Podle ministerstva životního prostředí přitom vyžadují rizika spojená s kontaminací rychlé řešení. "Území Spolany je v tabulkách ministerstva v kategorii A3, tedy mezi akutními problémy, které vyžadují okamžité řešení. Od roku 1991, kdy se stát zaručil, že problém vyřeší, se však nic neděje," stěžuje si Jan Freidinger z Greenpeace.
Většina látek, které okolí Spolany zamořují, je podle něj rakovinotvorných, toxických a ve vysokých koncentracích smrtelně jedovatých.
"Projekt sanace staré výroby chloru běží někdy od roku 1998. Nejprve jsme vybírali z dvanácti různých technologií, po schválení projektu a výběrovém řízení bylo v dodatečném průzkumu zjištěno, že je nutné projekt upravit," uvádí k postupu ministerstva vedoucí oddělení sanace Richard Přibyl, který se o Spolanu stará od roku 2000.
Podle jeho slov se ale po úpravách cena projektu ztrojnásobila a vše se tak muselo vrátit na začátek. "Nyní je projekt ve stadiu, kdy s modifikacemi souhlasili všichni zúčastnění a kdy se jen čeká na jeho schválení ministerstvem financí," dodává Přibyl.
Nejakutnější nebezpečí představuje rtuť, tvrdí Greenpeace
"Přímo na břehu Labe stojí odstavená výrobna chloru, zamoření rtutí jsme tam naměřili v řádu gramů až desítek gramů na kilogram půdy," uvádí Freidinger.
V podzemních dolech, kde se rtuť těží, je podle něj koncentrace menší - okolo tří gramů na kilogram půdy. "Současná výroba chloru funguje na velmi podobném principu, jaký se používal v odstavené výrobně. Ta zamořila okolní půdu a spodní vody silnými koncentracemi rtuti," tvrdí.
"Od roku 2008 je schválený i projekt sanace podzemních vod, jen je nutno na něj najít peníze, čeká se na výsledky tendru. Dalších dvacet let bude také probíhat monitoring podzemních vod," říká Přibyl z ministerstva. Společnost Spolana komunikuje jen přes tiskového mluvčího svého polského vlastníka Anwilu. Jeho vyjádření k problému se nepodařilo získat.
