Filip Šuman

Filip Šuman | foto: ČTK

Medaile jsem si užil, ale celkově bylo Finsko krokem zpět, tvrdí Šuman

  • 3
Helsinky (Od našeho zpravodaje) - Více než dvacet let byl Filip Šuman prvním mužem českého florbalu, než letos na jaře funkci opustil. Na mistrovství světa v Helsinkách se dočkal opožděného vrcholu, když českým reprezentantům předával bronzové medaile.

Na mezinárodní úrovni se intenzivně řeší, co s florbalem dál, aby byl atraktivnější pro fanoušky. Nadále se uvažuje o zkrácení třetin na 15 minut, existují úvahy na zavedení limitu na zakončení útoku.

Český florbal má nad rámec toho radostné starosti – zformulovat, kam ho posune sobotní zisk bronzu, tedy první medaile z mistrovství světa po sedmi letech.

„Nenazýval bych to ale zlomem. Tím by bylo, kdybychom vyhráli zlato,“ říká Filip Šuman, aktuálně viceprezident mezinárodní federace IFF.

Jaké pro vás bylo předávat českému týmu v Hartwall Areně bronz?
(úsměv) Mockrát jsem českým hráčům předával tu nejsmutnější cenu, tedy pamětní medaile za čtvrté místo. Myslím si, že po těch letech si změnu k lepšímu umím užít. Navíc v pozici viceprezidenta člověk dekoruje stříbrný tým, tedy má před sebou taky zklamané borce. Pro český florbal je bronz fantastický a co víc, tenhle tým má velkou budoucnost.

Langer vystřelil bronz! Florbalisté udolali Švýcarsko a po sedmi letech se radují

Co měl navíc oproti těm, které se medaile nedočkaly?
Možná nějakou čerstvost. Možná zápas o bronz není přesně tím zápasem, o jehož výsledku speciálně rozhodnou zkušenosti, ale naopak nějaké trochu jiné nastavení. Mladí kluci, kteří český nároďák doplnili, mají už kariéru nastavenou trochu jinak než jejich předchůdci. Už je provázejí i v rozhodujících zápasech spíš vítězství. To se na naší reprezentaci může začít projevovat; vyhrávat v klíčových zápasech se tým musí naučit. To není jen náš případ. Švýcaři taky se Švédy vícekrát prohráli semifinále, kolikrát v prodloužení, a to taky není náhoda. Naši mladí kluci přinesli vítěznou mentalitu. Takové to: my to prostě vyhrajeme.

Nový trenér? Mluví se o Berkovi

Nejen radost z bronzu, ale i napětí z výběru nového trenéra mužské reprezentace panuje kolem české reprezentace poté, co v sobotu ukončil svoji činnost Petri Kettunen. Vedení Českého florbalu v sobotu v noci odmítlo tuto situaci komentovat s tím, že v úterý zasedne výkonný výbor. „Do této doby nebudeme situaci ohledně trenéra a jeho vyjádření na sociálních sítích dále komentovat. Máme radost z bronzové medaile, na které má Petri a jeho realizační tým velkou zásluhu,“ reagoval ve zprávě pro ČTK prezident Českého florbalu Daniel Novák. V zákulisí se začalo hned spekulovat o Kettunenově nástupci. Nejčastěji padá jméno Jaroslava Berky, trenéra dvojnásobných zlatých juniorů. V roce 2019 byl na turnaji v Halifaxu asistentem, letos v Brně už byl hlavním koučem.

Čí je to zásluha?
Jednak se skutečně projevuje vysoký počet hráčů, kteří do reprezentace přišli z úspěšných juniorských týmů. Jednak jak u juniorů, tak u mužů byla nastavena výborná interní komunikace, což je jeden z důvodů. U mužů výbornou práci odvedl kapitán Tom Ondrušek.

Zůstane reprezentace pohromadě?
Není důvod, aby naprostá většina kluků nebyla hladová tyhle úspěchy mít dál. Záleží na jejich formě, jak se připraví na další šampionáty, ale většina z nich má před sebou mnoho let kariéru na nejvyšší úrovni.

Už to ale zastřeší nový trenér, Fin Petri Kettunen hned po bronzu ukončil svoji kariéru kouče. Co vy na to?
(rozesměje se) To už není moje starost! To mají na bedrech úplně jiní lidé ve vedení našeho florbalu.

Co pro váš sport jako takový medaile po sedmi letech a celkově teprve čtvrté medailové umístění v historii znamená?
Nemyslím si, že jde o celkový zlom. Můžeme vidět, že se láme celá jedna generace hráčů. Přicházejí kluci, kteří už florbal hrají odmalička, nepřešli k němu z jiného sportu. Už máme florbalovou generaci, což je posun sám o sobě.

Bude při loučení s Helsinkami platit, že konec dobrý, všechno dobré?
Šampionát jako takový zůstává krokem zpět z hlediska úrovně v porovnání s tím, kde se poslední šampionáty pohybovaly. Část toho je ospravedlnitelná covidem, který ovlivnil návštěvnost. Také fakt, že se turnaj musel posunovat o rok, sehrál velkou roli, to bylo finančně náročné. Na druhou stranu mě nepřestanou mrzet některé chyby v nastavení, které se na tak velké akci stávat nemají.

Český řev, finské slzy. Kettunena bronz dojal, s medailí na krku se loučí s trénováním

Jaké máte na mysli?
Nejvíc mě trápí zápasy v malé hale (český tým tam hrál první duel proti Německu) a fakt, že se tam dohrávaly zápasy o umístění. Navíc v situaci, kdy byla Hartwall Arena připravená. I to bylo poznamenáno financemi, kdy každý dodatečně zařazený zápas by v Hartwall Areně přišel na 10 tisíc euro a už tak bude mít šampionát velkou finanční ztrátu, na rozdíl od posledních šampionátů, které byly pro organizátory finančně velice úspěšné. Stejně to byl ale krok zpátky, který se stát neměl.