Droboučká závodnice z Ruska, která 16. července oslaví teprve jednadvacáté narozeniny, zatím mezi dospělými mnoho úspěchů nepožala. Na loňském halovém evropském šampionátu v Gentu vypadla v kvalifikaci, i když na něj odjížděla se slušným "osobákem" 440 cm. V létě ještě přidala deset centimetrů navrch a na olympijských hrách v Sydney už patřila do širšího okruhu favoritek. V kvalifikaci si jako základní výšku nechala postavit na stojany 415 cm, věřila si. Jenomže je nedokázala zdolat a z Austrálie odjížděla se slzami v očích.
Olympijské zklamání si začala vynahrazovat velmi brzy. 27. ledna na mítinku v německém Karlsruhe poprvé překonala rekord starého kontinentu Ukrajinky Balachonové - připsala si 458 cm. Že se nejednalo o náhodu, potvrdila za pár dní v Dortmundu, kde pokořila 464 centimetrů. V Aténách přidala navrch ještě jeden dílek a vzápětí marně útočila na 471 cm, čímž by Dragilaové sebrala světový rekord. Neuspěla, ale se svým zlepšením byla spokojena. "Světový rekord letos překonám," prohlásila s jistotou a hodila tak sebevědomé Američance rukavici.
U dvou posledních zápisů do evropských rekordních listin asistovala i česká tyčkařka Pavla Hamáčková. Ve středu skončila v řecké metropoli třetí a výkonem 440 cm znovu předvedla svůj vysoký standard. "Feofanová je hodně rychlá. Je malá a váží asi devětačtyřicet kilo. Tolik jsem naposledy měla v šesté třídě," charakterizovala Hamáčková svojí velkou soupeřku. "Hýbe mi to žlučí, když vidím takové výsledky. Nemůže to být tak těžké, vždyť nepředvádí nic zvláštního. Musím s těmi nejlepšími udržet krok," přeje česká atletka.
