Putinova slova přicházejí jen několik dní poté, co Duma v prvním ze tří kol hlasování schválila návrh zákona zpřísňujícího dohled nad ruským internetem. Pole dokumentu přezdívaném zákon o „suverénním internetu“ či „nezávislém ru-netu“ má veškerý internetový provoz nově procházet skrze kontrolní brány ruského komunikačního úřadu Roskomnadzor.
Podle Kremlu je zákon obranou proti škodlivému zahraničnímu vlivu, především tomu ze Spojených států. Kritici dokumentu se však obávají rozsáhlé kontroly internetu a cenzury. Ruští odborníci zároveň poukazují na jeho omezenou proveditelnost, protože „síť se neustále rozšiřuje a aktualizuje,“ píše ruský zpravodajský web RBC.
Podle IT webu The Register je součástí návrhu také vystavení vlastních „záložních“ kořenových serverů systémů doménových jmen (DNS). Ty by měly plnit požadavky koncových uživatelů i v případě, že nastane Moskvou obávaný scénář, tedy že některá ze zemí Západu skrze manipulaci s kořenovým serverem na svém území odpojí od sítě všechny stránky s „.ru“ doménou.
Tyto „záložní“ kořenové servery ovšem může Rusko používat aniž by se útok kdy odehrál a samo může skrze jejich modifikaci znepřístupnit svým uživatelům libovolné domény.
Již nyní Rusko blokuje některé stránky, jako například web opozičního politika Alexeje Navalného nebo sociální síť pro profesionály Linked In. Volnou ruku v cenzuře na síti dává Roskomnadzoru zákon z roku 2012, který umožňuje z internetu odstranit téměř jakoukoliv stránku. Zakázané weby ovšem lidé stále navštěvují skrze anonymizační proxy služby a VPN (virtuální privátní síť) brány k obcházení blokace zakázaných serverů.
Rusko si kvůli válce vyzkouší odpojení od světového internetu |
Pozorovatelé se tak obávají, že se Rusko postupuje s cílem vytvořit svůj vlastní národní intranet, jaký má v současnosti Čína. Skrze takzvaný „Velký čínský firewall“ Čína blokuje svým občanům přístup k většině zahraničních webů, mezi nimiž jsou například Google, Facebook nebo Youtube, také téměř všechny nestátní zpravodajské servery a obecně jakékoliv stránky, které by mohly obsahovat pro Komunistickou stranu nepohodlné informace.
Nové ruské servery se mají nacházet kromě Ruska také v Brazílii, Indii, Číně a Jižní Africe, tedy v zemích mezinárodního uskupení BRICS, a využívat je budou moci pouze jejich občané. Rusko se tak chce postavit proti „dominanci USA a některých zemí EU v záležitostech kontroly internetu.“ V současnosti jsou kořenové servery umístěny ve 34 zemích světa a podléhají mezinárodní správě.
