Zejména v Americe jsou digitální asistenti jako Amazon Echo či Google Home velmi populární. Trh s nimi roste rychlým tempem. Zatímco v roce 2017 bylo v amerických domácnostech necelých 67 milionů „chytrých reproduktorů“, na konci minulého roku už to bylo téměř dvojnásobné číslo – 118,5 milionu.
Dnes už nějakého digitálního asistenta vlastní 53 milionů Američanů, tedy asi pětina dospělé populace, přičemž více než polovina z nich má doma víc než jedno takové zařízení.
Stejný průzkum zároveň zjistil, že jen 54 % zákazníků věří tomu, že výrobci asistentů nakládají s jejich osobními daty bezpečně. A obavy o soukromí nebo bezpečnost jsou nyní v povědomí stále více lidí. Na průzkum totiž odpovídali i lidé, kteří asistenta nemají. Zatímco v roce 2017 byly hlavními důvody k jeho nepořízení buď to, že lidé vůbec nerozuměli, o čem je řeč, nebo že je příliš drahý, o dva roky později je situace poměrně odlišná.
Každý už ví, co Amazon Echo nebo Google Home je. Ale 63 % z těch, co se jim vyhýbají, to dělají proto, že se bojí hackerského útoku a narušení jejich soukromí či domova. S tím se pojí i další obava, kdy 55 % uvádí, že jim vadí představa neustále poslouchajícího zařízení.
Poslouchat vás může nejenom stroj, ale i lidé
Obavy o osobní informace mohou být zcela na místě, jak ukazují nová odhalení. Belgický server VRT News uvedl, že co slyší Google Home, nezpracuje vždy jen stroj, ale některé audionahrávky poslouchají i lidé. Novináři se totiž dostali do kontaktu s externím pracovníkem, který jim ukázal nahrávky, k nimž měl přístup.
Ačkoliv asistenti hlasové povely odešlou na server, kde jsou zpracovány strojově, ne vždy to tím skončí. V rámci snahy o zlepšení automatického přepisu jsou některé úryvky poslány ke kontrole člověkem. Zřejmě jde hlavně o externí pracovníky, kteří jsou vázáni slibem mlčenlivosti.
Jsou po celém světě a pomáhají zlepšit fungování asistenta například pro různá odlišná nářečí. Pracují skrze program Crowdsource, ve kterém mají k dispozici danou nahrávku a její přepis, který kontrolují a opravují v něm případné chyby.
Pracovník, který s VRT komunikoval pod příslibem anonymity, měl přístup k více než tisíci nahrávek nic netušících lidí. Ačkoliv Google tyto zvukové stopy nejprve anonymizuje, ne vždy to znamená, že je vaše identita skutečně v bezpečí. Nahrávky často obsahovaly i různé velmi citlivé informace včetně adres. Novináři z VRT několik lidí bez větších problémů vypátrali a k jejich překvapení jim pustili nahrávku jejich vlastního hlasu, kterou neměl nikdo kromě jejich asistenta slyšet.
Situaci dále zhoršuje to, že některé nahrávky byly zjevně neplánované. Ačkoliv je totiž zpravidla nutné asistenta přímo aktivovat tím, že řeknete klíčová slova „OK Google“, některé nahrávky tento spouštěč vůbec neobsahovaly. Jelikož asistent poslouchá neustále a čeká na úvodní povel, někdy se splete a začne nahrávat, aniž by ho uživatel vyzval. Tím se mohou k lidským pracovníkům dostat i soukromé konverzace manželů z ložnice nebo citlivé informace.
Některé nahrávky dostávají do nepříjemné pozice i samotné pracovníky. Například se stalo, že žena na nahrávce byla zcela jasně v nějaké ohrožující situaci. Pro externisty pak není jasné, jak s něčím takovým naložit – Google nemá žádné návody, jak v podobné situaci postupovat. Jediné, co je podle nich označeno jako kritické informace, jsou přihlašovací údaje nebo čísla účtů. S nimi se nemá dále pracovat.
Citlivých údajů přitom může být mnohem víc – lidé se Googlu například často ptají na různé zdravotní problémy, které mohou být velmi osobní. Ještě k většímu narušení soukromí může přispět fakt, že Google Assistant není jen v domácích zařízeních, ale lze jej používat i na většině telefonů s Androidem. Včetně možnosti hlasové aktivace, která vyžaduje neustálé „poslouchání“ skrze mikrofon. Může tedy dojít i k nahrávání v ordinaci u doktora a podobně.
Google se brání, hřeší i ostatní
Co se týče Googlu, ten nic nepopírá. Společnost reagovala příspěvkem na blogu, kde kritizovala únik nahrávek a tvrdí, že je tato praxe nezbytná pro funkčnost Google Asistenta a jeho další zlepšování. Uvádí, že externí „jazykoví experti“ mají přístup jen k asi 0,2 % všech zvukových nahrávek, a „podniká řadu opatření k ochraně soukromí uživatelů“. Pro Ars Technicu zároveň také přiznala, že vybrané nahrávky neposlouchají jen externisté, ale i přímo zaměstnanci Googlu.
Kdo by si přitom myslel, že třeba konkurence může s daty nakládat bezpečněji, bude zklamán. Už v dubnu upozornil server Bloomberg na to, že Alexu od Amazonu pomáhají skrze nahrávky trénovat externisté, podobně tomu je u asistentky Siri od Applu. A soukromí lidí neohrožují jen digitální asistenti, ale i jiná „chytrá“ zařízení.
Ukázalo se, že americká společnost Ring, která vyrábí chytré domovní zvonky vybavené videokamerou, sdílela nešifrovaná videa zákazníků mezi zaměstnanci firmy. Dokonce se mělo stát i to, že zaměstnanci měli přístup přímo k živému přenosu z některých kamer, což firma popírá.
Je možné, že nová zjištění povedou k problémům se zákonem. Google sice tvrdil, že společnost sbírá a analyzuje nahrávky z Asistenta kvůli zlepšování služeb, nikde však nezmínil, že k těmto nahrávkám mohou mít přístup externí pracovníci nebo zaměstnanci firmy. Navíc neuvádí, že může dojít k aktivaci Asistenta omylem. Problémy by tak mohly nastat zejména v EU, kde platí pod GDPR poměrně přísná pravidla pro sběr a nakládání s osobními daty.
Ať už to bude jakkoli, je důležité, aby lidé o možných problémech s digitálními asistenty věděli. A pokud je používají, tak aby si dávali pozor, co před nimi nabízí říkají, nebo kontrolovali pořízené nahrávky. To je možné skrze nastavení účtu Google, kde si můžete mimo jiné přehrát pořízené audionahrávky, mazat je. nebo celý sběr audio nahrávek vypnout. Více informací k tomu Google zde.
