Český tyčkař Jan Kudlička na Memoriálu Josefa Odložila

Český tyčkař Jan Kudlička na Memoriálu Josefa Odložila | foto: Michal Šula, MAFRA

Kudličku láká český rekord. A na šest metrů si podali s trenérem ruce

  • 0
Český rekord ho nesmírně láká. S jeho držitelem Adamem Ptáčkem se už dokonce tyčkař Jan Kudlička vsadil. Když ze statistik vymaže Ptáčkův výkon 580 centimetrů, pozve kolegu do restaurace. "Rozšoupneme se a půjde to na mě. Bude to taková rozlučka s welcome party s českým rekordem," říká pětadvacetiletý český atlet.

Další pokus o přepsání českých tabulek bude mít o víkendu - na mistrovství republiky v Táboře, kde by mělo atletům konečně přát i počasí. Taktiku má Kudlička připravenou. "Vysoký základ, co nejdřív se dostat na rekord a pak být v plné síle na všechny tři pokusy," vypravuje svěřenec Boleslava Patery.

Český rekord jste už několikrát atakoval. Hecujete se s Adamem Ptáčkem?
Když dojde k tomu, aby se vyjádřil... Kdybych mluvil jeho slovy: Byl by strašně rád, kdybych skočil 580. Což vlastně není český rekord. Ale on ví, že pokud budu zdravý, někdy ho asi přepíšu. Byl by asi rád, kdyby mu rekord zůstal, ale já jsem připravený ho na tom stupínku vyměnit.

Vaše tréninkové parametry jsou nejlepší v kariéře. Běháte rychle jako olympijský vítěz Lavillenie. Nabízí se otázka: proč tak vysoko neskáčete?
Technika pořád pokulhává mílovými kroky za fyzickým fondem. S vyhlídkou do budoucna to je asi lepší, než kdybych dobře skákal, ale pomalu mi to běhalo. Ale udělali jsme nějaké změny v technice, od loňska jsem se dostal na výrazně tvrdší tyče, což mi dává příslib skákat vysoko. Ještě se to nepodařilo, ale věřím, že to zlomím a přestanu v technice dělat zásadní problém, kdy tyč blokuju v ohybu místo abych pomohl, aby se narovnala, což je řádově ztráta deseti dvaceti centimetrů.

Jak těžké je změnit techniku a pak ji přenést do závodu?
Nooo... Celý život jsem skákal tak, že jsem se rozeběhl a na nic nemyslel. Asi by se takhle dalo stabilně skákat 570, ale s výhledem k těm vyšším výškám by to dobré nebylo. Pak mě začala bolet záda, museli jsme udělat rapidnější změnu, což se povedlo, záda nebolí, ale ztížil jsem si tím trochu cestu.

Jak příjemné je pro vás, že už netrénujete sám? Po zranění se vrátil Michal Balner, připravuje se s vámi i Adam Ptáček. 
Roky předtím jsem trénoval sám a nebylo to lehké. Přece jen, ve skupině je síla. A já jsem společenský typ, rád si na tréninku pokecám a jsem rád, když tam někdo trpí se mnou. Když vidím, že je někdo na tom hůř, říkám si: Ještě to zvládnu, mám rezervu, někteří jsou na tom hůř.

Teď atakujete 580 centimetrů. Myslíte, že byste se někdy mohl dostat až na hranici šesti metrů?
Když jsem v roce 2008 přišel do Prahy a začal u trenéra Patery, sedli jsme si, řekli si, jakou cestou se chceme vydat a jeho slib byl, že šest metrů by tam jednou mohlo být. Podali jsme si na to ruce. Věřím, že pokud něco změním, mělo by to lítat výš než 580.

Zkoušel jste v tréninku šest metrů třeba při skákání na gumu?
Zkoušeli jsme, i 630. Je to takové zkopávání, dát nohy co nejvýš.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž