Ačkoli voda ve veřejných lázních v Hóki pochází z horkých pramenů, zaměstnanci ji před vypuštěním do bazénů přihřejí na 40 stupňů. Aniž by to většina koupajících věděla, bojler ohřívající vodu běží na prazvláštní palivo: pelety recyklované ze znečištěných plen pro dospělé.
V rychle stárnoucím Japonsku už senioři spotřebují více plen než děti. Zatímco země úpí pod tíhou tohoto odpadu, Hóki se stalo průkopníkem ve snaze jej omezit. Recyklací plen, které představují desetinu městského odpadu, zužitkovalo to, co by jinak skončilo ve spalovnách.
„Když se nad tím zamyslíte, je to obtížný a velký problém. Nejen Japonsko, ale také další rozvinuté země budou v budoucnu tomuto problému čelit,“ říká pro list The New York Times výzkumník Kosuke Kawai z japonského Národního institutu pro environmentální studia.
Použité pleny se denně odvážejí do závodu:
In Houki in western Japan, the local waste management company collects nearly a ton of soiled diapers from 6 nursing homes everyday https://t.co/v8beb5ZuAQ
V Hóki, městečku s deseti tisíci obyvateli, úředníci s obavami sledovali rostoucí odpad z plen a zároveň si byli vědomi nákladů na modernizaci zastaralé spalovny. Nakonec ale jednu ze dvou místních spaloven přeměnili na závod na recyklaci plen a vyrábí zde palivo, které pomáhá snížit náklady na vytápění zemním plynem, například právě v lázních.
Když jejich návštěvníci zjistí, co jim vodu ohřálo, přijímají to s klidem. „Snaha o recyklaci zní dobře. Nejsem vyděšená, voda byla skvělá,“ říká pětačtyřicetiletá turistka Satomi Širahaseová z Kjóta.
Národ stárne, odpad z plen přibývá
Problém s plenami v Japonsku, kde více než osmdesát procent odpadu putuje do spaloven, je značný. Zatímco u většiny ostatních zdrojů odpadu klesá objem společně s tím, jak se japonská populace zmenšuje, inkontinenční produkty pro staré lidi naopak po tunách přibývají.
Množství plen pro dospělé, které putujÍ do odpadu, se v Japonsku podle ministerstva pro životní prostředí v posledních pěti letech zvýšilo o 13 procent na 1,5 milionu tun ročně. Do roku 2030, kdy budou lidé nad 65 let tvořit třetinu místní populace, to dle odhadů naroste o dalších 23 procent.
Obec zatočí s odpadem. Zruší popelnice i papírové pleny |
Vzhledem k tomu, že pleny obsahují kvantum bavlněné buničiny, plastu a po znečištění nabobtnají na čtyřnásobek své původní hmotnosti, je k jejich spálení zapotřebí více paliva než u jiného odpadu. To vede nejen k nákladným účtům, ale také k velkým objemům uhlíkových emisí.
Narozdíl od jiných jednorázových plastů ale používání plen nelze podle expertů omezit tak, aniž by to ohrozilo sanitaci a zdravotní péči. „Brčka a deštníky v koktejlech lze snadno odstranit, ale plen se zbavit nemůžeme,“ říká specialistka na rozvoj měst Krmena Ionková ze Světové banky.
Japonsko kvůli tomuto rostoucímu problému loni založilo pracovní skupinu, která se zabývá alternativami ke spalování plen. Některá japonská města již následují Hóki, jiná experimentují s přeměnou plen na materiál, který lze smíchat s cementem a použít na výstavbu silnic.
Škodí, ale výrazně méně
Při recyklaci plen je podle úředníků zásadní jejich oddělení od ostatního odpadu. Nyní to v Japonsku po domácnostech vyžaduje jen deset procent obcí. V Hóki sice jednotlivé domácnosti pleny netřídí, činí tak ale zaměstnanci šesti domovů pro seniory, kteří je dávají do speciálních pytlů, jež se denně svážejí do recyklačního závodu.
Nemluvně ušpiní tunu plenek. Plenky "sežere" houba a houbu sníme my |
Tam pracovníci pleny nasypou do kádě, jde se 24 hodin sterilizují a fermentují při 180 stupních Celsia, čímž se jejich objem zmenší na třetinu. Tento proces pleny podle NYT přemění na drť, která je následně zpracována v jiném stroji a přeměněna na šedé pelety.
„Na recyklaci nic nevyděláme, ale ušetříme náklady na palivo ve spalovně i na dopravu. Ačkoli proces spalování pelet rovněž produkuje uhlíkové emise, pelety jsou méně znečišťující než uhlí nebo ropný plyn, které jsme v kotlích dříve používali,“ uzavírá starosta Tamotsu Morijasu.
