Městské divadlo Zlín čelí po výpadcích příjmů kvůli koronavirové krizi další hrozbě v souvislosti s růstem cen energií. Proto hledá, kde půjde ušetřit peníze
K prvnímu úspornému opatření s dopadem na diváky už došlo. Je jím zrušení chystané premiéry komedie Hra, která se zvrtla. Důvodem jsou úspory na materiálu. „Náklady na technické zajištění inscenace jsou enormní, jen na materiálech a technologiích jsou ve srovnání s loňskem dražší o 350 tisíc korun, což si momentálně nemůžeme dovolit,“ vysvětlil ředitel divadla Josef Morávek.
V rámci náhradního programu do repertoáru zařadí premiéru slavné frašky francouzského autora Georgese Feydeaua Dámský krejčí. A poté, co inscenaci Hru, která se zvrhla odehraje divadlo v Chebu, si od něj ve Zlíně kulisy pořídí.
„Jde o to, že scéna se na závěr na herce zřítí a to si žádá patentovanou a cenově náročnou technologii. Zkrátka jde o mistrovsky provedenou katastrofu, která si žádá podobně mistrovské provedení,“ upřesnil ředitel Morávek.
Co se týče ceny vstupného, zdražování se v případě Městského divadla vyhne držitelům předplatného a dětskému publiku.
„Chystáme pouze individuální zdražení lístků u divácky zajímavých titulů uváděných třeba ve Studiu Z,“ naznačil Morávek. Ve Zlíně zahajují svůj 77. divadelní ročník v sobotu 10. září českou premiérou hry Mary Page Marlowe.
Dražší bude i nová sezona zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů, jež začíná 22. září zahajovacím koncertem festivalu Harmonia Moraviae nazvaným Melodie svět. Cena předplatného i vstupné na jednotlivé koncerty se v porovnání s loňskem zvyšuje od deseti do patnácti procent. V případě obnovení předplatného na sedm koncertů to znamená 240 korun navíc.
Vybavit divadlo solárním systémem potrvá
„Rostoucí ekonomické náklady, snaha udržet kvalitu koncertů a pokračování spolupráce se špičkovými domácími a zahraničními umělci nás nutí zdražovat,“ zdůvodnil ředitel filharmonie Josef Němý.
Vedení divadla i filharmonie má v nejbližší době předložit zástupcům města koncepci krátkodobých i výhledových opatření, jimiž chtějí snížit provozní náklady. Možností ale nemají mnoho. Pokud jde třeba o pořízení solárních panelů, jež by mohly divadlu přispět k dlouhodobému zajištění vlastní elektřiny, jejich pořízení, příprava a spuštění by si vyžádaly nejméně rok.
„Divadlo je velká a energeticky náročná budova, což je na jednu stranu nevýhoda, ale současně mu umožňuje rozvíjet i jiné aktivity formou pronájmů dílen, kde se mohou vyrábět třeba kulisy pro ostatní divadla nebo jiné subjekty,“ naznačil náměstek primátora pro kulturu Pavel Stojar.
Ředitel Městského divadla Morávek vytvořil speciální tým složený z několika expertů, jenž plní společně roli „energetického poradce“. Mezi konzultanty je například Energetická agentura Zlínského kraje či zástupce firmy, jež navrhla úspory Národnímu divadlu v Praze.
Slovácké divadlo energie pokryje z rozpočtu
Rozpočet divadla na letošní rok je přes 79 milionů korun, příspěvek zřizovatele činí necelých 55 milionů korun. Roční provoz filharmonie stojí zřizovatele, kterým je Zlínský kraj a zlínská radnice, dohromady bezmála 60 milionů korun.
Město a hejtmanství také musí najít peníze na zvýšení platů umělců o 10 procent, o čemž rozhodla vláda. Přidáno mají od září zatím do konce roku. U divadla jde o 1,3 milionu, u orchestru o 1,6 milionu korun. Relativní klid naopak panuje v Uherském Hradišti.
Tamnímu Slováckému divadlu se zatím daří pokrýt zvýšené náklady za energie z vlastního rozpočtu. Divadlo hospodařící ročně s více než 27 miliony korun dosud o pomoc radnici nepožádalo a neplánuje žádné radikální škrty či opatření.
„Samozřejmě spoříme a chováme se hospodárně, ale to děláme dlouhodobě,“ řekla ředitelka Libuše Habartová. Stálé ceny za odběr plynu by měla divadlu zajistit loni na podzim uzavřená dodavatelská smlouva s fixací do listopadu 2023. „V případě elektřiny se budeme muset přizpůsobit cenám na trhu, neboť divadelní budova je ve vlastnictví Sokolů, a protože leží v památkové zóně, o případné instalaci solárních panelů vůbec neuvažujeme,“ shrnula Habartová.
