Francouzská policie plánuje stíhat viníky, železniční společnost SNCF už podala trestní oznámení. „Loni po střetu s vlakem zahynulo 29 osob,“ stálo v jejím prohlášení. Závodníci se však brání: „Když jedete padesátkou v pelotonu, červené světlo ani zvonění rozhodně nevnímáte.“
Takže kde leží vina? „Jednoznačně a stoprocentně na straně závodníků,“ má jasno Janout.
Jak to?
Regulátor závodu na motorce, kterým byl Jean-Michel Moran, se pokusil závodníky zastavit, ale oni ho nerespektovali, přejížděli koleje dál. Po něm dorazil policista, který se snažil o totéž, ale ani jeho nerespektovali. Jeli, jeli, jeli, až z balíku 150 lidí zůstalo nějakých patnáct, dvacet, kteří zastavili těsně před vlakem.
Takže jaký vám z toho vychází závěr?
Že pořadatelé nic nepokazili, že všechno pokazili závodníci. Volají po tom, aby byly nastaveny teplotní limity, protože závodit v zimě i vedru je zdraví nebezpečné, na druhé straně udělají tohleto, kdy riskují vlastní život a přejíždějí uzavřený přejezd.
Vše o Paříž-Roubaix |
Jaká měla přijít reakce?
V tomto případě jasná: všichni, kdo přejeli - diskvalifikace.
Jak byste zjišťoval, kdo přejel a kdo ne?
To bylo relativně jednoduché. Vepředu jelo sedm závodníků, v pořádku, těch se to netýkalo, pak jedna skupina zůstala stát za závorami a ani tu nebyl problém identifikovat, sepsat. Šlo o to diskvalifikovat celou skupinu včetně nejvyšších favoritů, kteří tahali peloton počínaje týmem Sky. Ten byl první, kdo projel.
Ale dovedete si to představit?
Být v pozici hlavního rozhodčího, který sedí v autě vedle technického ředitele závodu, řekl bych: Hele, pravidla jsou jednoznačná. Nechal bych sepsat těch patnáct lidí za závorami a... Ale dovedu si představit ten tlak, že to nebylo rozhodnutí z minuty na minutu, že si přes vysílačky měnili informace. Diskvalifikace 150 lidí by nepřipadala v úvahu, to by byla devalvace Paříž-Roubaix, hlavní rozhodčí není absolutní despota, který může takto rozhodnout, musí to konzultovat s pořadateli a ti řekli NE.
Kdyby rozhodli opačně, byl by vyloučen i nakonec druhý Štybar.
Podle regulí by možná vyhrálo těch sedm lidí vepředu, protože odpadlíci by už je asi nedojeli. V cíli by bylo klasifikováno možná třicet lidí a to by bylo ještě horší než to současné divadlo. Policajti to nenechají jen tak, přejetí závor znamená civilní trest.
Ten bude jen těžko vymahatelný, nemyslíte?
To už jsou právní otázky, do kterých bych se nechtěl míchat. Ale věřím, že někdo to může hnát tak daleko. Šlo tam o život. Bohužel na Paříž-Roubaix se tohle opakuje často, možná čtyři roky nazpátek byla taková situace snad 5 kilometrů před cílem, tenkrát v tom byl zamíchaný i Cancellara, nakonec diskvalifikovali jen tři, kteří neměli šanci na pódium.
Dají se podobné trable nějak ošetřit?
To mi kdysi říkal Jean-Francois Pescheux, bývalý ředitel závodů společnosti ASO. Můžeme vyloučit železniční přejezdy ze závodu, ale ten pak nebude mít 260 kilometrů, ale minimálně 320 a to je zase neřešitelný problém.
A nedá se domluvit s dráhami?
Toto je hlavní tah TGV a pořadatelé ví přesně, jaké jsou průjezdy přes všechny závory. Jenže v závodě jenom odhadujete, kdy projede peloton. Vedoucí skupina projela třeba 6 minut před vlakem, ale peloton už měl smůlu. Závod se jede v rozpětí patnácti dvaceti minut a takový vlak nikde nebude tak dlouho stát. Situace se pak musí řešit na místě.
