají, že i touto otázkou bude Vídeň vstupní rozhovory ztěžovat.
Vzhledem k Haiderovým útokům na cizince a imigranty Rakousko ještě přitvrdí své požadavky na ochranu vzájemných hranic. Někteří diplomaté předpokládají, že požadavek Vídně na přijetí "schengenského standardu" hraničního režimu ještě před vstupem do EU bude vznesen i na jednáních o našem začlenění do unie.
Činitelé českého ministerstva zahraničí uvádějí, že vzhledem ke změně poměrů v Rakousku se musí změnit celá vyjednávací taktika s touto zemí. U takových problémů jako Temelín nebo Benešovy dekrety nebude už moci Praha jednat s Vídní přímo, ale bude se dohadovat s Rakušany přes Brusel.
Někteří politici a odborníci situaci tak vážně nevidí. "Nedokážu si představit, že by rakouští sociální demokraté nebo lidová strana vytvořili vládu zaměřenou na blokování rozšíření unie," uvádí evropský komisař Günter Verheugen.
I zástupkyně ředitele pražského Ústavu mezinárodních vztahů Kristýna Larischová tvrdí: "Rakousko vnímá rozšíření unie jako svoji prioritu a nejvyšší rakouští politici se tím řídí." S tím dodatkem, že, jak uvádí, dosavadní vláda nedokázala občanům dostatečně vysvětlit význam a výhody, které bude Rakousko ze vstupu České republiky a dalších států mít.
"Vstupní rozhovory budou pokračovat bez ohledu na to, jaké je ve Vídni vláda," říká rakouský zástupce v evropské komisi Franz Fischler. To je však jediná jistota - podle bruselských diplomatů i proto, že v procesu rozšíření unie není zatím nutné přijímat žádná významná rozhodnutí.
Česká diplomacie se vlivu Haiderova vzestupu na rozšíření Evropské unie obává tak, že vyzývá v této souvislosti ke spolupráci středoevropských států sousedících s Rakouskem.
"Haiderův úspěch je novým impulsem pro smysluplnou spolupráci v rámci regionu," uvádí vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničí Martin Povejšil.
Jak tvrdí jiný zdroj z ministerstva, Rakousko se však díky Haiderovu vzestupu dostává do určité izolace a své požadavky bude v rámci unie jen těžko prosazovat. "Všichni v Evropě budou nyní Rakousko bedlivě sledovat a každý jeho krok pozorně zkoumat," uvádí úředník. Ovšem i on je, pokud jde o další vývoj, skeptický. "I při pokračování současné koalice lidovců a sociálních demokratů, tedy vlády bez Haiderových Svobodných, se politická krize v Rakousku bude dále prohlubovat," dodává.
Nejvážnější potíže nám bude Rakousko dělat právě v úsilí Prahy o vstup do Evropské unie.
"Tlak proti našemu členství v unii vzroste," dodává citovaný diplomat. Podle některých analýz se Rakousko bude cíleně snažit odsunout náš vstup do EU o deset až dvacet let, podobně, jak to žádá volební program haiderovců.
"Rakousko nikdy nebylo advokátem svých sousedů. Pasivní odpor Vídně proti rozšíření unie však ještě posílí," uvádí evropský poslanec rakouských Zelených Johannes Voggenhuber.
"Rakušané hrubě nepochopili proces evropské integrace a rozšíření Evropské unie," tvrdí i John Palmer, ředitel Evropského politického centra v Bruselu.
Jako prostředek sloužící cíli v podobě oddálení našeho vstupu do Evropské unie by mohlo Rakousko použít otázku Temelína a Benešových dekretů.
Potvrzuje to i jiný hlas české diplomacie, který říká: "Ať už rakouský kabinet sestaví kdokoli, bude na otázky jaderné energetiky a všechny otázky souvisící s vyrovnáním s minulostí dáván silnější důraz." "Dá se očekávat, že bude znovu vznesen požadavek na distancování se Prahy od Benešových dekretů," uvedl zdroj.
Názory představitelů rakouských demokratických stran na tuto otázku se v poslední době sbližují s ultrapravicí a z Vídně lze v tomto směru podle diplomatických pramenů čekat velmi tvrdá slova.
Nizozemský poslanec Evropského parlamentu Arie Oostlander uvádí, že Vídeň ostatně jednání o rozšíření v poslední době komplikovala. "Rakousko zdůrazňovalo už před volbami technické problémy v rámci procesu rozšíření," říká a připomíná extrémní postoj Vídně k jaderným elektrárnám. Ten v minulých dnech zablokoval vstupní rozhovory s kandidátskými zeměmi. "Rakouské obyvatelstvo reaguje přehnaně i na volný pohyb pracujících," uvádí Oostlander další vážný problém.
Tady už dnes Rakousko, kde je přitom minimální nezaměstnanost, požaduje, aby i Čechům bylo zakázáno svobodně pracovat v Rakousku, tak jak je v unii dnes normální. Diplomatické zdroje očekávají, že i touto otázkou bude Vídeň vstupní rozhovory ztěžovat.
Vzhledem k Haiderovým útokům na cizince a imigranty Rakousko ještě přitvrdí své požadavky na ochranu vzájemných hranic. Někteří diplomaté předpokládají, že požadavek Vídně na přijetí "schengenského standardu" hraničního režimu ještě před vstupem do EU bude vznesen i na jednáních o našem začlenění do unie.
Činitelé českého ministerstva zahraničí uvádějí, že vzhledem ke změně poměrů v Rakousku se musí změnit celá vyjednávací taktika s touto zemí. U takových problémů jako Temelín nebo Benešovy dekrety nebude už moci Praha jednat s Vídní přímo, ale bude se dohadovat s Rakušany přes Brusel.
Někteří politici a odborníci situaci tak vážně nevidí. "Nedokážu si představit, že by rakouští sociální demokraté nebo lidová strana vytvořili vládu zaměřenou na blokování rozšíření unie," uvádí evropský komisař Günter Verheugen.
I zástupkyně ředitele pražského Ústavu mezinárodních vztahů Kristýna Larischová tvrdí: "Rakousko vnímá rozšíření unie jako svoji prioritu a nejvyšší rakouští politici se tím řídí." S tím dodatkem, že, jak uvádí, dosavadní vláda nedokázala občanům dostatečně vysvětlit význam a výhody, které bude Rakousko ze vstupu České republiky a dalších států mít.
"Vstupní rozhovory budou pokračovat bez ohledu na to, jaké je ve Vídni vláda," říká rakouský zástupce v evropské komisi Franz Fischler. To je však jediná jistota - podle bruselských diplomatů i proto, že v procesu rozšíření unie není zatím nutné přijímat žádná významná rozhodnutí.
Česká diplomacie se vlivu Haiderova vzestupu na rozšíření Evropské unie obává tak, že vyzývá v této souvislosti ke spolupráci středoevropských států sousedících s Rakouskem.
"Haiderův úspěch je novým impulsem pro smysluplnou spolupráci v rámci regionu," uvádí vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničí Martin Povejšil.
Jak tvrdí jiný zdroj z ministerstva, Rakousko se však díky Haiderovu vzestupu dostává do určité izolace a své požadavky bude v rámci unie jen těžko prosazovat. "Všichni v Evropě budou nyní Rakousko bedlivě sledovat a každý jeho krok pozorně zkoumat," uvádí úředník. Ovšem i on je, pokud jde o další vývoj, skeptický. "I při pokračování současné koalice lidovců a sociálních demokratů, tedy vlády bez Haiderových Svobodných, se politická krize v Rakousku bude dále prohlubovat," dodává.
