Zkuste to sama: Jak byste charakterizovala vaše poslední dva dny?
Já nevím. Taky marně hledám slova, vůbec se mi tomu nechce věřit. Dneska jsem byla před závodem tak skeptická. Foukal velký vítr a já mám se střelbou problémy i v bezvětří. Na střelnici jsem si moc nevěřila a po každé položce jsem si říkala: No tak zatím nula, ale ono to přijde. Pořád jsem čekala, že to zase budou tři nebo čtyři rány mimo. A měla jsem štěstí, že jsem tam nechala jen ty dvě.
Kdy jste uvěřila, že to bude na vítězství stačit?
Až 100 metrů před cílem. Protože já se hrozně nerada na trati otáčím.
Jednou jste se otočila.
Ale až před cílem. Když mi hlásili, že mám 10 sekund na Viljuchinovou, pomyslela jsem si: Jestli neztratím do posledního kopce, snad ten finiš vydržím. Ale slyšela jsem za sebou nějaký rámus. Měla jsem pocit, že tam někdo sprintuje, že mě někdo honí. Tak jsem se otočila, nikdo tam nebyl, a to byl moc příjemný pohled.
V cíli jste stejně jako při sprintu vztyčila ruku. Ovšem tentokrát jste věděla, že je to gesto jednoznačně vítězné.
To jo, však mi taky chutnalo ještě víc.
První nástraha čekala hned po startu. Vyjížděla jste sama a v chumelenici jste musela rozrážet sníh, napadaný na trati. Což bralo síly, že?
Určitě. Servismani mě ale připravovali na to, že první kolo nebude moc výhra. Omlouvali se mi předem, že až ve druhém kole pojedou lyže o mnoho líp, že se to projede. A měli pravdu. Ale i ze začátku se mi jelo docela dobře. Věděla jsem, že za mnou to ani Andrea Henkelová a další závodnice ještě nemají moc projeté. Čekala jsem, že dneska půjde hlavně o střelecký závod.
Když jste se v čele sjely čtyři, neznervózněla jste?
Já byla dokonce radši. Nerada jezdím první. Vždycky se radši někoho držím. Bylo mi příjemné, že jsem se mezi těma holkama mohla schovat a přizpůsobit se jejich tempu. Z kopce je rychlejší, když jedete za někým. Snažila jsem se toho využít.
Zvlášť ve čtvrtém okruhu se zdálo, že se za Semerenkovou hezky vyvážíte.
Pravda. Ty kopce s ní byly těžké, v nich jsem měla co dělat, abych se jí udržela. Ale já mám zase silnější rovinky.
Co jste si řekla před poslední střelbou?
Že to zkusím jako v tréninku a uvidí se. Hlavně klid. Radši to tam pomalu dám, než abych dala trojku. Přijela jsem se Semerenkovou a podle tónu odrazu nábojnic z jejího terče jsem poznala, že hodně chybuje. To mě psychicky podpořilo, i když jsem věděla, že jednu ránu jsem tam sama nechala. Pak jsem se jen modlila. Ale myslela jsem si, že mi to nebude stačit ani do první pětky, že ostatní holky za mnou dají nuly.
A ono ne.
No měla jsem štěstí v neštěstí.
Prosím vás, vždyť stíhačka za 2 není vůbec špatná bilance.
Jo, taky jsem spokojená. Letos už jsem dokázala na střelnici nechat i 10 ran. Ale tehdy foukal vážně velký vítr, což nejsou podmínky na mě. Mám tu polohu vestoje takovou nestabilní, otevřenou, takže když fouká hodně vítr, mává to se mnou. To ještě musím doladit.
Ale trochu extrémistka jste také. Sprint jste vyhrála ve velkém mrazu, dnes v chumelenici. Co asi přijde zítra? Mlha?
To kdybych věděla. Ale já radši nad zítřkem moc nepřemýšlím.
A jak je to s tím extrémismem? Máte stejně jako Michal Šlesingr ráda adrenalinové hrátky?
Jak které. Rychlost mi nevadí, zato z výšek mám dost respekt. Radši rychlé auto než padák. Jo, taky jsem zkoušela lítat padákem - ale s rozběhem ze sjezdovky. Volný pád by mi byl dost nepříjemný. Jednou jsem ve Špindlu zkusila takové ty obří houpačky. To bylo pro mě za trest. Jak já se klepala.
Přece jen spíš inklinujete k umění. Dnes už jste na tiskové konferenci nezpívala?
Oni chtěli, ale já se jim omluvila, že už zpívání bylo dost, že jim radši něco odpovím.
Ale ve čtvrtek byl váš zpěv moc vydařený.
Jo? To jsem ráda. Přitom jsem měla po závodě vyprahlé hlasivky. Radši jsem si vybrala písničku, co byla položená níž.
Na stupních vítězů i tiskových konferencích jste tu měla pokaždé jiné kolegyně. Postupně se vedle vás vystřídaly Henkelová, Gössnerová, Viljuchinová a Bergrová. Moc dobrá společnost.
Určitě, to je neskutečné.
Gössnerovou jste nyní přeskočila v celkovém pořadí poháru. I toho si hodně ceníte? Zvlášť když si vzpomenete, jak jste zkraje sezony válčily?
Přeskočila jsem jí? To slyším až teď poprvé. Ale ona mi to ještě zítra určitě vrátí.
Pidrhrušnou jste taky předstihla, jste sedmá.
Ty jo! Tak to je dobrý. Ty jo, tak to už... Ty jo! To radši už nebudu nic říkat.
Ještě něco povězte o zítřku. Jste nabuzená, na vítězné vlně. Co od sebe v závěrečném závodě s hromadným startem čekáte?
Kdyby se podařil výsledek do desítky, budu moc spokojená.
Jste skromná.
Kdepak. Dneska už jsem se necítila běžecky tak dobře jako v pátek, síly jdou relativně rychle pryč. Takže bych to neviděla zase tak růžově.
Můžete jít do závodu s čistou hlavou. Ať se stane cokoliv, tyhle dva vítězné dny vám nikdo nevezme.
To si právě taky říkám. A docela mě to uklidňuje.
